Zpívající fontána jako hřeb výstavy Dany Hlobilové

Praha – Výtvarnice Dana Hlobilová má sice na krku pětaosmdesátku, věk ji ale o tvůrčí nápady rozhodně nepřipravil. Svůj styl popisuje jako zvědavost. Národní technické muzeum připravilo retrospektivní výstavu, právě tam je totiž trvale umístěna její „zpívající fontána“ ze slavného pavilonu na bruselském Expu 58.

Nahrávám video
"Znovuzrozená fontána" Dany Hlobilové
Zdroj: ČT24

Skleněný unikát přitom před třemi lety málem skončil v likvidaci. Po třiceti letech venkovního provozu byla totiž na vyhození. Podle autorského zákona se ale socha vrátila k autorce na dvorek. Fontána se opravy dočkala v roce 2008, přesně padesát let po jejím triumfu na Expu. Původní podobu získal plášť z ručně štípané mozaiky i skleněné mísy, jejichž výroba do formy se tehdy rovnala zázraku.

Právě Hlobilová v Bruselu umetla pomyslnou cestičku dalším českým umělcům. Stejné osvěžení a energie proudí podle kurátora současné výstavy z celé autorčiny pestré tvorby. Umělkyně nezůstala jen u jednoho oboru – věnuje se také návrhům interiérů, pracuje s textilem a s malbou. Z její dílny pocházelo i jedno z nejpoetičtějších děl ve veřejném prostoru v Praze, tedy mříž s ptáky v Malé růžové zahradě.

Tím, že se odjakživa pohybovala mimo kategorie i výtvarné skupiny, unikla Dana Hlobilová i pozornosti širší veřejnosti. Ta se s výstavou Fontána znovuzrozená může seznámit v Národním technickém muzeu až do dubna příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...