Praha - Národní památkový ústav upozorňuje, že na pernštejnské výstavě, která od 3. května probíhá v Salmovském paláci na Hradčanech, je od 29. června pouze do 8. července vystavena vlastnoruční závěť Vratislava z Pernštejna pro jeho moravské majetky a obal na Moravské zemské desky z r. 1466 zdobený erby Pernštejnů. Praxe byla taková, že kdo nastoupil do pozice správce, založil novou knihu a označil ji svými erby.
„Vratislav z Pernštejna (†1582) sepsal v dubnu 1572 vlastnoručně dvě rozdílné závěti. Jedna z nich byla určena pro majetky ležící v Čechách a vydavatel v ní především stanovil podmínky zabezpečení své manželky Marie Pernštejnské de Lara. Druhá závěť byla určena pro Markrabství moravské a Vratislav z Pernštejna v ní určil majetkové zabezpečení svých tehdy žijících dětí, konkrétně synů Jana a Václava a dcer Johany, Alžběty, Hedviky, Polyxeny a Františky. Na výchovu těchto svých i dalších dětí, které by se mohly narodit v jeho manželství po vydání závěti, byla v závěti stanovena roční renta 3 tisíc kop míšeňských z pernštejnských moravských statků,“ komentuje Tomáš Černušák.
„V případě sňatku některé z dcer pak závěť stanovila jako věno 3 tisíce kop grošů českých. V závěti rovněž Vratislav z Pernštejna určil poručníky nad svými dětmi, k nimž kromě jeho manželky patřili přední čeští a moravští šlechtici. Po smrti Vratislava z Pernštejna byly v roce 1583 obě závěti spolu s potvrzením císaře Maxmiliána II. z roku 1568 zapsány do českých i moravských zemských desk, čímž získaly veřejnou platnost. Zatímco originál “české„ závěti zatím nalezen nebyl, Vratislavova závěť pro Moravu byla po zapsání do zemských desk založena do registratury zemského soudu, převzaté v r. 1857 Moravským zemským archivem. Zde byla také ve fondu G 7 Listiny zemského fondu objevena v roce 2012,“ doplňuje informace Černušák.
