Čeština před kamerou (14)

Když jsem začal psát o češtině VyVolených (Čeština před kamerou 11-13), tak nějak jsem počítal s ohlasy. Nemýlil jsem se, přišly dokonce i poštou klasickou, ne tedy jen tou elektronickou. Byl jsem však překvapen, že některé z nich byly uvozeny větou „Souhlasíme s vámi, že současná čeština je v ohrožení, krizi, úpadku, pokleslá a že to, jak mluví hlavní protagonisté těchto příběhů, je výsměch češtině.“

Podpásovka, nebo disens?

Pominu-li spojení hlavní protagonisté, v němž adjektivum hlavní je samozřejmě redundantní, nadbytečné (stejně tak jako třeba ve spojení zákulisní kuloár je zbytečné užívat zákulisní, když kuloár sám o sobě označuje zákulisí), pak bych měl jednu prosbu na ty, kteří tyto dopisy psali a čtou i tyto řádky. Prosím vás, najděte nebo ukažte mi větu, kde bych psal o tom, že si myslím, že čeština je v krizi nebo ohrožení; nebo zmínku o tom, že to, jak mluví VyVolení, svědčí o úpadku jazyka.

Možná je moje chyba, že jsem svoje myšlenky nedokázal líp zformulovat, a pak mě mrzí, že byly pochopeny, interpretovány jinak, než jsem zamýšlel. To, co se mi někteří z vás snaží podsunout, si opravdu nemyslím. V krizi není čeština, to jen někteří její uživatelé s ní neumějí zacházet, užívat ji. Vaše pocity vyjadřující obavy o budoucnost češtiny chápu, ale neměli byste tvrdit, že jsou to i moje pocity. To je taková podpásovka – ať už záměrná, nebo nezáměrná strategie rány pod pás. Já se totiž nemůžu bránit a všem, kteří mi tohle napsali, vysvětlovat znovu, jak jsem to myslel. Napsal jsem jen, že mě fascinuje, jak je náš národ přitahován průměrností až podprůměrností, plytkostí – ale tak se tam prezentují prostřednictvím svého rodného jazyka účinkující, ne čeština.

Pokusme se tedy napříště o komunikaci symetrickou. Vyjděme z toho, že většina z nás, kteří se zapojili do této diskuze, má dejme tomu stejné vzdělání, třeba budeme tak nějak přibližně staří/mladí, neznáme se, nemáme zapotřebí intrikovat, protože máme i podobný status, ani nejsme v pozici/opozici nadřízený – podřízený. Vy proti mně máte tu výhodu, že zůstáváte v anonymitě. Já jdu se svou kůží veřejně na trh a čekám na vaše reakce. Nemusejí být samozřejmě názorově shodné s mými, ale v komunikaci/diskuzi můžeme ke konsenzu (názorové shodě) směřovat – a to bohatě stačí. Může se nám stát, a stávat se to určitě bude, že spíš dospějeme k disenzu (nesouhlasím s tebou, ale respektuju tvůj názor) – ale i to je velké komunikační umění. Dokonce veleumění.

A teď jen jedna poznámka pro mejl s nickem moravská.orlice, z něhož vyberu a odctituju to nejdůležitější. „Praha a její nabubřelá pragocentrická pýcha tak připravila pořady, v nichž dementní soutěžící fascinují a oblbují národ svou stupiditou, exhibicionismem, povalečstvím, flákáním, kouřením a chlastáním. Bylo by více než dobré, kdyby si naduté pražské centrum uvědomilo, že na televizi se díváme i na Moravě a ve Slezsku a tomu se přizpůsobili volbou soutěžících a třeba i tím, že by se vysílalo střídavě z Čech, Moravy a Slezska.” Pisatel/ka promine, ale tady bych chtěl něco poznamenat.
1. Chtěje/chějíc být důsledně promoravský/ká, měl/měla byste ve svémnicku mít tvar moravská.orlica. Orlice je spisovné a příliš české.
2. Rozumím-li dobře závěru vašeho posledního souvětí, pak vám vadí, že pořady připravily televize se sídlem v Praze. Jak sám/sama jistě uznáte, to je věc, která je naprosto v kompetencích vedení každé televize, a já ji samozřejmě nebudu ani hodnotit, ani komentovat. Za sebe dodávám, že šlo určitě o pochopitelné a logické rozhodnutí. Mobilní, mezi Prahou, Brnem a Ostravou pendlující reality šou si neumím představit. Ale to opravdu není dotaz na mě. K čemu se ale vyjádřit chci, je volba soutěžících. Neznám ani jednoho, ale podle toho, jak mluví, se dá jednoznačně identifikovat, kdo je z Čech a kdo z Moravy, nemyslíte? Opravdu máte dojem, že tady byla Morava znevýhodňována tím, že protežováni byli soutěžící čeští? Čím? Jak? A Morava teď promine – ale za sebe kladu otázku, která mě napadla už několikrát. Byla to náhoda, nebo dramaturgický záměr, že právě ti ne příliš rozumově zdatní a verbálními schopnostmi neoplývající se rekrutují v obou šou z Moravy?

Prima se pustila do lítého boje s veleúspěšnou Novou - a jednoznačně vyhrála. Přejme jí to. Nejen volbou soutěžících, ale především promyšlenou dramaturgií a přirozenými a připravenými moderátory. V žádném případě tady nebudu rozebírat jednotlivé projevy konkrétních účinkujících. Obecně lze však vysledovat, že Nova tohle jednoduše nezvládla. Je otázka, proč volila právě tyto účinkující, a co nepochopím už vůbec, je volba toporných, nepřirozených, neprofesionálních a věčně nepřipravených moderátorek (z nichž jedna, jak jsem dnes - v pátek 25. 11. 2005 - někdy kolem půl deváté ráno zjistil, že moderuje Snídani s Novou. Těsně před ukončením novácké Snídaně se jí nepodařilo ani rozloučit se s diváky). V žádném případě nelze tohle vystupování hodnotit jako profesionální, ona nemá s profesionalitou nic společného. Profesionálkou tak zůstává jen proto, že za svou práci bere peníze, ne proto, že by podávala profesionální výkon.

Jde o to, koho chceme za profesionála považovat, koho jím chceme označit, a hlavně proč. Je-li kritériem profesionality odvedený profesionální výkon, pak v případě těchto moderátorek lze hovořit o precizně předvedeném amatérizmu, laicizmu. Ale buďme upřímní a sebekritičtí. Česká televize vysílá pořad, který se jmenuje Pošta pro tebe. To, co tam předvádí dotyčná moderátorka, ale především tematická náplň toho pořadu – laskavý divák promine, ale tohle je příliš, ale příliš trapné.

V příští Češtině před kamerou se zamyslíme nad tím, co by se stalo, kdyby naši zákonodárci přijali zákon reglementující spisovnost.

petr.vybiral@czech-tv.cz

(Poznámka redakce: Petr Vybíral bude 15. prosince od 14:00 do 15:00 hostem našeho chatu.)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...