Vzpomínka na kardinála, který nemlčel

Řím – Život kardinála Josefa Berana mapuje výstava, která bude od 16. června otevřená na vatikánské univerzitě v italské metropoli. Expozice na Papežské univerzitě Svatého kříže v Římě je uspořádána u příležitosti 100 let od Beranova kněžského svěcení. Kardinál, který je označován jako ten, který nemlčel, před dvaačtyřiceti lety v nuceném exilu v Římě zemřel. Výstava pod názvem Milovat dobro a odporovat zlu vznikla před dvěma roky a vystavena už byla na několika místech v České republice, včetně Poslanecké sněmovny.

Jméno výstavy je i mottem Beranova života. Narazil na dvě totality – nacismus a komunismus – a kompromisy neuzavíral. 2. světovou válku strávil v koncentračním táboře, za komunismu pak 14 let v internaci. „Ono se na něm skutečně naplnilo, že Bůh ty, kteří jeho hodnoty žijí a nesou dopředu, povýší,“ komentoval Beranův osud kardinál Miloslav Vlk.

Jeden z Beranových spoluvězňů z koncentračního tábora:

„V Boha nevěřím, ale pokud je někdo svatý, je to Josef Beran.“

Reportáž Dany Zlatohlávkové (zdroj: ČT24)

Nakonec ho komunisti nechali odjet do Říma, kde byl jmenován kardinálem. Zpátky už ho ale nepustili ani po smrti. Báli se, že by návrat ostatků v roce 1969 vyvolal stejnou bouři jako pohřeb Jana Palacha. Josef Beran tak jako jediný duchovní leží po boku papežů v kryptách Baziliky sv. Petra. Je to místo, které kardinál Angelo Comastri označil za velmi exkluzivní a nepřístupné veřejnosti, ale dodal, že výjimečně na požádání české poutníky do krypty pouštějí.

Josef Beran se po návratu z koncentračního tábora v Dachau stal v roce 1946 pražským arcibiskupem. Po únoru 1948 se odmítl podřídit komunistickému režimu. Státní bezpečnost ho zatkla, dva roky držela v pražském Arcibiskupském paláci a pak až do roku 1963 byl internován na různých místech v Čechách. Když arcibiskupa Berana papež Pavel VI. Jmenoval kardinálem, dostal povolení opustit republiku a odjel do Říma. Cesta ale znamenala vyhoštění.

Načítání...