Minulý týden jsem opět odpovídal na dopis diváka z Brna. Byl nespokojený s tím, že užíváme v předpovědi počasí slovo Česko, a to je podle něj nadávka, nikoli název země, v níž žije. Protože se hrubě mýlí, pokusil jsem se mu vysvětlit rozdíl mezi politickým označením naší země (Česká republika) a označením geografickým (Česko). Čtenáři Češtiny před kamerou vědí, že i na tohle téma jsme se tady už hodně bavili a překřikovali, takže se k tomu nebudu vracet. Jen dodávám, že právě ta geografická označení jsou stabilnější v jinak velmi se měnícím politickém světě než ta označení politická. Odpověď visela pak na webu ČT a přišel mi zajímavý dotaz, jestli je možné v této souvislosti začít propagovat i termín Moravsko.
Lingvisticky proti tomu nelze namítat ani zbla. Jde o slovo slovotvorně systémově vytvořené, někdy se říká, že je takové slovo vytvořeno ústrojně, rozhodně není nespisovné, má však svá jenže. Probereme je postupně:
Dosud není uvedeno v žádném ze slovníků, a tudíž lze vyslovit domněnku, že v tuto chvíli nenese žádný všeobecně přijímaný a akceptovatelný význam. Jednoduše řečeno, není jasné, co si pod Moravskem kdo představuje. Je naprosto nadbytečné, má-li označovat Moravu. Je to totéž, jako by se mělo/nebo mohlo říkat Americko, Francouzsko, Anglicko, Vietnamsko. Jakkoli jsou to slova spisovná, nevíme, co jimi chceme říct, označit.
Užít by se dalo, označoval-li by tento název Moravu a moravskou část Slezska. Potom by se ale Česká republika skládala z Čech a Moravska a samo Moravsko by se skládalo z Moravy a části Slezska. Takhle by to bylo správné, nic by proti tomu nešlo namítat; připadá mi ale, že by to bylo vyjádření značně krkolomné. I když vlastně ozvat by se mohli Slezané. V názvu Moravsko totiž o nich explicitně není ani zmínka, mohli by samozřejmě trvat na tom, že by se mělo říkat, že Česká republika = Čechy + Moravsko (zahrnující i část Slezska) + Slezsko.
Hypoteticky se lze pak připravit na problém, s nímž by mohl přijít král Valachů Bolek Polívka; a já jakožto rodilý Jihlavák bych mohl navrhnout, aby byli vyzdvihováni Horalé/Horáci z Vysočiny. Mohli bychom mít navíc tedy i Valašsko a Horalsko. Pochybný, i když jak říkám, ne chybný nárok na Moravsko by tak zadělal na další problémy a náš relativně malý stát (necelých 79 tisíc km čtverečních) by se mohl začít fragmentalizovat a geopoliticky tříštit.
Snahu zavést Moravsko si lze přeložit i jako trucpočin na just. Když čížkové mají to svoje Česko, tak my budeme mít Moravsko. Jakkoli považuji tento argument za nepatřičný, až hloupý, obávám se, že právě on stojí za těmito různými snahami. Vnáší však chaos do názvoslovné i geografické identity naší země. Bylo by nutné pak zřejmě i vymezit další národní jazyk/jazyky. A tady by mohl vzniknout další problém. V Čechách, na Moravě i ve Slezsku se mluví česky. Čeština je naším národním jazykem, jazykem rodným. Česká republika, resp. Česko tohle všechno označují. Předělávat to z jakýchkoli důvodů považuji v tuto chvíli za nešťastné, ale hlavně za krok jdoucí proti úzu, za počin matoucí.
Dodávám jen, že o těchto věcech v žádném případě nerozhoduje Česká televize. Jde o kroky veskrze politické a poslední slovo/slova by zřejmě měl Český úřad zeměměřický a katastrální a Ústav pro jazyk český. Odmítání Česka pak vede k tuposti takového kalibru, jíž jsme svědky v reklamě obchodu Kika. Ten mluví o senzačních cenách v Čechách a myslí tím samozřejmě Česko. Moravsko proto hodnotím a chápu jako slovo, jemuž lingvistika říká okazionalizmus, tedy slovo příležitostné. V oficiálních ani veřejných projevech ho proto nedoporučuji.
