„Duhová láska“ příště s tanky?

V sobotu konala se v Brně už třetí exhibice sexuální jinakosti za obvyklé policejní asistence, těžkooděnců, psovodů, strážníků na koních, vrtulníku a tentokrát i obrněného transportéru. Homosexuálů, bisexuálů, transsexuálů, neboli sexuálních menšin bylo šest set, tolikéž i mužů zákona. Takové policejní manévry Brno nepamatuje, psaly deníky a to všechno kvůli 150 „extremistům“, „radikálům“, či „ultrapravicovým odpůrcům“, jež neohrožená policie k „jinak sexuálně orientovaným“ ani nepustila. Deníky ovšem nezmínily 130 účastníků Pochodu pro rodinu, který se paralelně ubíral Brnem s ideou „jedinečnosti a nenahraditelnosti institutu rodiny v české společnosti“. Na první pohled nerovnováha mezi mocí výkonnou, chránící sexuální odchylky, a naivními „tmáři“ majícími za to, že smysl sexuality je jasný a byl dán jednou provždy.

Poprvé jsem natrefil na podobnou akci „hrdosti s menšinovou orientací“ v roce 1992 v Ženevě. Fotil jsem pestrobarevné lidičky, fábory a balónky, aniž bych tušil, o co jde. Když jsem to zjistil, nevěřícně jsem zíral. Měli jsme tenkrát s sebou dospívající děti a nepokládali jsme za vkusné pouštět se do obtížných výkladů. Pouze jsem v zamyšlení projel jednosměrkou obráceně, za což se mi dostalo významného ťukání na čelo protijedoucího řidiče. Od té doby „čas oponou trhnul“ tak důkladně, že jsme se i v Česku přiučili, že homosexualita není nemoc (z amerického seznamu duševních poruch vyřazena už v roce 1973, o sedm let později v egodystonní formě opět vřazena) a dokonce jsme importovali i registrované partnerství – coby zvláštní typ (z povahy homosexuálního vztahu bezdětného) manželství.

Letošní brněnská Queer Pride Parade vyvolává otázku, proč musí být tato pohlavní orientace na rozdíl od jiné odlišnosti, třeba levorukosti či šerosleposti, chráněna tak masivní ozbrojenou mocí. V čele průvodu (který trval 36 minut) jel policejní automobil, po stranách těžkooděnci se štíty, pak policisté na koních. Jak organizátoři sami přiznali, byla mezi účastníky navíc ještě řada policistů v civilu. Z hesel nesených v průvodu, jako „Lesba britského impéria“, „Jsem růžová ovce rodiny“, „Anarchist“ nebo „Můj penis je lesba“ nikdo asi moudrý nebyl. Provolávalo se například „Duhová láska!“, „Chceme svoje práva!“, „Jsem gay, jsem teplej!“. Ilustrovalo to mezinárodní účast i podivný fakt, že v jednom šiku šli s homosexuály i černě odění anarchisté (k nerozeznání od neonacistů, ostatně používajících podobné metody). V reportáži z Queer Parade na GayNetu.cz přitom byli nesouhlasící poněkud paradoxně označeni za extremisty a za „pravičáky“.

Policejně uzavřené Náměstí Svobody, omezení městské hromadné dopravy, zavřené či prázdné restaurace a obchody ve středu města asi Brňany příliš nenadchly. Také se zdá, že obavy z protestů občanů nesouhlasících s propagací homosexuality, byly na místě. Policie si ovšem své zákroky proti odpůrcům pochodu ospravedlňovala jako „podezření na trestný čin za trička s nepovolenými symboly“, „přestupek proti právu shromažďovacímu“ nebo „podezření z úmyslu házení vajíček“. Ale to, co největší část veřejnosti homosexuálním aktivistům skutečně vytýká, jsou pokusy o ignorování práva osvojovaných dětí na život v kompletní rodině otce i matky (byť adoptivních). Pochopitelný je také odpor k prosazování homosexuality na úkor tradiční rodiny bez ohledu na klesající porodnost a vymírání populace.

Příznačné je, že česká „čtyřprocentní“ menšina, čítající snad půl milionu duší, nedokázala ani jednou za tři roky sehnat více než pět šest stovek aktivistů ochotných se v Brně předvádět. Více než manifestaci hrdosti to připomíná přiznání nejistoty a ostychu. Třeba je to tím, že nemalá část homosexuálů nechápe svou orientaci jako skvělou a úžasnou přednost, ale jako svého druhu postižení. To je ona (kdoví jak velká) egodystonní skupina, jež svou homosexualitu odmítá, cítí ji se sebou v rozporu, není schopna ji přiznat a touží po heterosexuální adaptaci.

Méně halasně, ale o to smysluplněji využily stejnou sobotu jiné menšiny. Turnaje národnostních menšin v malé kopané se na pražské Julisce zúčastnilo 24 týmů s hráči pocházejícími téměř ze všech kontinentů. Vedle vítězných Ukrajinců a druhých Poláků si dobře zakopali například Sudánci, Libyjci, Namibijci, Nigerijci, Ghaňané a Senegalci spolu s hráči Pobřeží slonoviny a Toga. Z evropských zemí hráli také zástupci Arménie, Gruzie, Běloruska, Bulharska, Makedonie a Moldavska, z asijských národů Jemenci, Jordánci, Libanonci, Syřané a Vietnamci. Nechyběli ani Romové – jeden ze zakládajících týmů turnaje, který se letos hrál už po dvanácté. Věřím tomu, že kdyby si také gayové sestavili vlastní tým a pustili se do sportovního souboje se zástupci ostatních menšin, byla by to produktivnější prezentace jimi hlásané tolerance nežli pochod za hradbou po zuby ozbrojené policie.

  • Queer Parade Brno 2010 autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1763/176226.jpg
  • Queer Parade autor: Zehl Igor, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1763/176236.jpg
  • Queer Parade Brno 2010 autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1763/176225.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...