Když jsem na jaře roku 1992 stážoval na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, došlo zde k události, která neušla pozornosti místnímu tisku. Známý mrakodrap Empire State Building zůstal večer 14. dubna temný, bez osvětlení. Nešlo o žádnou poruchu, ale o veřejný protest Leony Helmsleyové, majitelky řetězce hotelů a nemovitostí, kromě jiného i Empire State Building.
Druhý den 15. dubna časně ráno Helmsleyová totiž nastupovala trest v délce 21 měsíců za daňové podvody. Před bránu federální věznice ji dopravila soukromá helikoptéra. Při nástupu musela odevzdat i své intimní osobní šperky. Trest byl tečkou za čtyřletými soudními tahanicemi, které následovaly po žalobě za zločin, který se v USA neodpouští – tax evasion. Historii jejích daňových podvodů a falšovaných faktur podrobně popisuje webová stránka americké CourtTV. Kdo má zájem, může zde najít detaily.
Případ Helmsleyová zmiňuji ze dvou důvodů. Jednak proto, že tato dáma, dvakrát rozvedená bývalá modelka, která se v 52 letech provdala za realitního magnáta Harry Helmsleyho, nedávno, 20. srpna, zemřela ve věku 87 let. Shodou okolností ve stejný den, kdy si Vladimír Železný vyslechl rozsudek dvou let podmíněně za daňový únik při dovozu uměleckých děl, což je druhý důvod tohoto sloupku.
Leona Helmsleyová byla kontroverzní osobou, o jejíž zpupnosti a aroganci se vyprávěly historky. Říkalo se jí „Queen of Mean”, „lakomá královna,” s významovými přesahy “sprostá, ubohá, protivná královna.” Když si kupovala náušnice, prodavač musel přepisovat účet, aby Leona ušetřila 4 dolary daně z obratu, což doprovodila slovy: "Aspoň vidíte, jak se bohatí stávají bohatšími.”
U soudu, ale také u americké veřejnosti si nejvíce uškodila výrokem, který řekla před svoji služebnou: "Only the little people pay taxes," tj. „daně platí jenom ti drobní, malí lidé” s podtextem: “my se jim umíme vyhýbat.” První rozsudek byl krutý – 16 let ve vězení, téměř doživotí, Leona se prý po něm zhroutila. V odvolacím řízení se trest zkrátil na čtyři roky a nakonec na 21 měsíců, z nichž si Leona nakonec odseděla jen osmnáct. Tento případ budiž příkladem vlády práva i rovnosti před zákonem.
Slova soudce Johna M. Walkera při zdůvodňování trestu Leoně Helmsleyové před téměř dvaceti lety by mohla být poučením i pro Vladimíra Železného: "Nesete plnou odpovědnost za tuto machinaci. Byla prováděna na základě vašich přímých pokynů ve váš prospěch. Na rozdíl od mnoha obžalovaných, kteří se dostali před soud, nebyla jste donucena k tomuto zločinu finanční nouzí. Naopak, vaše chování bylo výsledkem pouhé chamtivosti. V jejím průběhu jste setrvávala ve svém domýšlivém přesvědčení, že stojíte nad zákonem. Kromě toho, od svého obvinění a v průběhu soudu jste neprojevila lítost ani výčitky svědomí. Jsem přesvědčen, že tento trest vám dnes jasně ukáže, že nikdo, žádná osoba, ať je jakkoli bohatá nebo má významné postavení, nestojí nad zákonem.”
