Archeologové používají v Českém ráji 3D skener

• ČT24

16. 10. 201416. 10. 2014|Zdroj: ČT24

3D laser v Českém ráji

Zdroj: ČT24

Český ráj – Archeologové zaměřují v Českém ráji trojrozměrným laserem rytiny v pískovcových skalách, které snadno podléhají zkáze. Dnes moderní technologii použili na zaměření postavy zbrojnoše, která je v pískovci vytesaná od 14. století. Podle archeologů jde o unikátní petroglyf, v Česku se nic podobného nedochovalo.

Archeologové petroglyf zbrojnoše detailně zaměřili 3D laserem a vytvoří počítačový model. S pomocí 3D tiskárny pak vyrobí plastický model, který bude následně k vidění v muzeích. Vzácný objev totiž ohrožují hlavně turisti. Rozdělávají tu i přes zákaz ohně a do pískovce ryjí. Jak uvedl Petr Jenč, archeolog z Vlastivědného muzea v České Lípě, v případě rozdělání ohně u skalní stěny nebo v její blízkosti dochází k namáhání pískovce a k jeho destrukci. V Českém ráji evidují archeologové po návštěvnících statisíce recentních rytin. Na skály ale působí destruktivně i přírodní procesy, například tvorba tzv. alumových solí.

Archeologové chtějí v Českém ráji takto zachovat ještě další dvě vzácné rytiny. Například jeden z nejstarších letopočtů v Českém ráji a druhý nejstarší letopočet na Hruboskalsku. Dalším skenovaným objektem je drobná rytina s podpisem ze 16. století v oblasti Drábských světniček, která pravděpodobně souvisí s českými bratry. Archeologové používají 3D technologii na pískovci vůbec poprvé. Doposud takto dokumentovali pouze vykopávky.

3D laser v Českém ráji (zdroj: ČT24)

Archeologové v Českém ráji mapují i zbytky zaniklých osad

Archeologové spolu se studenty mapovali v roce 2003 v Českém ráji i zbytky zaniklých osad. Kvůli zalesňování tam v minulosti zanikly středověké vesnice Radeč, Nouzov nebo Bukovina. Po 150 letech je připomínají především stopy ve skalách, nápisy, nebo pozůstatky po těžbě. Například na Hruboskalsku zanikly 4 vesnice a množství dalších usedlostí. V 19. století je nahradila obora.

Archeolog Vladimír Peša k tomu uvedl, že příroda dokázala stopy po člověku, který ve středověku a časném novověku přetvářel tamní krajinu, úplně zahladit. Radeč byla osada doložená na začátku 16. století a existovala ještě v roce 1842. Poblíž jedné z usedlostí archeologové našli a zdokumentovali ve skále vytesané sklepy i zbytky keramiky.

Vesnice definitivně zmizely v devatenáctém století, kdy se téměř odlesněná krajina začala osazovat jehličnany. Pískovcové lomy zarostly a Český ráj získal dnešní vzhled. Pro studenty bylo mapování ideální příležitostí získat praxi i zkušenosti. Archeologové do léta 2013 ve skalách zmapovali na 14 tisíc nápisů a rytin. Od kamenických značek přes stopy po tajných bohoslužbách až po podpisy prvních turistů. Cílem je zdokumentovat památky, než je zničí příroda nebo vandalové. 

Český ráj

• Území je přibližně ohraničeno městy: Sobotka, Mnichovo Hradiště, Sychrov, Frýdštejn, Železný Brod, Semily, Lomnice nad Popelkou, Železnice a Jičín. Za „srdce Českého ráje“ je tradičně považován Turnov. 
• Hlavními dominantami kraje je hora Kozákov a zřícenina hradu Trosky. Významná jsou také skalní města, především Prachovské skály, Příhrazské skály, Hruboskalsko a rybníky, např. Žabakor, Komárovský rybník a rybníky v podtroseckých a podkosteckých údolích.

Český ráj je také název pro CHKO, která zahrnuje tři menší nespojitá území v rámci větší pomyslné oblasti turistického regionu Český ráj.

3D skener pomohl i k záchraně Betléma z Kuksu

Restaurátoři v roce 2012 s pomocí speciálního 3D skeneru vytvořili autentické 3D modely národní kulturní památky z Kuksu – tzv. Betléma. Krajinně-sochařský komplex v Novém lese u Kuksu od barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna tak alespoň ve virtuální podobě získal původní vzhled z doby svého vzniku před více než 270 lety. 

Unikátní 3D skener získala kamenosochařská škola v Hořicích, která se pustila do zdlouhavého skenování soch. Světelné paprsky při něm přesně snímají povrch a dokážou odhadnout původní stav poničeného kamene.

Vlhkost i mechový porost zanechaly na cenných sochách patrné stopy a bez pečlivého zásahu by soubor soch v lesích nedaleko Kuksu za pár let definitivně zanikl. „Stav kamene, především hlavního reliéfu, je postupem času degradován především vlivem mechů, lišejníků a solí,“ dodal tehdy kastelán barokního areálu v Kuksu Libor Švec.

Díky prostorovému skenování může Betlém alespoň v počítači znovu ožít tak, jak vypadal kolem roku 1730. Neocenitelná je tato technologie hlavně pro památkáře. Aniž by se soch jakkoliv fyzicky dotkli, dokážou vytvořit věrný model původního stavu, a získat tak přesnou předlohu pro pozdější restaurování.