Chceš psa? Pořiď si zbrojní pas!

Je to už stereotypní. Pes osudově ublíží člověku a hned se rozvine široká diskuse. Jedni hystericky křičí, že nás čtyřnozí mazlíčci za chvíli sežerou a že by se měli zakázat; alespoň někteří. Druzí vyhlašují, že zranění, i smrtelných, způsobených psy, nepřibývá, že jsou jenom více medializována. Je to také tvrzení z chatrného základu, vždyť empiricky, tj. prostým pohledem, snadno zjistíme, že počet čoklů roste. Tudíž logicky musí stoupat množství jejich útoků, neboť sotva si dovolí někdo tvrdit, že láje a zejména její majitelé se kultivují, že procházejí procesem jakési samovýchovy. Jako třeba onen majitel argentinské dogy, která minulý týden jednoho člověka zabila a druhého těžce zranila. Ten pán si sotva uvědomoval, že chovat takové zvíře, nemám-li na ně mentální a fyzickou kapacitu, je nezodpovědné, ba zločinné. Což bere na vědomí jen část majitelů velkých a ostrých psů. Jinak chovatelé věčně bědují, že jsou spolu se svými chlupatými dobračisky vystaveni ústrkům a pomluvám.

Je to únavné, včetně omílaného tvrzení, jak jejich miláček by člověku (a dítěti už vůbec!) nezkřivil vlas na hlavě, je argument pitomý. Kupříkladu proto, že po generace je řada psích plemen vedena k touze po boji s jinými psy. Pravda, nikde v mysli nemají zakódováno, že by měli zaútočit na člověka, co se ale stane, když se rozhodnou zamordovat psího soupeře a jeho majitel ho brání? Kolega Jiří X. Doležal ve své nedávné obraně tzv. bojových psů velmi zlehčil situaci, při níž je člověk zraněn, strká-li ruce k tlamám rvoucích se psů. Co ale má dělat pokojný pán pudla, když se nějaký mírumilovný pittbul rozhodne, že jeho chlupáče zadáví? Má klidně přihlížet, jak létají chlupy a stříká krev? A dojde-li při obraně svého psa k úhoně, řekne mu Doležal: „Neměl ses do toho motat?!“

Stejně tak útrpné je poslouchat argumenty založené na statistice, podle níž nejvíc kousanců lidé sklidí od kokršpanělů a jezevčíků. Nedávno se jimi velmi procítěně oháněla Kateřina Bouda Kašparová ve svém blogu na idnes. Dozajista tomu tak bude, statistika je přece věda, ovšem procvaklé lýtko, a sotva kokr nebo dakl zmůžou více, je snesitelnější záležitost než dogou či staffordem amputovaná noha anebo rozervaný obličej. Budeme-li srovnávat - štětina v zadku není takový malér jako magnum v hrudní oblasti. I proto nejspíš není třeba mít na vzduchovku zbrojní pas, zatímco na „devítku“ ano.

S čím je třeba souhlasit, je tvrzení, že za svoji nebezpečnost nemohou zvířata, ale lidé. Zhůvěřilí nebo blbí majitelé. Možná by cestou, jak se bránit této zvláštní sortě, potrhle přesvědčené, že má-li silného psa, úctyhodnost ušlechtilého tvora se přenáší i na ni, bylo zavést na větší psy jakési zbrojní pasy. Bez rozdílu ras, protože nejspíš mají pravdu kynologové, když tvrdí, že „míšenci“, kdo ví jak vytvoření,  jsou špatně postižitelní a často agresivnější než čistokrevná zvířata z důvěryhodného chovu. Jednoduše: Máš velkého psa? Musíš na něj mít papíry. V důsledku ne na toho pesana, ale na sebe. A dostaneš je jenom, když uznají tvoje právo na ně odborníci. Včetně psychologa a kynologa, kteří zjistí nejen předpoklady, ale i praktické dovednosti, v jejichž důsledku nejsi svému okolí nebezpečný i v případě, že budeš vlastnit tak ostrou, nevypočitatelnou a v důsledku lidský život ohrožující zbraň, jako je velký pes. A budeš-li mít takového čokla „na černo“, trest přijde přísný. Což píši s vědomím smutných osudů takových „nelegálních“ pejsků přistižených pánů.

S tím souvisí věta na závěr: Psy mám rád a vůbec mi nevadí, že jich přibývá. Co mi ovšem připadá nechutné, je skutečnost, že současně, zdá se skokem, roste i počet „páníčků“, kteří si myslí, že svoboda jejich osobně a svoboda psa, jehož vlastní, stojí výš než existence „zbytku“ občanů. Jsem si jist, že podmínka zbrojních „psích“ pasů, vydaných jen na základě splnění velmi přísných zkoušek, by takový životům a zdraví lidí nebezpečný exhibicionismus velmi omezila. Už jenom proto, že mnozí, kteří si velké psy řídí jen z plezíru či pro masturbaci vlastního malého sebevědomí a nikoliv ze skutečné lásky či zájmu, by se podstoupení martyria testů báli nebo by na ně byli líní.

  • Pitbull teriéři autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/151/15064.jpg
  • Argentinská doga zdroj: ifauna.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/322/32122.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...