Kdo politizuje případ Čunek?

Jako zuřivé drbny někde na hodně ubohé pavlači, ječící na sebe obvinění, která z nich že to zasvinila schody. Tak působí česká politická scéna v případě Jiřího Čunka. Ještě větší pocit trapnosti a marnosti vyvolá četba internetových diskusí na toto téma (ostatně skoro na každé): gruntem věci nezabývá se téměř nikdo. Veřejná debata mění se ve vzájemné osočování verbálních násilníků, kteří se o sobě domnívají, že jsou buď levicoví nebo pravicoví. A proto cítí potřebu nandat to těm druhým. Nadávají si do socanských bolševiků a arogantních modrých ptáků. Do zlodějů pak obojí. Stávají se ve své zlobě a nenávisti názornou ilustrací slov José Ortegy y Gasseta: "Být levicový stejně jako pravicový je jeden z nesčetných způsobů, jež si člověk může vybrat, chce-li se stát imbecilem.“ Parlamentní i internetová čunkiáda věru o nějaké politické a občanské kultuře a intelektu nesvědčí.

Předhazují-li si jednotlivé politické tábory, kdo dříve případ zpolitizoval, podobá se jejich pře oné staré kontradikci o prvenství slepice či vajíčka. Čím dál prohlubující se hádka mezi zdejšími subjekty veřejného života ubírá na věcnosti takřka všemu. Jakákoliv zásadní debata se dříve či později změní v urážení. Všechny tábory na to mají své mistry, kterým ostatní přičinlivě pomáhají. A my? Místní občanstvo? Hrajeme stejnou hru. Přistoupili jsme na ni a přehlédli jsme, do jaké jsme to upadli pasti. Politikům samozřejmě vyhovuje nekonkrétnost veřejných sporů. V mlhovině nadávek mazaně snují své záměry. Vpředu strhávají nás do bojového ryku, vzadu kutí na pro ně důležitých věcech, jim milých. Byť zdá se, že všeobecná nedůvěra v politiku nemůže ničemu pomoci, je velmi šikovným nástrojem pro prosazování mnoha nekalých tahů. V atmosféře masové nedůvěry mávne se lhostejně rukou nad nepravostí kupodivu snadněji než v ovzduší důvěry. Nikoho už nic nepřekvapí.

V kauze Jiří Čunek se veřejnost pomalu přestává vyznávat: daleko víc v souvislosti s ní se vyžívá v hádce, v níž se překřikuje, je-li hnusnějším lumpem Paroubek nebo Topolánek, potažmo jejich partajní týmy. Jen občas někomu zableskne v hlavě: nemohlo by v pozadí té aféry být něco jiného?, ale pak opět přitáhne a strhne halas boje a po hlavě se vrháme do té hospodské rvačky. Sotva kdo už bude věřit, ať už celé vyšetřování dopadne pro místopředsedu vlády tak či onak, že se stalo po právu. Pachuť zůstane v každém případě. Po posvícení přijde hnačka: skryto za vášněmi proběhne leccos, čeho jsme si ani nevšimli. Možná i v resortu pana Jiřího Čunka.

Neptejme se proto, kdo že to tuto aféru (a řadu jiných) zpolitizoval. Samozřejmě všichni. Včetně nás, občanů. Tak to politikům vyhovuje a nás vzrušuje. Že by toto „politizýrování“ mohlo být bludištěm, do něhož dobrovolně vstupujeme a jež nás zavádí daleko od podstat věcí, to si na štěstí pro naše drahé zvolené zaměstnance bláhově neuvědomujeme. Hlavně, že si, voříšci zmatení voňavým a lákavým špekáčkem veřejné účasti, dosyta zaštěkáme. Kam a s jakým nákladem mezitím zase poodešla karavana politických velbloudů, toho si v ruchu zápolení ani nevšimneme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...