Svět podle Zdeňka Velíška (75)

Včera jsem si ve \"Studiu stop\" na stanici Český rozhlas 6 povídal s panem Lubošem Dobrovským, bývalým ministrem obrany, a s moderátorem pořadu Liborem Dvořákem o souvislostech amerického plánu na umístění základen systému protiraketové obrany v Česku a Polsku. Samozřejmě největší pozornost jsme museli věnovat Putinově návrhu na nahrazení plánovaného radaru v Česku radarem, který má Rusko pronajatý v Ázerbajdžánu. Podivný charakter té nabídky stojí za to, abych se jí věnoval i zde.

Vojensky neúčinná, politicky brizantní

Ruská iniciativa může být naprosto nezajímavá z vojenského hlediska, jak už se o ní vyjádřilo pár skutečných odborníků. Jako politický manévr ale rozhodně zajímavá je. Pokud opravdu byla pro všechny v Heiligendammu, včetně americké delegace vedené prezidentem Bushem, překvapením, pak to byl tah šachového velmistra. Bush o pouhých čtyřiadvacet hodin dřív, v úterý dopoledne, v Praze prohlásil: „Já mu řeknu Vladimíre, neboj se protiraketového štítu, naopak, ať se k němu Rusko přidá.“ Putin mu obratem navrhl takový způsob ruské účasti na protiraketovém štítu, který Bushe nutí říci (Condoleezza Riceová už to řekla): Nepřipadá v úvahu (Vladimíre), že by tvůj souhlas s účastí na naší protiraketové obraně měl znamenat konec našeho plánu na umístění dvou základen ve střední Evropě. Nenahradíme vaším radarem ten, který chceme mít v Česku a neumístíme na lodích či v Turecku střely, které chceme mít v Polsku.

Takováto negativní odpověď Washingtonu na ruskou „vstřícnost“ vůči Bushově výzvě k účasti Ruska na protiraketové obraně, dá potom Putinovi možnost tvrdit, že americká strana, přesně tak, jak ji podezíral, sleduje svým plánem na umístění prvků protiraketového systému v Polsku a Česku jiný záměr, než jaký proklamuje. A že tím skutečným záměrem je evidentně posilování americké vojenské přítomnosti v zemích, v nichž Rusové byli zvyklí jen na svou - tedy někdejší sovětskou - vojenskou přítomnost.

Kdyby….

Na tahu je teď očividně americká strana. Bude zcela jistě usilovat o to, aby její odpověď neumožnila Putinovi obviňovat Washington z postranních úmyslů, ale také aby Washington nenutila ke změně původního záměru, tedy aby se Washington nemusel vzdát úmyslu na umístění „antiraket“ v Polsku a radaru v Česku.

Kdybychom my a Poláci nebyli přímo jablkem sváru - jak už je nám v osudově exponované střední Evropě souzeno - kdybychom se nebyli dostali přičiněním vlastních vlád do epicentra tohoto bouřlivého střetu zájmů dvou kolosů a také kdyby západní svět, do něhož jsme šťastně zapustili kořeny, dal najevo samozřejmou a nedělitelnou jednotu kolem americké iniciativy (s kterou ho ale, bohužel, americká strana předem ani neseznámila!), mohli bychom možná sledovat další vývoj americko-ruských jednání jen s takovým vzrušením, s jakým bychom sledovali utkání dvou šachových velmistrů. Místo toho je musíme sledovat s napjetím sázkaře-amatéra.

Možná se můžeme uklidňovat nadějí, že všechno je jinak. Z Ázerbajdžánu zaznělo - tuším, že z úst ministra zahraničí - že Američané tam o radaru vedli jednání „v obecné rovině“. Taková zpráva by asi celkem zapadla, kdyby ji byl Reuter nepřinesl právě v den, kdy Putin Bushe „překvapil“ svou nabídkou účasti Ruska na protiraketovém systému a návrhem na to, aby se radar v ázerbajdžánské Gabale stal součástí amerického protiraketového štítu. Šlo tedy vůbec v Heiligendammu o překvapení? Jsou vůbec Putinovy ostré výpady proti Bushově Americe a Bushova pražská kritika Putinova Ruska opravdu tak vážným vyhrocením vzájemných rusko-amerických vztahů? Nebo jsou tu dvě roviny? Veřejná, s hromy a blesky, a důvěrná, kdy na stole leží požadavky jedné i druhé strany, a v tvrdém ale klidném vyjednávání - neurčeném pro lačná média - se rodí dohoda? Oznámení tak prostého faktu, jako že radary mohou být nakonec v systému oba, jak ten v Brdech, tak ten v Gabale, může mít zcela jinou váhu a pro obě strany může mít zcela jinou cenu, když zazní ve vypjaté atmosféře ostrého střetu a když samo o sobě tuto atmosféru uvolní, než kdyby se na této banální věci dohodli oba státníci jako dlouholetí partneři, které by ani ve snu nenapadlo se vzájemně z čehokoli podezírat.

Že by to mohlo být i takhle, tomu by nasvědčovalo Bushovo pozvání Putina a jeho choti k soukromé návštěvě do Ameriky, na ranč George Bushe staršího. To pozvání Putin dostal uprostřed slovní vřavy panující kolem plánu na umístění antiraket v Polsku a radaru u nás v Česku!

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025‌‌

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023‌‌

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023‌‌

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023‌‌

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023‌‌

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023‌‌

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023‌‌

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.