Praha - Jak vypadala velikonoční bohoslužba ve středověku a jakou roli v ní zastávala výtvarná díla, ukazuje výstava ve Strahovské obrazárně v Praze na Hradčanech. Jejím ústředním exponátem je nedávno zrestaurovaná gotická socha Krista z kaple sv. Jiří v Litovli. Premiéru měl výstavní projekt loni v Arcidiecézním muzeu v Olomouci, v Praze potrvá do 27. května.
Výstava se jmenuje Victimae paschali laudes (Velikonoční oběti chvála), pořadatelé si do názvu vypůjčili úvodní slova velikonoční liturgické sekvence zpívané k oslavě Kristovy oběti na kříži a jeho zmrtvýchvstání. „Ústředním motivem naší výstavy je významový střed křesťanského liturgického roku - Kristovo velikonoční tajemství,“ uvedla spoluautorka koncepce výstavy Helena Zápalková z Muzea umění Olomouc.
Biblický příběh pašijí výstava prezentuje s ohledem na liturgické texty a na konkrétní historickou podobu velikonočních obřadů období středověku. Hlavním exponátem výstavy je unikátní pozdně gotická socha Krista pocházející z nedávno opravené kaple sv. Jiří v Litovli, která patří mezi vzácně dochované příklady středověkých uměleckých děl používaných během sváteční liturgie.
„Restaurátorským zásahem odkryté původní ramenní klouby sochy umožňovaly její využití jednak v podobě ukřižovaného a jednak jako Krista ležícího v hrobě. Na Velký pátek byla socha snímána z kříže, přenesena a složena do hrobu a byla jí zvláštní formou vzdávána úcta,“ popsala liturgickou funkci dřevěné sochy ze 16. století Zápalková.
Příběh tohoto díla a jeho aktuální obnovu vzali autoři výstavy jako příležitost představit šíře zapojení výtvarného umění do velikonoční liturgie. Sochu Krista z Litovle doplňují další středověká díla vybraná s ohledem na jejich funkci během Velikonoc.
Výstavu s olomouckým Muzeem umění pořádá Královská kanonie premonstrátů na Strahově a Ústav pro dějiny umění Filozofické fakulty UK. Tématu zapojení uměleckých děl do velikonoční liturgie se věnuje i knížka, vydaná k olomoucké premiéře výstavy.
Expozice patří k doprovodným akcím mezinárodního výstavního projektu Europa Jagellonica - Umění a kultura ve střední Evropě za vlády Jagellonců, který bude mít premiéru v Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře od 20. května do 30. září.
Poklad odhalila i Strahovská knihovna
Ve Strahovské knihovně dnes byla představena faksimile Strahovského evangeliáře, jehož originál je uložen v knihovně tamních premonstrátů. Jedna z nejvzácnějších literárních památek raného středověku, které se nacházejí na českém území, tak existuje také v novém provedení. Faksimile vychází v limitovaném nákladu 192 kusů, jeho cena bude 350 000 korun.
Strahovský evangeliář je latinsky psaný rukopis pocházející z raného středověku. Datuje se do roku 860 a vznikl ve francouzském Tours. Do Strahovské knihovny se pak dostal pravděpodobně v roce 1256 jako dar kolínského arcibiskupa. Kniha je ručně psaná a malovaná, vázána je v rudém sametu a přední deska je bohatě zdobena drahými kameny a smaltem.
Rukopis obsahuje 444 stran, část textu a iluminace jsou zdobeny zlatem. Evangeliář obsahuje čtyři figurální iluminace evangelistů Matouše, Marka, Lukáše a Jana. Desky a vazba rukopisu jsou mladší, pocházejí z doby kolem 1500 a první poloviny 17. století. Záštitu nad vznikem faksimile Strahovského evangeliáře převzal pražský arcibiskup, kardinál Dominik Duka. Faksimile vyrobila firma Tempus libri, v minulosti podobným způsobem vydala již například Velislavovu bibli, Knihu hodinek knížete Rohana nebo Bibli kutnohorskou.
Výroba faksimile Strahovského evangeliáře však byla výjimečná, dosud se nevyráběla kopie knihy, jež by byla zdobena broušenými křišťály, vypalovanými smaltovými emaily nebo nárožnicemi odlévanými ze stříbra. Desky všech kopií knihy jsou zdobené také broušenými a leštěnými acháty, které se dlouze vybíraly tak, aby podle barvy a vykreslení nejvíce odpovídaly kamenům na originálním rukopisu.
