Halal není o muslimské roztahovačnosti

Češi obvykle jen velmi mlhavě tuší, co znamená, když je maso halal, tj., že naporcované zvíře bylo poraženo ve shodě s muslimskou vírou. Kupodivu to však málokoho přinutí k tomu, aby si o tomto náboženském konceptu zjistil více. Ale nemalé části populace to na základě „jejich“ chápání „halalu“ nebrání vyvozovat dalekosáhlé závěry o povaze muslimské víry.

Nedávno ke mně doputovala přes Facebook zpráva o tom, že se zákazníci obchodního řetězce Billa bouří proti nabídce masa z kuřat, jež jsou poražena islámským způsobem (tj. jsou halal). Jak se ukázalo, záležitost je rok stará, ale sociální sítě ji dokázaly oživit. Někteří dotčení zákazníci a urputní islamobijci tehdy měli své postoje ostře vyhraněné. Zabíjení formou halal bylo považováno za kruté a následný prodej masa za takřka vlastizrádný, protože umožňoval muslimskou expanzi na našem území. Krom toho mělo mít nabízení halal masa v českých obchodech za důsledek například nepřímou podporu pedofilie, terorismu a utlačování žen.

Informační zoufalství
Celá kauza ukázala chabou informační gramotnost nejen konzumentů, ale i tvůrců mediálního obsahu. A bohužel ukázala i na nešvar, který českou společnost dlouhodobě provází – neschopnost kultivované a konstruktivní diskuze. Článek, jímž se ke mně celá záležitost dostala, je spíše afektovaným výkřikem s minimální informační hodnotou. Sám navíc uvádí, že informace čerpá z portálu Eurabia.cz, který je islamofobně-aktivistickou platformou, ne solidním médiem. Bohužel, i když poznání chtivý čtenář zavítá na stránky jednoho z nejnavštěvovanějších zpravodajských webů v ČR, tak v příslušném článku nalezne pouze definici halalu převzatou z Wikipedie.

Vzhledem k tomu, kolik vášní a zloby tyto texty vyvolaly, je smutné, že si s nimi dali jejich autoři tak málo práce. Mohli využít více zdrojů, zavolat odborníkům (arabisté, islamologové, veterináři) či se zeptat i věřících. Otázek je nasnadě celá řada – co koncept halalu znamená, proč vznikl či zda v něm zabíjená zvířata trpí méně či více (ono to totiž není tak jasné). Informační plochost „kauzy halal“ budiž důkazem, že ČR je stále intelektuální periferií vyspělého světa, protože kvalita zpracování tématu a nárok na kvalitu ze strany čtenářů byly slabé.

Co je to ten halal?
Vydal jsem se zeptat na pojem „halal“ více do hloubky Františka Ondráše, pedagoga z FF UK, který přednáší o arabské kultuře. V našem rozhovoru mimo jiné zaznělo, že halal je svou podstatou podobný principu židovského košer jídla a v islámu vznikl právě díky vlivu judaismu. Stranou však nelze ponechat ani ohledy praktické, protože způsob porážky halal pomáhá chránit maso před zkažením v horkém klimatu. Halal rovněž souvisí s vnímáním (ne)čistoty v orientální kultuře. Není proto jen o samotné porážce, nýbrž se jedná o islámsko-arabskou představu o hygieně a zdraví či, chceme-li, záležitost zdravotně-konzumní.

V užším, praktickém, slova smyslu, je halal rituální porážkou zvířete, kdy zvíře není z náboženských důvodů před smrtí omráčeno, jak je jinak v české společnosti obvyklé. Porážka na tento způsob je v ČR legální, protože ji umožňuje výjimka v zákoně na ochranu zvířat proti týrání (246/1992 Sb.), konkrétně se jedná o §5 odstavec 5, jehož text je k nahlédnutí například zde. Na základě toho pak ministerstvo zemědělství povoluje konkrétní výjimky.

Za zmínku stojí ještě jeden poznatek, který ze strany docenta Ondráše zazněl, avšak v české „halal diskuzi“ chybí. A to teze, že „náboženství hledá snadná řešení“ (tzv. výrok ad-dín jusr), a tak i jako konzervativní muslim mohu například na návštěvě jíst kuřecí či hovězí, i když není halal, abych odmítnutím neurazil svého hostitele. Stačí svůj čin myslet upřímně a vyřknout při něm šahádu, tj. islámské vyznání víry, která představuje poděkování Bohu za jeho dobrotivost a štědrost. Jedná se obecně o jediné možné řešení v případě, že zvíře nebylo zabito dle šaríji. Společenská ohleduplnost je totiž spolu se zdravím a životem přednější než formální dodržování náboženských zásad. Jinými slovy: halal vůbec nemusí mít konfrontační vyznění nebo být výrazem nějaké muslimské roztahovačnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...