Fresno (USA) - Americký spisovatel William Saroyan se narodil 31. srpna 1908 v kalifornském Fresnu do rodiny arménského emigranta. Když mu byly tři roky, zemřel mu otec a matka byla okolnostmi donucena dát své čtyři nezletilé děti do sirotčince. Po pěti letech se Saroyan vrátil k rodině do Fresna, kde absolvoval svých několik málo let školní docházky. Číst a psát se naučil v podstatě sám. Byl poslíčkem telegramů, později roznášel noviny a také bojoval na frontě. Žil v San Francisku, Chicagu, New Yorku, na ulici a v nájemních bytech po celé Americe.
William Saroyan - autor báječných lidí
Svoje povídky zprvu publikoval v arménském magazínu Hairenik pod jménem Sirak Goryan. V roce 1934 byly otištěny v O´Brien´s Best Stories. V tom samém roce vyšly také knižně pod názvem Odvážný mladý muž na létající hrazdě. První kniha mu přinesla velký úspěch. Velmi výrazně se lišil od ostatních představitelů americké prózy. Svým laskavým pohledem na svět se projevil jako citlivý pozorovatel lidské komedie. Neláká čtenáře analýzou složitých psychologických charakterů, nehledá spásu v napínavé konstrukci děje a v neotřelých tématech. Spoléhá prostě jen na to, že píše dopis obyčejným lidem a říká jim prostými slovy věci, které už znají.
Saroyan byl přesvědčen, že posláním umělce je nacházet posilující zdroje v kouzelné moci snění, v umění hrát či vyprávět a ve schopnosti žertovat, smát se a usmívat. „Nemůžete lidstvo častovat nadávkami, aniž se při tom usmějete, protože bez humoru není naděje,“ tvrdil Saroyan, jehož asi nejpopulárnější dílem v Čechách je novela Tracyho tygr.
Když Saroyan 18. května 1981 ve svých dvaasedmdesáti letech zemřel, psaly americké noviny, že zesnul autor Báječných lidí. Mínily tím nejen jeho hru z roku 1941, ale i celou škálu postav, které vytvořil. Jeho hrdinové jsou plni života, osobitě moudří a výjimeční, ale pokud jde o materiální úspěch, daleko to nedotáhnou. Autor byl nad otázky financí a společenského uznání natolik povznesen, že roku 1940 odmítl převzít Pulitzerovu cenu za drama Čas tvého žití (česky jako Minuty na hodinách) s tím, že na odměny v umění nevěří. Přitom později se, mimo jiné kvůli sázkám a hazardu, dostal do vážných problémů, které musel řešit usilovným psaním.
Mezi nejoblíbenější Saroyanovy knihy se řadí Tati, tobě přeskočilo, která zaznamenává na 60 krátkých rozhovorů otce se synem, či román Lidská komedie, příběh čtrnáctiletého poslíčka Homéra, který v malém městečku roznáší telegramy. Lidskou komedii napsal Saroyan původně jako scénář k filmu, protože byl ale údajně moc dlouhý, realizoval se stejnojmenný snímek nakonec podle jiného scénáře. Saroyan ale získal Oscara za literární předlohu. Záhy začal Saroyan psát také divadelní hry, například Mé srdce je v horách či Čas tvého žití, která byla po válce též zfilmována a která výstižně naplňuje motto: v čase našeho života musíme žít.
Zvláštní pozornost ze Saroyanova bohatého díla, jež čítá přes sto titulů, si zaslouží memoárové knížky. Mezi nejznámější patří O neumírání, Místa, kde jsem trávil čas či Náhodná setkání. Nejsou klasickými autobiografiemi, ale spíš úvahami o životě i literatuře. „Rád si každý den někam vyjdu a pokouším se najít nějaký příběh,“ napsal o sobě Saroyan, který byl přesvědčen, že spisovatel dokud žije, musí psát. Někteří mu ale vytýkají, že psal příliš mnoho a svůj talent rozmělnil v nadprodukci.
Saroyan, který nedlouho před smrtí zavítal i do tehdejšího Československa (1980), byl dvakrát ženatý a dvakrát rozvedený s herečkou Carol Graceovou. Zplodil s ní dceru Lucy (herečka) a syna Arama, který se vydal v otcových spisovatelských šlépějích.