Souboj na kordy: volná ruka trhu versus zákaz nedělního prodeje

Nikdy jsem nepatřila k příznivcům prezidenta Klause, zvlášť v případech, kdy se tvrdě staví proti regulacím – hlavně těm evropským. Nechápu, proč se u nás stále ještě může kouřit v restauracích, byť tenhle zlozvyk ničí nejen zdraví těch, kteří kouří, ale i těch, kteří jen třeba sedí poblíž. Jenže někdy musím uznat, že si trh zaslouží, abychom mu přeci jen ponechali volné ruce. A to je i případ návrhu, podle kterého by měly mít obchody bez rozdílu v neděli a ve svátek zavřeno. Odboráři, politici i kněží, kteří tuto regulaci stále více a více prosazují, tvrdí, že i prodavačky mají nárok na zasloužený den odpočinku. Ve mně ale spíš tenhle návrh evokuje nepřiměřený zásah do svobody podnikání i bolestivé a nejspíš zbytečné omezení spotřebitelské poptávky. Rozhodně totiž nelze říct, že by v neděli obchodní centra zela prázdnotou. A jako úsměvný paradox nejtvrdšího kalibru mi pak zní i to, že se zprávou o obnovení diskuse o tomto opatření přišlo NEDĚLNÍ televizní zpravodajství.

Diskuse o omezení prodejní doby velkých nákupních center se s železnou pravidelností objevuje každých pár let. A s každým novým kolem získává na popularitě – nejen u domácích politiků, ale i na poli Evropské unie, odkud by mohla podobná regulace přijít centrálně. Jak sami příznivci nového zákona přiznávají, inspirovali se v sousedním Rakousku. Tady skutečně již od sobotního odpoledne nenakoupíte. Místní si na to zvykli, vždyť přece neděle je den, kdy se chodí do kostela, a turisté se chtě nechtě přizpůsobí. A pravdou je, že podobná regulace v Rakousku má své opodstatnění, vždyť tři čtvrtiny Rakušanů se hlásí ke katolické církvi a podle té je práce v neděli, tedy v den, kdy podle Bible po stvoření světa odpočíval i sám Bůh, zapovězena. Jenže, jak ukazují výsledky sčítání lidu, Češi jsou ve velké míře ateistický národ. Ke katolicismu se hlásí jen necelá třetina obyvatel země. Pro většinu Čechů tak nemá svěcení neděle na rozdíl od Rakušanů valný význam. 

Práce o víkendu? Pro někoho samozřejmost

Proti regulaci práce v neděli mluví i to, že v některých povoláních prostě nepracovat nelze. Dokážete si představit, že by třeba nemocnice měly v neděli a ve svátek zavřeno, protože si i lékaři zaslouží den odpočinku? I ti nejtěžší pacienti by tak museli počkat do pondělí. To je asi jen stěží představitelné. Každý medik přeci musí počítat už při svém rozhodnutí studovat medicínu s tím, že v téhle branži se pracuje 24 hodin denně – o víkendu i ve svátek. Pokud se mladým lidem na tyhle podmínky přistoupit nechce, ať jdou dělat něco jiného, nebo například zvolí obor medicíny, kde pacienti do pondělí vydrží – řekněme například plastickou chirurgii nebo skončí někde na obvodě.

Stejnou možnost volby mají i ony „nešťastné“ prodavačky, za jejichž práva příznivci nového zákona bojují. Ty, které nerady pracují o víkendu, mohou zvolit obchůdek mimo nákupní centrum, tyhle malé krámky většinou v neděli i ve svátek již dnes běžně zavírají. O zákazníky totiž v tyto dny moc nezavadí, a tak se tady v praxi uplatňuje základní ekonomický zákon nabídky a poptávky i poučka o ruce trhu. 

O motivaci – finanční i jiné

Přesto ale nemají nákupní centra ani o víkendu o pracovníky nouzi. A není divu: práce v neděli a ve svátek je mnohem lépe placená. Už i současný zákoník práce přiznává zaměstnancům za práci o víkendu a ve svátek příplatky, a tak za stejný počet hodin dostanou prodavačky pracující v tyto dny více peněz než třeba v pondělí. To už je docela hmatatelný motiv, proč se údajně tak nepopulární věci nebránit.

O víkendu ale nepracují jen prodavači a lékaři. Existuje celá řada povolání, v nichž lidé taky do práce musí. Elektrárny nemohou přestat vyrábět elektřinu jen proto, že jejich zaměstnanci mají v neděli a ve svátek nárok na den volna. Kdo by se totiž v zasloužený den odpočinku obešel třeba bez ledničky a bez elektrického sporáku? A i my novináři, chtě nechtě musíme v tyto dny do práce. Nebo byste si dokázali představit nedělní večer naprosto bez televize? Místo večerních Událostí i oblíbeného nedělního filmu by na vás na obrazovce čekaly jen barevné pruhy? I novináři, režiséři a další personál, bez kterého zůstává obrazovka jen smutně opuštěná, by si přeci taky měli v neděli odpočinout. Bez přívalu čerstvých zpráv stejně jako bez čerstvých rohlíků v neděli přece nikdo neumře. A proč se za naše práva nikdo nebije? Že by nás bylo míň? A nebo s prací kdykoliv a kdekoliv v tomhle oboru prostě automaticky počítáme?

Kdo je poražený?

A tak se zamysleme nad tím, jestli navrhovaná regulace má skutečně smysl. Jestli nejde jen o populismus nejtvrdšího kalibru a přehnanou snahu získat voliče. Vždyť přece ekonomika podobnou regulací ztratí. V neděli a o svátcích mají zákazníci na nakupování více času, v nákupním centru, tak často zabrousí i do obchodů, kam by normálně nešli, a jak to určitě znáte z vlastní zkušenosti, sem tam koupí i něco, pro co původně nešli. Každý ten hadřík, zboží koupené navíc zvedá hrubý domácí produkt, a tedy přispívá k růstu celé ekonomiky.

V neposlední řadě pak taky musíme pamatovat na ty prodavačky, ve jménu kterých odboráři jednají. Když se nebude pracovat v neděli a ve svátcích, ubude pracovních hodin. Jistě se tak v řadě hypermarketů a obchodů najde nějaká ta prodavačka, která bude najednou nadbytečná, pro kterou po zkrácení pracovního týdne už nebude práce. Místo výplaty si tak domů přinese výpověď a dost možná skončí na sociálních dávkách a na úřadu práce. Bita na tom bude nejen ona, ale i ekonomika jako celek. My všichni si vlastně regulací ukousneme z blahobytu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.