William Saroyan - autor báječných lidí

Fresno (USA) - Americký spisovatel William Saroyan se narodil 31. srpna 1908 v kalifornském Fresnu do rodiny arménského emigranta. Když mu byly tři roky, zemřel mu otec a matka byla okolnostmi donucena dát své čtyři nezletilé děti do sirotčince. Po pěti letech se Saroyan vrátil k rodině do Fresna, kde absolvoval svých několik málo let školní docházky. Číst a psát se naučil v podstatě sám. Byl poslíčkem telegramů, později roznášel noviny a také bojoval na frontě. Žil v San Francisku, Chicagu, New Yorku, na ulici a v nájemních bytech po celé Americe.

Svoje povídky zprvu publikoval v arménském magazínu Hairenik pod jménem Sirak Goryan. V roce 1934 byly otištěny v O´Brien´s Best Stories. V tom samém roce vyšly také knižně pod názvem Odvážný mladý muž na létající hrazdě. První kniha mu přinesla velký úspěch. Velmi výrazně se lišil od ostatních představitelů americké prózy. Svým laskavým pohledem na svět se projevil jako citlivý pozorovatel lidské komedie. Neláká čtenáře analýzou složitých psychologických charakterů, nehledá spásu v napínavé konstrukci děje a v neotřelých tématech. Spoléhá prostě jen na to, že píše dopis obyčejným lidem a říká jim prostými slovy věci, které už znají.

Saroyan byl přesvědčen, že posláním umělce je nacházet posilující zdroje v kouzelné moci snění, v umění hrát či vyprávět a ve schopnosti žertovat, smát se a usmívat. „Nemůžete lidstvo častovat nadávkami, aniž se při tom usmějete, protože bez humoru není naděje,“ tvrdil Saroyan, jehož asi nejpopulárnější dílem v Čechách je novela Tracyho tygr.

Když Saroyan 18. května 1981 ve svých dvaasedmdesáti letech zemřel, psaly americké noviny, že zesnul autor Báječných lidí. Mínily tím nejen jeho hru z roku 1941, ale i celou škálu postav, které vytvořil. Jeho hrdinové jsou plni života, osobitě moudří a výjimeční, ale pokud jde o materiální úspěch, daleko to nedotáhnou. Autor byl nad otázky financí a společenského uznání natolik povznesen, že roku 1940 odmítl převzít Pulitzerovu cenu za drama Čas tvého žití (česky jako Minuty na hodinách) s tím, že na odměny v umění nevěří. Přitom později se, mimo jiné kvůli sázkám a hazardu, dostal do vážných problémů, které musel řešit usilovným psaním.

Mezi nejoblíbenější Saroyanovy knihy se řadí Tati, tobě přeskočilo, která zaznamenává na 60 krátkých rozhovorů otce se synem, či román Lidská komedie, příběh čtrnáctiletého poslíčka Homéra, který v malém městečku roznáší telegramy. Lidskou komedii napsal Saroyan původně jako scénář k filmu, protože byl ale údajně moc dlouhý, realizoval se stejnojmenný snímek nakonec podle jiného scénáře. Saroyan ale získal Oscara za literární předlohu. Záhy začal Saroyan psát také divadelní hry, například Mé srdce je v horách či Čas tvého žití, která byla po válce též zfilmována a která výstižně naplňuje motto: v čase našeho života musíme žít.

Zvláštní pozornost ze Saroyanova bohatého díla, jež čítá přes sto titulů, si zaslouží memoárové knížky. Mezi nejznámější patří O neumírání, Místa, kde jsem trávil čas či Náhodná setkání. Nejsou klasickými autobiografiemi, ale spíš úvahami o životě i literatuře. „Rád si každý den někam vyjdu a pokouším se najít nějaký příběh,“ napsal o sobě Saroyan, který byl přesvědčen, že spisovatel dokud žije, musí psát. Někteří mu ale vytýkají, že psal příliš mnoho a svůj talent rozmělnil v nadprodukci.

