Jiří Šedivý, velvyslanec České republiky při Severoatlantické alianci (NATO) konstatoval, že tato organizace nemůže v souvislosti s migrační krizí zasáhnout proti uprchlíkům. Nejde totiž o vojenský problém. Diplomat to uvedl v pořadu Interview ČT24. Zároveň dodal, že rozhodování v rámci NATO je velmi složité. Na akci nebo rozhodnutí se totiž musí shodnout všech dvacet osm států, které jsou v Alianci.
Šedivý: NATO nemůže proti migrantům použít vojenskou sílu
Jiří Šedivý v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Co říkáte na názor premiéra Sobotky ohledně společné evropské armády?
Bohuslav Sobotka to řekl v řeči, která byla velmi zaměřená na bezpečnost. Základním kamenem ale pro něj pořád zůstává Aliance. To také zdůraznil. V nových situacích a s novými výzvami se bez evropské armády neobejdeme. Alianci to může posílit, a Spojené státy to také říkají. Evropané by měli mít více vojenských schopností.
Ale ještě k tomu pojmu evropská armáda: Je možná hyperbola, zjednodušení. Zdali to bude armáda, je velká otázka. Je to spíš metafora silné spolupráce. Byl bych s tímto nazýváním velmi opatrný. Máme bojová uskupení EU, což jsou jednotky, které vede nějaký členský stát.
Česko ale teď ukázalo, že je na straně těch, kteří považují za nutné posilovat evropskou obranu. A to je důležité. To byla změna oproti minulým rokům politiky České republiky.
Není to tedy trochu nedůvěra v NATO a v to, že dokáže zajistit bezpečnost? Protože premiér Sobotka si například stěžoval, že v případě ochrany před uprchlíky prý NATO postupovalo pomalu.
Dohoda o podpoře ze strany NATO v Egejském moři vznikla velice rychle, během jedné schůzky. Bylo to snad nejrychlejší rozhodnutí v rámci Aliance, co si pamatuji. Předcházela ale tomu doba jednoho roku.
Bohužel pro Unii, my nejsme v první linii potýkání se s tímto problémem. Je tady Evropská unie a hlavně to není vojenský problém. Na Varšavském summitu jsme přijali celou řadu opatření, která umožňují bránit se ve směru jižním i východním. Ale ne proti uprchlíkům, nemůžeme se přece vojensky bránit proti migrantům.
Takže se NATO nemůže bránit ani proti teroristům? Jsme podle vás ve válce proti terorismu?
NATO se může zapojit do jakékoliv aktivity, na které se shodne 28 spojenců. Pokud se shodnou na tom, že situace je natolik vážná, že musíme vojenské jednotky Aliance nasadit, tak nasadíme.
NATO ale podporuje EU informacemi, podporuje Turecko protivzdušnou obranou. To jsou záležitosti, kde se spojenci shodli. Terorismus je otázka orgánů vnitřní bezpečnosti, tajných služeb, výměny informací. Aliance může nepřímo napomáhat předcházení terorismu tím, že se snaží stabilizovat zóny, kde se terorismus rodí.
Má být Turecko členem NATO?
Ano, je to spojenec. Momentálně jsme v situaci, jež není přehledná a mnohdy se mění z hodiny na hodinu. A myslím, že teď je důležité se předpřipravovat na různé scénáře. A ty můžou být od normálu až k většímu problému, než je součástí řešení. Já bych se vyhnul nějakým radikálním soudům. Pracujeme s celou škálou scénářů.
Připravuje se NATO?
Nemůže, protože NATO může dělat jen takové kroky, přípravy a operace, na kterých se shodne celá Aliance. Nedovedu si představit, že by Turecko podepsalo úkolový list, na kterém by bylo zadání ‚zpracujte celou škálu scénářů, které se týkají Turecka', to prostě nejde.
V jakém okamžiku by to NATO začalo řešit?
Nedokážu říct, protože jde o bezprecedentní situaci.
Má nyní NATO nějaký komunikační kanál s tureckou armádou?
Nevím, mimo jiné byl odvolán stálý vojenský představitel Turecka v Alianci. Čistky jsou rozsáhlé. Předpokládám, že tam je náčelník generálního štábu.