Čeština před kamerou (7)

Tzv. vycpávkové výrazy jako prostě, vlastně nebo potažmo zamořily v posledním desetiletí jak češtinu psanou, tak češtinu mluvenou. Tuhle slovní vatu si vzal jazykový poradce ČT 24 na mušku ve svém nejnovějším sloupku.

Prostě co je v jazyce módní, potažmo in, je nicméně pro někoho úplně out

Nadpis snad výmluvně shrnuje dnešní téma. Začněme třeba tím prostě. Nahlédnutím do Slovníku spisovné češtiny zjistíme, že jde o příslovce znamenající jednoduchý, nenápadný, pouhý, nesložitý. Nahlédneme-li do Českého národního korpusu, pak zjistíme, že právě tohle příslovce se tam vyskytuje 16 502krát; často v beletrii, největší výskyt má v textech odborných a kupodivu nejmíň se s ním setkáme v textech publicistických. O čem to vypovídá? Zaprvé o tom, že jde o slovo spisovné. Jak ale sami vidíte, ani spisovnost sama nic nezmůže, když se spisovného slova začne nadužívat, a to především v těch případech, kdy mluvčí potřebuje jakousi pomocnou slovní vatu, kam tohle slovo můžeme v jistých kontextech určitě zařadit. Užívají ho hojně sportovci, politici, ale i vědci. To slovo samo o sobě opravdu není chybné, vadí spíš, když se ho užívá tam, kde je zbytečné. „Prostě jak řikal trenér, buď ten gól dáme nebo ho prostě nedáme, ale prostě o tom je fotbal. Buď prostě vyhrajete, nebo prohrajete. A remíza by v tomhle případě byla prostě prohra. My musíme prostě vyhrát.”

Spíš bychom mohli říct, že se tahle prostá vata rozšířila v určitých oblastech, u určitých zájmových (profesních) skupin a odtud se šíří dál – je totiž poměrně návyková. Lidé si rádi vytvářejí řečové stereotypy a tohle slovo mezi ně někteří z nás prostě zařadili. Jen tak mě napadá: Víte vy, kteří čtete tenhle sloupek, co to je prostá většina? A jak rozumíte spojení prostý pád?

To s potažmo se to má trochu jinak. Tohle slovo totiž ve Slovníku spisovné češtiny nenajdete, musíte jít až do Příručního slovníku jazyka českého. Tam se dozvíte, že původně existovalo v podobě potahmo. Vzniklo odvozováním, a to dnes už nevyužívanou příponou -mo, podobně jako koňmo, pěšmo, rozkročmo, letmo. Základovým slovem bylo substantivum potah. Potažmo se užívá ve významu vlastně nebo respektive, vzhledem k. Jde tedy o staré české slovo, které se do dnešní češtiny zřejmě vrátilo v době prezidentování Václava Havla. Jeho nástupce Václav Klaus je v jeho užívání šetrnější, opatrnější.

Protože neexistují starší výzkumy, lze se jen dohadovat, zda se naše slovní zásoba obohacuje o znovuobjevené slovo. V korpusu najdeme 453 dokladů. Uvidíme, jaký bude další osud tohoto příslovce, především tedy, jak se k němu postaví mluvené i psané sdělovací prostředky. Ty lze totiž označit za nejvlivnější iniciátory pohybu uvnitř spisovné normy. Jak jsem si stačil všimnout já, překládají si lidé tohle slovo taky jako hlavně a užívají ho především ti uživatelé jazyka, kteří usilují o vyšší styl svého vyjadřování, nejčastěji vysokoškoláci. A jak dokládá korpus, poměrně rovnoměrně se vyskytuje v textech beletristických, odborných i publicistických. Záleží tedy i na vás, potažmo na nás všech, jak se k „potažmu” postavíme.

A slovo nicméně? To najdeme v korpusu 9 976krát. Bývá označováno jako knižní a hodnoceno jako příslovce i jako spojka. Dnes je jím zaplavena především mluva politiků, v jejich ústech si našlo domov poměrně snadno a to poměrně snadné zabydlení se dá i poměrně snadno vysvětlit. Chová se spisovně a spisovné je, dodává vyjadřování jistý punc promyšlenosti, ale hlavně se jím dá velice dobře vyjádřit nejen souhlas, ale i nesouhlas, případně navodit polemika. A tuhle komunikační strategii samozřejmě rádi volí ti, jimž je způsob vyjadřování prostředkem k přesvědčování a ovlivňování druhých: diváků nebo posluchačů, tedy politici. „Nicméně s vámi teď nesouhlasím” zní jakoby slušněji než „Nesouhlasím s vámi”. Navíc tohle slovo dokáže upozorňovat na kontrast. V mluvených textech se nicméně užívá dnes jako souřadná přípustkově odporovací spojka. „Já o tom mluvil minulý týden v Otázkách pana Moravce, nicméně že jste to vy, pane redaktore, rád vám na to odpovím znovu.” Pokud bych mohl já něco navrhnout pro příští slovníky, určitě bych tohle slovo nehodnotil jako knižní. Jeho výskyt a obliba svědčí o opaku.

petr.vybiral@czech-tv.cz

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025‌‌

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023‌‌

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023‌‌

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023‌‌

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023‌‌

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023‌‌

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023‌‌

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.