Jihlava - To nejlepší na konec. Osmnáctý ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava zakončilo vyhlášení vítězů. Nejlepším světovým dokumentem je snímek z nedávných bouřlivých politických změn v Egyptě, tuzemským pak pohled pod kapotu tuningové subkultury, který vznikl v koprodukci České televize.
Já jsem lid je celovečerním debutem Anny Rousillionové, rodačky z libanonského Bejrútu, která vyrostla v Káhiře a poté se přestěhovala do Paříže. Svůj debut, vítěz kategorie Opus Bonum (a také První světla, určené prvním a druhým celovečerním dokumentům), natočila v Egyptě, v roce 2011, kdy země vřela protirežimními demonstracemi, které vyvrcholily svržením prezidenta Mubaraka. Politické přeměny ale nesleduje v centru dění, v hlavním městě Káhiře, ale na egyptském venkově, kam vyhrocené události dolehly pouze prostřednictvím televize a tisku. Ukazuje, že i přes bouřlivé události se v životech zpovídaných vesničanů de facto nic nezměnilo. Mimochodem nejlepším světovým dokumentem byl v loňském ročníku vyhlášen také snímek reflektující arabské jaro.
Za poměrně poetický název vítěze České radosti - K oblakům vzhlížíme - skryl Martin Dušek melancholicky laděný portrét milovníka tuningu. Pustou krajinu vztahů, která hlavního hrdinu obklopuje, dává do souvislosti s pustotou severních Čech, v nichž se jeho příběh odehrává. V kinech se objeví už 6. listopadu. Dušek vyhrál Českou radost už potřetí - porotu zaujal už v roce 2007 celovečerním debutem Poustevna, das ist Paradies! (natočil jej spolu s Ondřejem Provazníkem) a o tři roky později portrétem Ženy SHR o třenicích kvůli těžbě v uhlí v Horním Jiřetíně.
Mezi moři se v Jihlavě pravidelně ocitají dokumenty střední a východní Evropy. Letošním vítězem je snímek Huberta Saupera, který přiletěl do Súdánu v době, kdy se rozhodovalo o rozdělení státu na dva samostatné - Súdán a Jižní Súdán. Jeho pozornost se ale spíše než k politice upíná k vykořisťování zdejších bohatých přírodních zdrojů západními a čínskými společnostmi. Přicházíme jako přátelé, říkají názvem snímku.
S cenou za nejlepší experimentální dokument v sekci Fascinace propojil režisérku Deborah Stratmenovou Napadený obvod. Film, natočený v jediném záběru ve zvukovém studiu, má být úvahou o paranoie a hranicích soukromí. K vyjádření využívá citace z filmu Francise F. Coppoly Rozhovor, jehož tématem jsou odposlechy.
Cenu diváků získala zpověď homosexuálního pedofila Danielův svět, zachycená Veronikou Liškovou.
Ocenění za přínos světové kinematografii během slavnostního vyhlašování vítězů převzal americký filmař Godfrey Reggio.
Přehled všech oceněných hledejte na stránkách festivalu. Ve videu níže se pak podívejte na závěrečný ceremoniál, jak už je tradicí v režii souboru Vosto5:
