Písek – Girardova turbína, která stála u počátků používání vodních turbín na sklonku 19. století, je jedním z unikátů, které skrývá historická vodní elektrárna v Písku. V Česku jde dnes o jedinou turbínu Girardovy konstrukce. Zatím je ukryta v depozitáři, kam se dostala před čtyřmi lety od soukromých vlastníků.
Vodní elektrárna královského města Písku dodávala proud pro veřejné osvětlení od roku 1887. V té době Girardova turbína neměla konkurenci, byla spolehlivým a vyhledávaným motorem pro pohon prvních továren, skláren, mlýnů nebo pil. Již v roce 1901 roztáčí voda z Otavy Francisovu turbínu. Ta v Písku slouží dodnes a téměř beze změn pořád obstojně konkuruje moderním. Obstála i při ničivé povodni před deseti lety.
Poté, co se ze staré vodní elektrárny stalo muzeum, začali jeho organizátoři opět shánět i její předchůdkyni. Aby takový exponát v historické elektrárně nechyběl, bylo ovšem nutné podniknout velké pátrání. V roce 1930 jich sice v republice fungovalo ještě 256, dnes však už existují většinou jen torza, jejichž počet lze sečíst na prstech jedné ruky. Nakonec však před čtyřmi lety nalezli historici Girardovu turbínu v mlýně na samotě u Velkých Hydčic – technický unikát byl dokonce funkční. Původně poháněla mlýn, později vyráběla elektřinu. „Sto let stará turbína pořád sloužila, když jsme si chtěli uvařit kafe nebo ohřát vodu,“ vzpomněl bývalý majitel Václav Macháček.
Když o ni písecké muzeum požádalo, dosavadní majitelé Girardovu turbínu rychle vydali. „Chtěl jsem dát turbínu do dobrých rukou, kde by se nějakým způsobem prezentovala,“ poznamenal Václav Macháček. Zatím však unikátní Girardova turbína nemá v muzeu důstojné místo. „Když Bůh dá a seženeme peníze, chtěli bychom expozici přestavět,“ plánuje Marek Anděl z muzejní elektrárny. Zatím však jsou kvůli nedostatku prostoru její části po elektrárně položeny tam, kam se zrovna vešly.
