Praha – Hra španělského dramatika Federica Garcíi Lorcy Krvavá svatba se objevuje pravidelně na evropských jevištích od doby svého vzniku na počátku minulého století. Příběh milenců, kteří nemohli být spolu ani bez sebe, příběh vášně, která pohltila nejen životy jejich, ale i životy lidí kolem nich mohou sledovat i návštěvníci divadla Rokoko. Tato scéna Městských divadel pražských uvádí Lorcovu hru dnes v premiéře.
Lorca se při psaní Krvavé svatby inspiroval skutečným příběhem andaluské nevěsty, která utekla ve svatební den se svou dávnou láskou. Napsal příběh o velké lásce, která mění od základů život a vyžaduje oběti. „Lorca je úžasný v tom, že ukazuje, jak velikou daň platíme za velký vztah, jak je ta cena někdy neadekvátní,“ říká režisér inscenace v divadle Rokoko Ondřej Zajíc.
Vášeň, láska, touha po pomstě, to jsou emoce, k nimž si každá doba hledá svůj vlastní klíč, stejně jako se každá doba svým vlastním způsobem vymezuje k zápolení mužského a ženského principu a jejich rozdílnému vidění světa. „Emocí a vášně je v této hře hodně, ale o to méně vět, je herecky náročná,“ poznamenal představitel ženicha Jaromír Nosek. Milostný trojúhelník na jevišti doplňuje Máša Málková v roli nevěsty a Aleš Procházka jako Leonardo.
Lorcovo dílo, včetně Krvavé svatby, vychází z lidových kořenů. Součástí jeho tvorby jsou vášnivá dramata, která jakoby se odvíjela v rytmu flamenga, i poezie a písně rodné Andalusie. Krvavá svatba je psána jako kombinace prózy a poezie, verše ale v Rokoku nahradili písněmi.
Po Ibsenovi a Gogolovi je Krvavá svatba další z řady adaptací divadelní klasiky pro komorní prostor Rokoka. Příští premiéra ale bude méně klasická – Rokoko chystá divadelní přepis známého Almodóvarova filmu Vše o mé matce.
