Žurnalistika šekové knížky

Bývalý ředitel vydavatelství Melantrich Jaroslav Šalda (1880-1965), ve svých pamětech (Budování tisku za Rakouska, ČSR a jeho obrana… nakladatelství Eva, 2002) na str. 188 píše:

 „Bylo nutno nové lidi zaučovat, jaké zprávy a kde mají vyhledávat. Bylo nutno pamatovat na všechno a učit je novinářské abecedě: že musí napřed poznat starostu města a promluvit s ním a stejně tak s okresním hejtmanem, že si musí udělat dobrou známost na četnické stanici, že musí vědět, co se kde ve státním rozpočtu chystá pro jejich kraj, jaké stavby jsou povoleny, jak se vede místnímu průmyslu, jak u nich pokračují polní práce, jaké jsou ozimy, co je na trhu atd.“

Z citátu vyplývá, že „dobrá známost na četnické stanici“ patřila již za první republiky k žurnalistické kvalifikaci. Je veřejným tajemstvím, že i dnes mají novináři s policisty, ale také s hasiči nebo se záchrankou úzké formální i neformální vztahy, při nichž jedna strana informuje druhou o tom, co se kde zběhlo, a co by stálo za zveřejnění.

Vše je v pořádku, pokud se z tohoto vztahu nerozvine nebezpečná varianta žurnalistiky šekové knížky, tj. takové žurnalistiky, při níž média platí zdrojům za poskytování informací nebo jejich vlastních příběhů. Přestože oficiální postoj k takové žurnalistice je spíše odmítavý, a připouští ji jen ve výjimečných případech, v praxi tzv. chequebook journalism jenom kvete, zvláště u bulvárních médií, což naposledy ukázal případ fotografií tragicky zemřelého hudebního skladatele Karla Svobody.

Odmítání žurnalistiky šekové knížky má své dobré důvody. Může se stát, že zdroj chtivý peněz si začne vymýšlet a novináře uvede v omyl. Takhle se v roce 1983 spálil německý týdeník Stern, když zaplatil vysoké částky za Hitlerovy osobní deníky, které se ukázaly být falzifikátem.

Kromě toho by žurnalistika měla respektovat některá základní morální a etická pravidla. Například média by neměla platit pachatelům trestných činů, kteří chtějí jejich detaily zpeněžit. Nemělo by se platit ani lidem, kteří příslušné informace získávají v rámci svého povolání placeného z veřejných prostředků.

A tak člověk, který prodal Blesku cédéčko se sérií fotek z jevanské zahrady, se provinil hned dvakrát. Jednak lidsky, že nectil soukromí rodiny v okamžiku její tragédie, ale také profesionálně, že zneužil svého služebního postavení. Vycházím z toho, že nikdo jiný než profesionálové se na zahradu v Jevanech nemohli dostat. Pokud se mýlím, a přijde se na to, že fotografie prodal nějaký ziskuchtivý soused, pak se policistům i záchranářům dodatečně omluvím.

P.S.
Směrnice BBC připouští platbu za poskytnutý materiál jen ve výjimečných případech, a navíc vyžaduje, aby materiál byl pořízen zákonným způsobem.

Kodex ČT podobnou situaci sice neřeší, ale v souvislosti s poskytováním rozhovorů uvádí: „Česká televize neposkytuje finanční plnění respondentům politikům a respondentům vykonávajícím veřejnou funkci, mají-li vystoupit v souvislosti se svou politickou či úřední činností. Není přípustné vyplácet honoráře respondentům, kteří by měli poskytovat informace o své kriminální činnosti.”

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...