Praha – V Divadle Archa od 20:00 proběhne dnes předpremiéra dokumentárního filmu Břetislava Rychlíka s názvem Zle, matičko, zle, Schwarzenberci zde! Dokument je rodinnou ságou Karla Jana Schwarzenberga, který míval v občanském průkazu napsáno lesník a hostinský, ale v životě byl vším možným. Předkládá schwarzenberské dějiny lidského myšlení o předcích, domově, exilu a návratech. Uváděno ve spolupráci s Českou televizí TS Brno a Plum Production. Zle, matičko, zle, Schwarzenberci zde!, vysílá ČT2 ve čtvrtek 11. března 2010 od 20 hodin na ČT2.
Zle, matičko, zle, Schwarzenberci zde!
„Začali jsme natáčet v době, kdy byl Karel Schwarzenberg ministrem zahraničí, a následovalo období, kdy vláda padla, ale s názvem filmu toto období nemá vůbec nic společného. Název vychází z proslaveného rýmu K. H. Borovského, který Karel Schwarzenberg s oblibou cituje. Film zpracovává téma jedné vlastenecké rodiny, která měla obrovský vliv na tuto zemi a byla odtud komunisty potupně vyhnána. Málokdo asi tuší, v jakých podmínkách se tito lidé v Rakousku ocitli, protože v podstatě přišli o všechen majetek,“ přiblížil obsah snímku režisér.
Samotné natáčení o poněkud složité rodinné historii, podle slov režiséra, snad trochu zjednodušil fakt, že jsou s Karlem Schwarzenbergem dobří přátelé. „Karel je velmi svérázný člověk, ovšem značně empatický a múzický. Chová se za všech okolností, tak jak on cítí, což má v jeho případě jakousi svéráznou noblesu. Takže, mně se natáčelo velmi dobře, komplikovanější to bylo jenom v tom období, kdy byl ministrem, protože byl vlastně pořád v letadle. Točili jsme po hodinkách a soustředěné natáčení bylo absurdně možné až po pádu vlády,“ poodhalil zákulisí natáčení Rychlík.
B. Rychlík o filmu Zle, matičko, zle, Schwarzenberci zde! (zdroj: ČT24)
Autor snímku dále upozornil na to, že jeho film by měl být více osobnější než ostatní díla o Schwarzenbergovi. „Dotýká se více jeho vztahu k rodičům, k domovu, vlasti, k pojmům, které jsou u nás už zprofanované, ale v ústech Karla Schwarzenberga, právě díky oné zkušenosti vyhnaného dítěte ze země, kterou milovalo, dostávají široký rozměr. Kromě toho se dozvíme také něco o tom, co tady dělal v osmdesátých letech, kdy sem jezdil jako předseda Helsinského výboru, například na proces s Ivanem Jirousem. V této sekvenci se objevují unikátní materiály z Originálního videožurnálu, které byly považovány za ztracené. Rozhovor zde vede dnes již zesnulý Andrej Stankovič, naprosto svérázným antimoderátorským způsobem. Krom toho si myslím, že film má specifický humor,“ uzavřel rozhovor Břetislav Rychlík.