Vzpoury: Havlova pravda, Landovského klaunství a Suchého práce

Praha - Souborné vydání starších rozhovorů publicisty Karla Hvížďaly s dramatikem a exprezidentem Václavem Havlem, se spoluzakladatelem divadla Semafor Jiřím Suchým a s hercem Pavlem Landovským se brzy objeví na pultech českých knihkupectví. Knihu nazvanou Vzpoury autor začátkem týdne představil spolu se Suchým a Landovským v pražské kavárně Krásný ztráty. Pozvání přijal také Havel, ze zdravotních důvodů se však omluvil.

Na slavnostní představení knihy se dostavily desítky hostů, mezi jinými i senátor a lídr strany TOP 09 Karel Schwarzenberg. Také on patřil k osobnostem, které Hvížďala v minulosti zpovídal. V knize Vzpoury čtenáři najdou Dálkový výslech s Havlem, Soukromou vzpouru s Landovským a Povídání se Suchým.

Všechny tři tituly vznikly už na přelomu 80. a 90. let. Rozhovory se dotýkají především divadelní práce všech tří osobností. Hvížďala se v rozhovorech zaměřuje mimo jiné na 50. a 60. léta, kdy všichni tři divadelníci významně ovlivňovali kulturní dění. Havel byl tehdy spojovaný s Divadlem Na Zábradlí, Landovský s Činoherním klubem a Suchý se Semaforem.

2 minuty
Reportáž Jiřího Svobody
Zdroj: ČT24

Podle Hvížďaly se rozhovory mezi sebou liší například použitým jazykem. Autor se vždy snažil zachytit jazykovou osobitost lidí, s nimiž hovořil. Zatímco u Havla a Suchého jazyk nemusel příliš upravovat, u Landovského bylo prý potřeba jazyk občas „zcela vymyslet“. 

„Lanďák u rozhovorů různě skákal, sundával si kšandy, učil nás pít a podobně, musel jsem ta jeho gesta nějak dostat do jazyku,“ řekl Hvížďala. Někdy prý bylo těžké Landovského přemluvit, aby spolupracoval. Herec prý dostával „ponorkovou nemoc“ a stěžoval si, že ho publicista „mučí“. V takových chvílích prý Hvížďala chodil po Bonnu, kde rozhovory tehdy vznikaly, a hledal známé, aby přišli a vytvořili Landovskému tolik potřebné obecenstvo. Pak se teprve mohlo pokračovat v rozhovorech. 

Tři rozhovory představují tři typy vzpoury: Václav Havel bojoval s vládnoucí nenormalitou životem v pravdě, Pavel Landovský klaunstvím a Jiří Suchý prací.

Dálkový výslech vznikl na konci roku 1985. Havel tehdy namluvil přes 14 hodin magnetofonových pásků s odpověďmi na otázky, které mu Hvížďala poslal z Bonnu. Soukromá vzpoura vznikla v roce 1987 při návštěvě Landovského v Bonnu. Napsat rozhovor se Suchým Hvížďalu napadlo v době, kdy dokončoval interview s Havlem. Natočit kupu pásků se povedlo až v červenci 1990, opět v německém Bonnu. Povídání vyšlo v roce 1991 u příležitosti 60. narozenin Suchého. 

Souborné vydání všech tří rozhovorů se prý zrodilo z nápadu Landovského doplnit a znovu vydat Soukromou vzpouru. Kniha navíc obsahuje fotografie a novou Hvížďalovu předmluvu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
včera v 13:15

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
včera v 07:48

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
14. 11. 2025

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025
Načítání...