Malé postřehy z česko-rakouských hranic

Bú, dala by se označit reakce číšnice na náš slušný pozdrav v penzionu, kde jsme strávili týden dovolené. Přišla k našemu stolu, kde jsme chtěli posedět a dát si pití. Naivní rodina. Zachmuřená blondýna tedy na pozdrav neodpověděla, trhavě odebrala zbytky minulého stolování a poté se vrátila. Mrskla na stůl opět beze slova jídelní lístky. A zmizela.

Bylo to na konci pobytu. Krátce předtím jsem platil šarmantní a velmi slušné paní vedoucí penzionu v Přední Výtoni. A chválil, hodně chválil. Penzion letos dostavěli, nešetřili na žádném detailu vybavení, vše na až nečekaně špičkové úrovni. S jedinou výjimkou, která je ovšem u nás tou nejobtížnější částí podnikání tohoto typu. Personálem, obsluhou.

Ta je stále typicky, řekněme, česká. Občané, znechucení svou pracovní náplní, svou frustraci dávají okázale najevo. Jakoby je to v jejich očích nějak povyšovalo, ospravedlňovalo. Víte, my jsme tady omylem, původně jsme chtěli pracovat na zcela jiných postech, a taky že bychom na ně měli, jakoby říkají. Obsluhují vás ti, kdo to vůbec nemají zapotřebí. Tak si moc nevyskakujte a buďte rádi, že vám vůbec něco doneseme. Co uklohníme v kuchyni. Pokud možno levně a rychle. Vy to stravte, dejte dýško a vypadněte, moc nás nebavíte.

A tenhle dojem si jistě neodnáším sám a ne jen z jednoho jinak ambiciozního penzionu. Celé Lipno jde rychle nahoru, úroveň ubytování je stále lepší, obchody už mají otevřeno i o víkendu, leckde se na vás usmívají. Ale těch, kdo převzali vyspělý postoj ke službám, těch, kteří vědí, že k němu patří slušnost, úsměv a kvalita, těch se výrazně nedostává.

Den předtím jsme jedli těsně za hranicemi, v Rakousku. Vynikající jídlo o velké porci a příjemná obsluha. V klasické místní hospodě. A v penzionu, kde jsme také strávili týden, byla slušná strava a ještě lepší obsluha.

Zřejmě nejdál je v přibližování se světu Český Krumlov - tamní hospody a kavárny nabízejí velmi slušnou kvalitu a velmi slušnou obsluhu. Navíc, nikde na vás nečíhají cetky, umolousaní obchodníci s umolousaným zbožím. A v hospodách se tak nějak nekouří. Byli jsme v tamní mé oblíbené, obložené cedulkami z první republiky. Sedělo tam několik Korejců, pár Rusů a Češi. Rodiny s dětmi, které by tam jinak nešly, kdyby se tam kouřilo. Odpověď na zbytečnou debatu ohledně zákazu kouření v hospodách. Samozřejmě, že by se vyplatil a samozřejmě, že by nakonec hospodám přinesl jen zisky. Ta výrazná většina nekuřáků by přišla a kuřáci by si prostě tu svou dali venku a nebo by si našli specializovaná místa. Jako v normálním světě. A až by jim v zimě třeba omrzly prsty pravé ruky a rty, třeba by s tím přestali. Jako v normálním světě. Ale on ten případný zákon stejně bude k ničemu. Jako ten silniční. Nebude, kdo by to kontroloval, policie je přetížená a číšníci se vás zastanou těžko. Vždyť to přece už vůbec není jejich práce.

A závěrem jednu malou poznámku k dennímu tisku - v úvahách nad současnou rolí Ruska v Hospodářských novinách padla i otázka, zda se máme Ruska bát. Jako Česká republika. A tu mě napadlo - co by dělala Evropská unie a NATO, kdyby nás například naši slovanští bratři opět anektovali? Zasáhl by někdo? (Přišel někdo na pomoc Estonsku v jejich malé válce s bývalými okupanty v krizi okolo pomníku ruského vojáka?) Nebo by zase někde zasedli velcí a usnesli se, že kvůli tak malé zemi přece… Co je proti tomu jedna příšerná číšnice v Přední Zadní?

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...