Latinské oči Filipa Kandy: Copa América - poprvé ve Venezuele

Jižní Ameriku ovládla fotbalová horečka. Už 42. Mistrovství Jižní Ameriky - Copa América - zahájilo ve středu 26. června na stadiónu Pueblo Nuevo ve městě San Cristóbal. Poprvé ve Venezuele. Úvodního ceremoniálu se vedle Diega Maradony zúčastnil také venezuelský prezident Hugo Chávez a jeden z jeho nejbližších spojenců na kontinentu, bolívijský prezident Evo Morales.

Zatímco devíti jihoamerickým a také dvěma už tradičně přizvaným severoamerickým mužstvům (Mexiko, USA) jde výlučně o fotbal, domácí Venezuelci tentokrát hrají o něco víc. Ve Venezuele posledních let už neexistuje sebeobyčejnější a sebeběžnější událost, kterou by nějakým způsobem neovlivnila současná politika a polarizace společnosti. A Copa América, to už je pořádný podnik. V rozdělené Venezuele ji proto kromě fotbalistů a jejich příznivců využívá jak Chávezova vláda tak opozice.

Rojo, rojito

„Podívej se na to, to bude další propadák a ostuda Chávezovy vlády,“ tvrdil mi ještě před měsícem mimořádně rozčilený podnikatel Carlos Padua, který mě doprovázel během natáčení reportáží o znárodňování ropného průmyslu. Cesta do povodí Orinoka nás totiž z Caracasu zavedla i do měst Puerto La Cruz a Maturín, dvou z devíti sídel Copy América. V té době fotbalové stadiony obou měst vypadaly jako neutěšená staveniště. „To chci vidět, jak to do začátku mistrovství stihnou,“ stěžoval si Carlos. „A to sem má příští týden zavítat inspekce Jihoamerického fotbalového svazu,“ dodal. „Hlavně že všude kolem už mají vlajky a obrovské billboardy, a na všech je Chávez!“

Venezuela to nakonec stihla. Peněz z ropy má přece jen hodně a ty dokáží všechno. Mistrovství Jižní Ameriky tak začalo 26. června bez problémů. Téma stadionů ale bylo po celou dobu jedním z těch, která na rozpory vlády a opozice jasně poukazovala. O každém zdržení v jejich výstavbě, o každém nedostatku informovala opoziční média až s jistou škodolibou radostí. A vláda zase na veškerou kritiku odpovídala v provládních médiích, kde pak původce obvinění označovala za zrádce a škůdce vlasti.

Podle opozice chce venezuelská vláda vytěžit z fotbalového mistrovství politický kapitál. Proto prý před turnajem nebyly k sehnání lístky na zápasy. Jejich prodej probíhal ve dvou vlnách. Podobně jako třeba při loňském Mistrovství světa v Německu, se vstupenky v první vlně prodávaly po internetu. Ve druhé vlně pak byly k dispozici v devíti městech, dějištích turnaje. Na mnohé se pochopitelně nedostalo, a tak se rychle začala šířit fáma, že lístky skoupili načerno Chávezovi stoupenci. Téměř každý Chávezův oponent před mistrovstvím říkal: „Chtějí, aby se stadiony při utkáních zbarvily na rojo, rojito.“ (Oblíbený výraz Huga Cháveze: rojo, rojito: červený, červeňoučký. Jde o barvu jeho hnutí, kterou užívají jeho stoupenci, když mu na veřejných mítincích vyjadřují podporu.) Prodej načerno zatím nikdo průkazně nepotvrdil, ale v kontextu současného dění v zemi by nebyl nepravděpodobný.

Ať tak či onak, Copa América ve Venezuele je pro vládu Huga Cháveze příhodnou příležitostí, jak světu ukázat pozitivní obraz země, která se vydala na cestu bolívarovské revoluce a Chávezova „socialismu 21. století“. Venezuelská vláda investovala do stavby a rekonstrukce stadionů a další infrastruktury miliardu dolarů. Veškerá propaganda z mistrovství také obsahuje zmínku či obraz revoluční vlády, Cháveze a jeho rojo, rojito. Na druhou stranu ale fotbalové šampionáty a sportovní podniky tohoto typu bývají vždy příležitostí k tomu, jak pozitivně „prodat“ zemi pořadatele. Na tom není nic mimořádného ani nového. Nové je v případě Venezuely ale to, že země, která „se prodává“ světu, není tou, jakou bývala. Je rozdělená na dvě: na stoupence vlády a opozici, a ne všichni se s jednotným národním projektem ztotožňují.

