Řím – Život kardinála Josefa Berana mapuje výstava, která bude od 16. června otevřená na vatikánské univerzitě v italské metropoli. Expozice na Papežské univerzitě Svatého kříže v Římě je uspořádána u příležitosti 100 let od Beranova kněžského svěcení. Kardinál, který je označován jako ten, který nemlčel, před dvaačtyřiceti lety v nuceném exilu v Římě zemřel. Výstava pod názvem Milovat dobro a odporovat zlu vznikla před dvěma roky a vystavena už byla na několika místech v České republice, včetně Poslanecké sněmovny.
Vzpomínka na kardinála, který nemlčel
Jméno výstavy je i mottem Beranova života. Narazil na dvě totality – nacismus a komunismus – a kompromisy neuzavíral. 2. světovou válku strávil v koncentračním táboře, za komunismu pak 14 let v internaci. „Ono se na něm skutečně naplnilo, že Bůh ty, kteří jeho hodnoty žijí a nesou dopředu, povýší,“ komentoval Beranův osud kardinál Miloslav Vlk.
Jeden z Beranových spoluvězňů z koncentračního tábora:
„V Boha nevěřím, ale pokud je někdo svatý, je to Josef Beran.“
Nakonec ho komunisti nechali odjet do Říma, kde byl jmenován kardinálem. Zpátky už ho ale nepustili ani po smrti. Báli se, že by návrat ostatků v roce 1969 vyvolal stejnou bouři jako pohřeb Jana Palacha. Josef Beran tak jako jediný duchovní leží po boku papežů v kryptách Baziliky sv. Petra. Je to místo, které kardinál Angelo Comastri označil za velmi exkluzivní a nepřístupné veřejnosti, ale dodal, že výjimečně na požádání české poutníky do krypty pouštějí.
Josef Beran se po návratu z koncentračního tábora v Dachau stal v roce 1946 pražským arcibiskupem. Po únoru 1948 se odmítl podřídit komunistickému režimu. Státní bezpečnost ho zatkla, dva roky držela v pražském Arcibiskupském paláci a pak až do roku 1963 byl internován na různých místech v Čechách. Když arcibiskupa Berana papež Pavel VI. Jmenoval kardinálem, dostal povolení opustit republiku a odjel do Říma. Cesta ale znamenala vyhoštění.