Ponechám stranou nedělní přenosy z Vatikánu a vyslovím pouze hold těm, kteří před týdnem odolali neskutečnému a zcela marnému zírání na dění v Londýně. Nelze se vůbec divit tomu, že přední levicoví novináři z deníku Právo to už nemohli vydržet a dali průchod svému hněvu i titulky svých komentářů jako například „Čeho je moc“.
Se zajímavým názorem vystoupil už minulou sobotu Martin Hekrdla, který si dal práci a vyhledal i v českých dějinách určité tradice (třeba Vlčnovskou jízdu králů), které by nás mohly opravňovat k tomu, že bychom občas také uspořádali podobnou televizní pompu, která by se na rozdíl od Britů možná obešla bez tak krutého dějinného násilí, jimiž si Britové po dlouhá staletí podmaňovali pod záminkou kolonizace mnohé národy po celém světě.
Jak také správně napsal Alexander Mitrofanov v pondělním vydání Práva, vytrvalí páteční sledovači zcela bezduchých ceremonií neměli asi daleko k široké obci živené pouze mediálním bulvárem. Nikdo ani vteřinu nepomyslel na to, že se před jejich očima předvádí parazitismus nejhrubšího zrna, který okrádá masy lidí, aniž komukoliv dává něco víc než plytkou pohádkovou podívanou.
Když jsem jako poněkud nenormální člověk dal v pátek právě o půl dvanácté dopoledne přednost vysílání Českého rozhlasu 3 – tedy stanici Vltava – a vyslechl jsem si poslední část životních osudů a současných názorů našeho špičkového odborníka v oboru geologie a péče o krajinu Václava Cílka, uvědomil jsem si teprve, čeho se ta obrovská většina diváků pohádkové svatby vzdává a co všechno jí uniká. Ono totiž nejde o maličkosti. Václav Cílek nedávno velmi jasně a písemně vyslovil své silné obavy, že v době velmi dohledné dojde na zemi k jistým ekologickým událostem, které budou asi znamenat zcela rozhodný obrat v dosavadním průběhu vývoje naší planety i všeho co na ní nějakým zázrakem žije. Patent na výklad tohoto zázraku si – jak známo – uzurpují nejrůznější náboženství.
Pak to vypadalo nějaký čas tak, že Václav Cílek, autor těchto, samozřejmě že vědecky podložených informací, byl možná některými svými kolegy pokárán za své příliš odvážné a pro bohorovné lidstvo znepokojující předpovědi, a tak nějaký čas jakoby poněkud couvl a s takovou jednoznačností přestal o těch věcech psát a mluvit. A hle, právě ve chvíli oné britské královské svatby vyšel na Vltavě zase s tou malou apokalypsou, aniž asi tomu málokdo věnoval sebemenší pozornost.
Stojí za zamyšlení, zdali není konec konců správnější nechat vše samo od sebe plynout a přijmout stanovisko našeho pana prezidenta, že bychom si marným ekologickým mudrováním neměli kazit svoji svobodu dělat si na této zemi všechno, co v zájmu svého vlastního prospěchu uznáme za vhodné. Ale trochu myslícímu člověku to přece jen nedá a podivuje se aspoň tomu, že po nedávných poplašných zprávách o kritickém úbytku ozonu v arktické oblasti už se o tom v dalších dnech nedověděl z televize nic.
A do toho právě v době královské svatby v Británii přišla další docela zajímavá zpráva k zamyšlení. V jihomoravském Mikulově prý bydlí geniální dívka jménem Tereza Salajková se světově rekordním inteligenčním kvocientem v hodnotě 164. Člověka maně napadne, že kdyby se Menza, v níž se tito geniální lidé dávají dohromady, soustředila na to, zdali by člověk jako nejvyspělejší živočišný a možná i trochu nadživočišný druh obývající tuto planetu, nemohl pro její až dosud dobrý vývoj udělat více než dosud dělá.
Bohužel, příliš pravděpodobné se to nezdá. Vysoká inteligence oněch geniálních lidí se totiž tříští do různých zájmů. Třeba v případě našeho Miroslava Macka jsme viděli, že se většinou neobrací ve prospěch věcí obecných, snad kromě výborného překladu Shakespearových Sonetů, ale spíš třeba v podivnou privatizaci Knižního velkoobchodu a potom k přepychovému vytváření svého osobního životního prostředí. Podobně smutně vyznívá, když ona geniální mikulovská dívka sama prohlašuje, že nemá zájem o jakékoliv obory humanitní a své inteligence hodlá využít jinde.
Jenže právě obory humanitní mohou přivést lidstvo k přemýšlení o tom, jak zabrzdit onen už aspoň trochu kritizovaný bezhlavý růst růstu, který může jen urychlovat vykořišťování bohatství země při zatím nezadržitelném demografickém růstu zejména asijského obyvatelstva. Jak vidno, příliš důvodů k optimismu zde není. A tak se můžeme nejspíš těšit na další televizní pohádky.
Komentář Jiřího Ješe pro Český rozhlas 6
- Novomanželský polibek Kate a Williama autor: Matt Dunham, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2507/250647.jpg
- Václav Cílek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1157/115674.jpg
- Ozonová vrstva autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2445/244487.jpg
