„Naši moderátoři mluví jazykem našeho rádia,“ řekl tak před třemi lety myslím ředitel Frekvence 1 M. Fleischman. Ta věta je velmi pěkná, trefná a výstižná, lze s ní souhlasit. Čeština před kamerou dnes zabrousí do svých vlastních řad a podívá se na to, jakým jazykem mluví Zpravodajství České televize. Vzhledem k tomu, že je léto, téma odlehčíme a celé ho budeme traktovat jako povídání o tom, co všechno se taky může před kamerou stát, a nebo se dokonce stalo; a k té vážnější části některých vašich ohlasů a připomínek se vrátíme po dovolených. Cimrmanovská moudrost praví, že s názory je možno souhlasit, nebo nesouhlasit… (nelze je ale ignorovat). I já se proto k některým z vašich dopisů nebo mejlů ještě vrátím.
To se stává…a stávat bude aneb O jazyku televizním, nadto veřejnoprávním a slovenském
V současné době stoupá prestiž mluveného slova - to si uvědomují všichni ti, kteří s jazykem začali pracovat profesionálně (od tiskových mluvčích k manažerům různých stupňů). Sociolingvistické sondy ukazují, že současnou dobu bychom mohli charakterizovat na jednu stranu jakousi tendencí k demokratizaci, uvolněnosti, spontánnosti a neformálnosti - a to i v jazyce; protipólem je pak strana druhá, kterou je snaha o intelektualizaci jazyka se vším, co k tomu patří: tedy především kultivované a přesné vyjadřování, rétorická vytříbenost a spisovná výslovnost.
I ve veřejnoprávní televizi budete setkávat s - nazvěmež to třebas pokleslejší varietou češtiny, která je v určitých typech pořadů žádoucí a očekávaná (např. nezávazné konverzace, zábavné pořady), a jí bude konkurovat čeština spisovná nebo čeština spisovná se svou hovorovou tváří. Která z češtin se užije, je dáno nejen druhem pořadu, ale i typem moderátora. Ten je průvodcem a dnes vykrystalizovali jak moderátoři s vysokou úrovní a kladným hodnocením (M. Eben, A. Přidal - jehož diskuzní pořad už bohužel skončil), tak i ti, k nimž bychom jistě měli spoustu připomínek. Těch ostatně nejsou ušetřeni ani moderátoři Událostí - hlavního zpravodajského pořadu České televize. I vy mezi nimi doufám máte své oblíbence.
Formát zprávy tvoří vždy její struktura, obsah a prezentace. Neměli bychom sice separovat jedno od druhého, ale dnes se zaměříme jen na způsob prezentace a ukážeme si, co všechno se může moderátorovi stát. Nejde jen o nechtěná přeřeknutí, své nadělá nesprávná výslovnost, a potrápit dokáže i nevhodně vytvořená/nevytvořená pauza. Divák má samozřejmě právo na to, aby zprávě rozuměl hned; všechny prvky, které mu znemožní zprávě co nejdřív rozumět, hodnotí jako nepatřičné, nechtěné a nežádoucí. Projevy novinářské negramotnosti ho pak řádně vytočí (nebo rozesmějí?). A to třeba když slyší, že český král Jan Laxemburský se rozhodl… nebo že Demonstranti se zastavili na Mostu svatého Čecha (a je tím míněn pražský Most Svatopluka Čecha). Podotýkám: nestalo se v ČT.
Co se nám ale „podařilo“?! Posuďte sami:
Zabavený tabák poslouží k vykuřování celníků, pardon skleníků.
Počítáte s tím, že by se vám neúspěch mohl nevydařit?
Jak zabráníte tomu, aby půjčku někdo zneužil?
Ústav na ochranu hospodářské soutěže svým rozhodnutím toto opatření dočasně pozastavil. (Každé pozastavení je přece dočasné, jinak je to už zastavení, zrušení.)
Druh opilé manželky napadl posádku sanitky. (Ta dvojznačnost je tady ale jen těžce odstranitelná.)
… chytili ho v noci. (Jen si tady pohrajte se slovy a se slovním přízvukem.)
Kandidát ODS na předsedu poslanecké sněmovny Mirek Topolánek - chtěl by Miroslavu Němcovou. (Tak tohoto společensko-politického faux pas jsme se naštěstí nedopustili, neb moderátor opravdu z Mirka Topolánka neudělal kandidáta na post předsedy poslanecké sněmovny nadto dychtícího po Miroslavě Němcové a správně tedy frázoval: Kandidát ODS na předsedu poslanecké sněmovny - Mirek Topolánek navrhuje Miroslavu Němcovou - …)
Za nejvíc zdařilý považuju výrok o vykuřování celníků. Vtipný a věřte, že tohle byste pro studenty fonetiky nevymysleli, i kdybyste se snažili sebevíc. Tolerantnímu člověku určitě takovéto přebrepty nevadí, a snad ho i pobaví.
Tak si všímejte toho, jak mluvíme, a napište mi o tom. Názory uživatelů na jazyk mě zajímají.
Spoluzodpovědnost za vývoj jazyka a řeči mají nejen lingvisté, nejen média, ale především my všichni. Česká televize si je tohoto úkolu vědoma a v žádném případě ho nepodceňuje. Stane-li se chyba, mrzí nás to, ale některé chyby jsou - jak jsem se snažil ukázat - přece jen i líp ospravedlnitelné nebo pochopitelné.
Přemýšleje nad jazykem, trápí mě jedna věc. Češi přestávají rozumět slovenštině, český školák nerozumí takovým slovům jako okrem, takmer, vtedy, mačka … Zakončím trochu vážněji, dotazem: Co s tím? Dá se s tím něco dělat? Nebo má se s tím něco dělat?
