Ucho na festivalu Fringe v Edinburghu

Na 1,5 milionu lidí přijde do 250 sálů největšího světového festivalu Fringe ve skotském Edinburghu. Letos to bude celkem 31.000 představení, na které se vystupující snaží během jednoho měsíce přilákat diváky. Ale hlavně recenzenty místního tisku, recenzenty zahraniční a jejich prostřednictvím pak i příslušné promotéry, protože o to jde. Upozornit na sebe, přilákat pozornost a získat kontrakty. Samotná účast na festivalu Fringe je nutně prodělečná. Účastníci si musí zaplatit pobyt, tedy dopravu, ubytování, stravu a navíc i pronájmy sálu. Zpět se jim vrátí jen šedesát procent z vybraného vstupného. Což vzhledem k povětšinou menší kapacitě a především obrovské konkurenci není vůbec rozhodující částka.

Je to zajímavá zkušenost, otřískávání se za jízdy, poznání toho, co se děje jinde. Protože na Fringe se přijíždí bez nadsázky z celého světa a přijíždějí především mladé začínající soubory, které povětšinou ještě nemají patřičné renomé. Letos je tu silně zastoupená Jižní Korea. S tučnými granty v zádech, tamní pohlaváři vědí, že právě přes kulturu se o nich dozvědí moc – samozřejmě vedle třeba stále se zlepšujících aut nebo mobilů. Ale najdeme tu Rusy, hodně Poláků, Maďary, Němce, Argentince nebo Brazilce, koho chcete. Samozřejmě při přirozené převaze domácích, tedy britských souboru.

Fringe je festival, který možná tak trochu pohlcuje sám sebe, počet představení je mimořádný, publikum se přijíždí hlavně bavit, a tak ti serióznější nemají moc šance – pré má zábava, lepší či horší. A řídit se nelze moc ani podle hvězdiček místních kritiků. Viděli jsme hodně průměrné, dle kritiky pětihvězdičkové, a vynikající naopak jednohvězdičkové. Věc osobního vkusu a naladění.

Kdyby tady bylo levněji – tedy na naše poměry – vstupenka na jedno představení přijde na cca 9 liber, tedy asi 360 Kč, jídlo taky, ubytování je drahé i na Evropu vyspělou, tak tedy pro ty movitější je to tu skvělý happening. Kdyby tu bylo levněji, kam se hrabou Vary. Tady můžete vidět všechno, potkat kdekoho a zajít kamkoliv. Musíme se ještě hodně snažit, abychom dosáhli na podobné akce. A nebo je pořádat u nás.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...