V budoucí Havlově knihovně se objevily středověké památky

Praha - Středověký liniový terén našli archeologové při záchranném výzkumu na nádvoří hradčanského domu U Drahomířina sloupu. Oblast vyplňovaly vrstvy splavené ze hřbitova s četnými nálezy lidských kostí. Historický dům v Loretánské ulici čeká přestavba, jejíž součástí má být i vznik nového sídla Knihovny Václava Havla.

Nález středověkého terénu oznámila Jana Maříková Kubková, mluvčí Archeologického ústavu AV, který výzkum provádí. Výzkum potvrdil předpoklad, že v bezprostřední blízkosti Pražského hradu, lze kdekoliv očekávat nálezy nemalé historické hodnoty.

Projekt Havlovy knihovny na Hradčanech vzbudil již dříve četné diskuse, Národní památkový ústav shledal přestavbu jako příliš razantní. Stavebník se nyní na základě nálezů rozhodl projekt upravit tak, aby alespoň část nejvýznamnějšího nálezu zůstala v terénu zachována.

Archeologové se v první etapě výzkumu od dubna do srpna soustředili na nádvoří domu, které prozkoumali ze tří čtvrtin. Převážná většina nálezů pocházela z období po výstavbě domu, tedy po konci 16. století. Nejvýznamnějším a nejrozsáhlejším nálezem byl právě liniový objekt široký šest až sedm metrů a hluboký asi čtyři metry.

Investor stavební projekt upraví

Objekt byl vyhlouben člověkem, archeologové v něm našli splavené vrstvy raně středověkého hřbitovního horizontu s četnými nálezy lidských kostí, raně středověkou keramikou z 11. až 12. století a mincí Vratislava II. raženou v období 1086 až 1092. Kosti byly v sekundární poloze, tedy ne tak, jak byly původně uloženy - pravděpodobně se přesouvaly kvůli mladší stavbě v témže místě. Příkop byl podle odborníků používán asi od druhé poloviny 13. století do první poloviny 16. století.

Historický dům na Loretánském náměstí v Praze, který koupil miliardář Zdeněk Bakala pro Knihovnu Václava Havla
Zdroj: Jindřich Mynařík/isifa/Lidové noviny

Význam objevu spočívá především v rozsahu jeho zachování a skutečnosti, že se jedná o první zjištění tohoto druhu v prostoru Hradčan. Na základě doporučení archeologů investor stavební projekt upraví tak, aby část liniového objektu včetně jeho neporušeného zásypu zůstala zakonzervována, uvedla mluvčí.

Druhým objektem zájmu archeologů byly klenební zásypy v domě. Po provedení sond byly zdokumentovány renesanční valené klenby a odhalené stavební konstrukce. Ty pomohou při stavebně historickém průzkumu celého domu. Terénní archeologické práce skončí na počátku prosince a poté se budou nálezy vyhodnocovat.

Havlovu knihovnu sponzoruje Zdeněk Bakala

Památkově chráněný dům koupil podnikatel Zdeněk Bakala, jehož nadace sponzoruje Havlovu knihovnu. Návrh přestavby připravil španělský architekt Ricardo Bofill. Vedle veřejně přístupných prostor by v domě měly být i ubytovací kapacity a soukromý byt.

Václav Havel a Zdeněk Bakala
Zdroj: ČT24/Beznoska Radim/isifa

V domě se pracuje už více než rok a půl, památková inspekce MK letos v červnu konstatovala, že mnohé práce se prováděly bez povolení. Architekt Marek Tichý, který se na připravované přestavbě podílí, tvrdí, že se v té době v domě prováděly průzkumné práce, na něž povolení není třeba. Současné práce povolení magistrátních památkářů mají.

Stavitel čeká na vydání územního rozhodnutí, které předchází stavebnímu povolení. „Současně stále probíhají zabezpečovací práce. Díky nim byl zachráněn barokní krov, většina památkově cenných prvků stavby byla konzervována a byly nalezeny původní renesanční dřevěné stropy ukryté pod konstrukcemi z pozdějších stavebních etap,“ říká architekt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
před 11 hhodinami

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
včera v 06:30

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.