Latinské oči Filipa Kandy: Pochodující Venezuela - tentokrát za svobodu tisku

V uplynulém týdnu Caracas a Venezuela znovu zažily masové protestní manifestace. Ulicemi znovu pochodovaly desítky tisíc lidí, s vlajkami nad hlavou, s transparenty, s hněvem i s odhodláním. Pokolikáté už? Za vlády současného prezidenta Huga Cháveze Friase se protestní pochody staly rutinním folklórem.

Sám jsem jich zažil několik desítek: od dubna 2002, oněch horkých dnů, kdy v dosud ne zcela objasněném puči Chávez rezignoval na svůj úřad a po 48 hodinách se znovu triumfálně vrátil. Přes prosinec 2002 a leden 2003, kdy celou zemi ochromovala dlouhá generální stávka. Přes pochody v období referenda v srpnu 2004 a prezidentských voleb v červenci 2006. Venezuelská opozice pochoduje už pres 5 let!

Protestní pochody jsou už dávno součástí kultury této tropické země. Země zažila pochody desítek tisíc, stovek tisíc, i víc než milionu lidí. Venezuela bude asi jedinou zemí, kde vyvinuli a užívají sofistikované metody na výpočet účastníků pochodu. Změří se délka průvodu, od jeho čela až ke konci (téměř vždy prochází po hlavních širokých ulicích, či městských dálnicích), šířka průvodu a pak i hustota lidí na metr čtvereční. Následný výpočet počtu účastníků pochodu pak bývá velmi přesný. K ničemu převratnému ale víc než 5 let masových pochodů přesto nevedlo. Prezident Chávez je stále u moci a za tu dobu dokonce kolem sebe soustředil demokratickou cestou tak obrovskou podporu a moc jako žádný jiný z jeho kolegu v Latinské Americe.

Případ RCTV – uzavření nebo ukončení

V posledních dnech se pochody do Caracasu vrátily znovu. A s jistotou mohu prohlásit, že budou pro Caracas charakteristické také o tomto víkendu a zřejmě i po něm. Důvodem protestu a nespokojenosti je teď uzavření televizní stanice RCTV. „Bojujeme za svobodu vyjadřování! Nechceme se nechat umlčet,” skandují Venezuelci. Kontroverzní prezident Hugo Chávez nařídil neprodloužit kanálu RCTV koncesi. Televizi obviňuje z podpory pučistů a protistátních činů, zatímco podle jiných televize pouze plní svoji úlohu svobodně informovat. “Tento kanál nadělal zemi během dlouhých let velké škody: překrucoval hodnoty, prováděl mediální bombardování, šířil nenávist, rasismus, neúctu..,„ tvrdí Chávez, který také prosadil, že na dosavadní frekvenci bude vysílat nově vzniklá televize Teves, která podle něj bude plnit funkci veřejné služby, jíž kanál RCTV údajně neplnil. Osmdesát procent Venezuelců ale podle nezávislých výzkumu s uzavřením RCTV nesouhlasí. Znamená to, že s rozhodnutím nesouhlasí i mnozí Chávezovi voliči, protože těch je stále nad 60 %. “Je povzbuzující cítit podporu všech těch lidí, kteří nechtějí uzavření naší televize. Je to ukázka demokracie, svobody a lidských hodnot," řekl pro ČT během protestního pochodu prezident RCTV Eladio Lares. Ačkoli vláda argumentuje tím, že žádnou stanici nezavírá, pouze jí neuděluje licenci k provozování veřejného vysílání (RCTV dál může vysílat po kabelu, přes internet i provozovat jiná média), pro opozici je jeho krok dalším porušením lidských práv a útokem na svobodu tisku. Chávezovi prý nejvíc vadily živé diskusní pořady, ve kterých silně zaznívala kritika současné vlády a její nejnovější orientace na tzv. socialismus 21. století, znárodňování klíčového ropného průmyslu, telefonní společnosti CANTV a energetického sektoru.

RCTV vysílá 53 let a má přes 2000 zaměstnanců. Ti ale stále věří. Žalují prezidentovo rozhodnutí u Nejvyššího soudu a žádají podporu v zahraničí. I v Evropské unii. Licence k vysílání RCTV končí tuto neděli. Po jeho uzavření zbude v zemi už jen jedna nezávislá televize - Globovision. Její lidé se teď obávají, že budou dalšími v řadě. „Případ RCTV je zkušebním balónkem toho, co si mohou dovolit," tvrdí Ana María Gutiérrez, hlavní produkční televize Globovision.

Venezuelská opozice bude podle všeho dál protestovat v ulicích. K dalším pochodům určitě dojde i v tomto a v příštích týdnech. Mnozí stoupenci opozice už ale také vidí, že jejich opakované protesty ztrácejí naději a smysl. Možná i proto měly pochody z posledních dnů poněkud slabší účast, než jakou pamatují třeba z let 2002 - 2004. Přesto jsou možná nejviditelnějším důkazem toho, jak je dnešní Venezuela rozdělená.

Mocná Burundanga

A ještě s jednou zkušeností bych se chtěl svěřit čtenářům svého deníčku. Štáb ČT - jehož zpravodaj v minulosti prožil v Latinské Americe souhrnem 6 let a i díky své opatrnosti a prozřetelnosti bez jakýchkoli incidentů a újmy - se v minulém týdnu v Caracasu stal obětí útoku zločinců a jejich mocné burundangy. Burnundanga nebo také escopolamina je omamná látka, kterou zločinci dokáží s přispěním třetích přimíchat do nápoje nebo jí impregnovat některé předměty. Oběť, omámená drogou, pak na pár hodin ztratí vědomí a paměť, přitom jedná jakoby v režimu automatického pilota a snadno vykonává i pokyny zločinců kolem sebe. V posledních letech došlo v Latinské Americe k tisícům útoků a krádeží za pomoci burundangy. Štáb ČT při ní přišel o dva mobilní telefony, digitální fotoaparát a hotovost ve výši tří denních diet. Naštěstí nedošlo k ničemu horšímu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...