Zajímavé bude vidět, nakolik se venezuelští fanoušci sjednotí s národním fotbalovým týmem. Už teď je téměř jisté, že opozice bude chtít světové události ve své zemi využít i k tomu, aby se mezinárodně zviditelnila. Například protesty veřejnosti proti uzavření soukromé televizní stanice RCTV mají pokračovat i v době mistrovství, aby se o nich dozvěděla širší mezinárodní veřejnost. V jejich potlačování ale tentokrát budou mít vládní bezpečnostní síly spojence, Mezinárodní fotbalovou federaci – FIFA. Její normy totiž zakazují pořádání protestních manifestací v blízkosti sportovišť během jí organizovaných turnajů. „První bezpečnostní zóna je ve vzdálenosti dvou kilometrů od stadionu, další bezpečnostní kordon ve vzdálenosti jednoho kilometru a třetí 500 metrů od stadionu,“ uvedl před začátkem Copy América ministr vnitra Pedro Carreňo. Podle FIFA přitom důvodem bezpečnostních opatření není to, že se turnaj hraje ve Venezuele. Jde o běžná nařízení pro mezinárodní turnaje.

A konečně o fotbale – slibuje se mimořádná podívaná

No, a po delším politickém a společensko-ekonomickém úvodu ještě konečně pár slov také o tom nejdůležitějším – o fotbale. Znalci nejrozšířenějšího světového sportu určitě vědí, že mistrovství Jižní Ameriky hraje 12 týmů, bez kvalifikace: všech 10 zemí z Jižní Ameriky a v posledních letech i tradičně dva přizvaní hosté: Mexiko a USA. Los úvodních tří skupin je následující: 1. Venezuela, Uruguay, Peru, Bolívie. 2. Brazílie, Mexiko, Chile, Ekvádor. 3. Argentina, Spojené státy, Paraguay, Kolumbie.

Přestože se některé největší hvězdy po náročné sezóně omluvily (Ronaldinho, Kaká), vše nasvědčuje tomu, že letošní mistrovství Jižní Ameriky by mohlo být jedním z nejkvalitnějších. Nikdy v historii totiž Copa América neměla stoprocentní hráčské obsazení. Přeci jen to není Mistrovství světa ani Liga Mistrů. Nicméně letošních absencí není tolik, kolik bývá v jiných letech.

Tak třeba největší favorit, Brazílie, sice představí jen 6 hráčů z loňského mistrovství světa v Německu. Chybět budou už zmínění Ronaldinho a Kaká. Zato nastoupí vynikající útočník „bílého baletu“ Robinho nebo obávaný záložník z Arsenalu Gilberto Silva.

Mimořádný respekt vzbuzuje také tradičně silná reprezentace Argentiny. Nastoupí její nejzářivější hvězdy: Lionel Messi z Barcelony, Hernán Crespo, Carlos Tévez, Sebastián Verón, Javier Zanetti či Juan Román Riquelme.

Silní budou i Peruánci, Ekvádorci a Kolumbijci. Většina fotbalistů těchto i dalších týmů turnaje hraje ve špičkových klubech evropských lig, což garantuje kvalitu. A letošní Copa América navíc nemá outsidery. Tradiční popelka kontinentu, právě domácí Venezuela, si totiž v minulých letech výrazně polepšila. Na mistrovství světa se zatím stále ještě nekvalifikovala, už ale v kontinentálních soutěžích nekončí poslední, a často dokáže potrápit i favority. Takže Copa América ve Venezuele slibuje velkou podívanou. Mohla by stát i za námahu fanouškům evropským, kteří si kromě hledání zahraničních sportovních kanálů budou muset na přímé přenosy z utkání také přeorientovat denní režim. Ve Venezuele je o 6 hodin míň než v Čechách, takže zápasy se hrají až v našich nočních a časně ranních hodinách.

  • Prezident Hugo Chávez autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/289/28890.jpg
  • Hugo Chávez autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/45/4408.jpg
  • Ronaldinho autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/89/8877.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.