Praha – Vršek Mount Everestu, který v jednom ze svých projektů uřízl, s sebou Xu Zhen do Prahy sice nepřivezl, postavil ale v muzeu Montanelli z karet repliku tibetské Potály. První výstava jednoho z radikálních a recesistických umělců současné Číny ve střední Evropě je k vidění pod názvem Zakázaný hrad.
Xu Zhen - ten, co zkrátil Mount Everest
Zhenovou zřejmě nejznámější provokací je odříznutí vrcholku nejvyšší hory světa. „Nechtěl jsem vidět vrchol hory, chtěl jsem ho ukázat všem,“ vysvětlovat svůj čin. Čínská vláda zuřila, že poškodil národní dědictví, pak se ale ukázalo, že Xu Zhen video, v němž pilou odřezává vršek Mount Everestu, zinscenoval.
„Byla to obrovská kachna, všechny nás tím oblbnul,“ přiznává kurátor pražské výstavy Christopher Moore. „A nejlepší na tom bylo, že video natočil v Šanghaji na střeše místní galerie, když bylo čtyřicetistupňové vedro.“ Video 8848-1,86 z roku 2005 je součástí pražské výstavy.
V jiném ze svých recesistických projektů nazvaném 18 dní nakoupil tanky, letadla a lodě na dálkové ovládání a plastové repliky vojenských zbraní a s armádou hraček se pokoušel na hranicích Číny o „invazi“ do sousedních zemí. Jeho tvorba se často trefuje do nacionalismu, ale i přes otevřenou kritiku jej čínské úřady nechávají tvořit – jeho práce jsou totiž také absurdně humorné.
Výstava v muzeu Montanelli zahrnuje Zhenovy sochařské instalace, videofilmy a fotografie, které vytvořil před rokem 2009, tedy před založením kolektivního projektu Madeln Company, kdy přestal tvořit pod svým vlastním jménem. Poslední dílo, které Xu Zhen tak zhotovil, byl hrad vyrobený z více než 160 tisíc hracích karet. Stavba se podobá paláci Potála, bývalé rezidenci dalajlámy. „Postavit ji nám tentokrát, kdy jsme měli větší výpomoc z galerie, trvalo jenom týden. V Šanghaji nám to zabralo dva týdny. Navíc je to dost náročné, protože se může lehce zbořit,“ popisuje přípravu umělec. Boření je ale součástí díla – karetní replika jednoho z hlavních symbolů Tibetu je slepena jen lehce a měla by se během výstavy postupně rozpadnout.
Reportáž Ondřeje Moravce (zdroj: ČT24)
Pustit si návštěvníci v muzeu budou moci i videoinstalaci Rainbow (Duha) z roku 1989. Nahá záda muže rudnoucí pod uštědřovanými ranami, které jsou slyšet, ale ne vidět, patří k Zhenovým pracím zaměřeným na lidské tělo a veřejné prostranství a tvořených stylem, který paroduje raná díla Bruce Naumana nebo Vita Acconciho. V jiném vystaveném projektu Xu Zhen vytvořil nejmenší umělecké dílo na světě díky „velkému kroku pro lidstvo“. Did It (Právě uděláno) znázorňuje věhlasnou stopu prvních kroků Neila Armstronga na Měsíci – ovšem zmenšenou a obtisknutou v zrnku písku.
Zakázaný hrad si návštěvníci muzea Montanelli můžou prohlédnout do 22. července.