Tváře renesance jsou krásné i v ošklivosti

Berlín – Sochy, kresby a především portréty od mistrů, jakými byli například Donatello, Botticelli nebo Leonardo da Vinci, vystavuje berlínské Bode-Museum. Na 170 děl přibližuje portrétování v době italské renesance.

„Všechny naše představy o portrétech, úvahách, kráse, identitě nebo učení byly formulovány v 15. století a umění z té doby dalo základ moderním konceptům portrétu a ztvárnění lidské bytosti,“ upozorňuje Keith Christiansen z Muzea moderního umění v New Yorku, které se na výstavě nazvané Tváře renesance podílí.

K vidění je například Dáma s hranostajem, která je s Německem spojena pohnutou částí svého osudu – za druhé světové války slavný da Vinciho obraz vlastnil generální guvernér okupovaného Polska Hans Frank. Nyní je součástí sbírek Czartoryski Muzea v Krakově. „Poprvé jsem ji viděl na fotografii, protože to bylo ještě za minulého režimu v Polsku, tehdy bylo totiž vše zkonfiskováno. Ale když jsem ji pak viděl osobně v Krakově v 90. letech, byl jsem naprosto ohromen,“ říká o obraze Adam Karol Czartoryski.

  • Stařec a hoch (kolem r. 1490) zdroj: Bode-Museum
  • Portrét od Botticelliho (1476) zdroj: Bode-Museum

Renesanční umění nepřineslo jen dokonale krásné portréty a sochy, anatomickou přesnost výrazu nebo reálnou barevnost. Poprvé ukázalo i ošklivost a nemoci, zdůrazňují kurátoři projektu. Jako příklad uvádějí obraz Stařec a hoch od Domenica Ghirlandaia. „Bylo to poprvé v historii umění, kdy byly zobrazeny ošklivost a stáří, to se moc neví,“ vysvětluje kurátor Stefan Weppelmann. „Ani my neotiskujeme v časopisech obrázky starých nebo nemocných lidí. Muž, byť má deformovaný nos, ale vůbec nepůsobí děsivě. Jeho vnuk se na něj dívá s láskou a to je, myslím, velmi cítit i po šesti stech letech,“ domnívá se.

Na Tváře renesance si Bode-Museum zapůjčilo díla z patnácti galerií, všechna budou v Berlíně vystavena do 20. listopadu.

2 minuty
Reportáž Petry Schubertové
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 12 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 12 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 14 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 17 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 23 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...