Saroyan, který nedlouho před smrtí zavítal i do tehdejšího Československa (1980), byl dvakrát ženatý a dvakrát rozvedený s herečkou Carol Graceovou. Zplodil s ní dceru Lucy (herečka) a syna Arama, který se vydal v otcových spisovatelských šlépějích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Vyprávěj mi, Múzo, o muži, který dostal Homéra do memů

Divácký zájem o historické filmové drama Odyssea přitáhl pozornost sociálních sítích ke stejnojmennému starořeckému eposu. Lidé „mučí“ režiséra snímku Christophera Nolana sledováním jeho výpravného velkofilmu na miniaturních displejích a utahují si z amerického přízvuku hlavního hrdiny. A díky filmu a internetu navíc objevují původní Homérovy verše, které se tak dostávají na dohled současných bestsellerů.
24. 7. 2026

Letní filmovou školu zahájí Wirbel, přijede Ocelot či Lábus

V Uherském Hradišti začíná padesátý druhý ročník Letní filmové školy (LFŠ). Nesoutěžní přehlídku zahájí snímek Wirbel režiséra Tomáše Hubáčka. Mezi hosty festival přivítá francouzského režiséra animovaných filmů Michela Ocelota nebo herce Jiřího Lábuse.
24. 7. 2026

Česky je k mání Murakamiho předposlední román. A už napsal další

Miluje Beatles, jazz, kočky, plavání a běhy na dlouhou trať. Napsal přes čtyřicet knih – od románů, přes povídky až k esejům. Jeho dílo přeložili do desítek jazyků a na kontě má desítky milionů prodaných výtisků. To z Harukiho Murakamiho dělá pravděpodobně nejčtenějšího japonského spisovatele současnosti. Jeho zatím předposlední román teď vyšel v českém překladu pod názvem Město a jeho nejisté zdi.
24. 7. 2026

Jako „hrané Městečko South Park“. Vzniká seriál o a pro generaci Z

Česká televize připravuje nový komediální seriál G.O.A.T. Je o generaci Z. Parta středoškolaček, které závodně cvičí aerobik, v něm narazí na chatbot slibující, že jim splní přání.
23. 7. 2026

S tátou jsme solidarizovali, vzpomíná na Ludvíka Vaculíka syn

Sto let uplynulo 23. července od narození spisovatele Ludvíka Vaculíka. Bývá charakterizován jako individualistický, vyhraněný vlivný intelektuál i samorost. V Událostech, komentářích přidal pohled na tohoto známého autora jeho syn, publicista Ondřej Vaculík.
23. 7. 2026

VideoFilmové premiéry: Mistryně, Bardotky i vítězné Padlé ovoce

Australská zpěvačka a textařka připravila ve snímku Sia: Nostalgic for the Present pro své fanoušky zážitek na pomezí hudby a filmu, a to u příležitosti výročí turné z roku 2016. Do kin se dostává také vítěz letošního festivalu v Karlových Varech – drama Padlé ovoce vypráví o ženách pracujících v továrně v současném Myanmaru. V tuzemské komedii Bardotky chtějí tři kamarádky v podání Evy Holubové, Dagmar Havlové a Pavlíny Pořízkové začít i po šedesátce bláznivé dobrodružství. Dalším českým příspěvkem do kin je i intimní konverzační snímek Mistryně, v němž hlavní hrdinka po setkání s bývalým manželem řeší „co by kdyby“. V hlavních rolích Marie Švestková a Jiří Havelka.
23. 7. 2026

Stuart z Teorie velkého třesku dostal vlastní sci-fi seriál

Příběh Stuarta, majitele obchodu s komiksy z amerického sitcomu Teorie velkého třesku, se dočkal vlastního zpracování. V seriálu Jak Stuart nezachránil vesmír cestuje postava skrz alternativní verze našeho vesmíru. Shledá se při tom i s dalšími postavami z původní seriálové ságy. Žánr sitcomu ale mění za akční sci-fi s nádechem satiry. Pořád je to ten stejný Stuart jako dřív, ale tentokrát aspoň vytáhne paty z obchodu s komiksy, říkají představitelé hlavních rolí.
23. 7. 2026

Brusel kvůli ruské účasti končí s financováním benátského bienále

Evropská komise odebrala grant dva miliony eur (zhruba 48,4 milionu korun) pořadateli benátského bienále kvůli letošní účasti Ruska na této přehlídce současného umění, která začala 9. května. Napsala o tom belgická agentura Belga s odvoláním na úterní prohlášení agentury Evropské komise pro vzdělání, audiovizi a kulturu (EACEA). Znovuotevření ruského pavilonu na jedné z nejznámějších přehlídek umění na světě poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyvolalo silnou kritiku.
22. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.