Klasika moderní literatury, Odysseus Jamese Joyce, by neměl chybět v žádné knihovničce, přestože je podle vedoucího kulturní rubriky zpravodajství ČT Petra Fischera „knihou, o které musí každý intelektuál mluvit, málokdo ji ale čte“. To neplatí o Vědomí konce, za nějž jeho autor Julian Barnes obdržel loni Man Bookerovu cenu. Třetím Fischerovým tipem a dotřetice také zástupcem anglicky psané literatury je zamyšlení Karstena Harriese nad Etickou funkcí architektury.
Tři knižní tipy Petra Fischera
James JOYCE / Odysseus
(Argo, překlad Aloys Skoumal, 598 Kč)
Anotace: Jeden z nejslavnějších, nejvlivnějších a nejpodnětnějších románů západních literárních dějin. Revize překladu Aloyse Skoumala se ujal joyceovyský odborník, filozof, kritik a překladatel Martin Pokorný, který knihu opatřil i doslovem. Petr Fischer o knize: Odysseus je kniha, o které musí každý intelektuál mluvit, málokdo ji ale čte. Proto je důležité ji neustále vracet na trh, abychom se k ní mohli dostat. Odysseus skutečně nelze přečíst, ale musí se číst, je to jedna z těch osudových knih, k nimž se musíme vracet. Pro složitost pochopení, což je něco, s čím se už v tomto světě příliš nesetkáváme. Máme všechno vysvětlené, všechno víme nebo si ve vteřině najdeme. Joyce ukazuje, jak je v synchronicitě světa složité se orientovat, ale zároveň je pořád důležité se k ní vracet, protože v ní můžeme znova a znova objevovat nové významy. Odysseus je zajímavý nejvíce právě tím, že při opakovaném čtení je jiný, než byl při tom prvním. Neustavujeme si v něm stálé interpratace, ale interpretace se mění podle toho, jak se měníme my.
Karsten HARRIES / Etická funkce v architektuře
(Arbor vitae, překlad Martin Pokorný, 690 Kč)
Anotace: Etická funkce v architektuře patří k nejvýznamnějším spisům teorie architektury na přelomu 20. a 21. století. Americký profesor filozofie Karsten Harries v ní hledá odpověď na otázku, zda a jak nám architektura může pomoci nalézt naše místo v současném světě. Petr Fischer o knize: Karsten Harries je známý v České republice svou knihou Smysl současného umění, to byl dobrý výklad toho, co vůbec současné umění je. V této knize se inspiroval hodně Heideggerovou a Gadamerovou filozofií. Je to pokus přistoupit k architektuře z filozofického hlediska a říct: architektura je tady jako obor, který má nějakým způsobem odrážet to, jak my vnímáme svět, ve kterém žijeme, a měla by ho odrážet co nejhlouběji. Proto Harries sahá k Heideggerovi, proto mluví o Gadamerovi. A když se tihle dva autoři spojí a ještě se propojí s architekturou, vzniká velice zajímavý pohled na to, jak nám může architektura zprosředkovávat svět, v němž žijeme. Zároveň ukazuje, že architektura nejsou mrtvé kameny, ale živý objekt, který má svůj vnitřní význam.
Julian BARNES / Vědomí konce
(Odeon, překlad Petr Fantys, 219 kč)
Anotace: Kniha oceněná Man Bookerovou cenou, jením z nejvýznamnějších literárních ocenění v anglosaském světě, je vcelku nenápadným vzpomínáním obyčejného hrdiny, který si na stará kolena dělá jasno v bývalých milostných a přátelských vtazích. Barnes ale z tohoto banálního půdorysu vyčaruje filozofickou studii o čase a jeho proměnách. Petr Fischer o knize: Vědomí konce není román, spíše drobná literární miniatura, ale velká tím, co se v ní děje. Je to pojednání o čase a našem vztahu k němu, o tom, jak se snažíme vzpomínat a občas objevujeme úplně zapomenuté významy a vztahy s lidmi. Barnes to dělá velmi nenápadným způsobem, ono se vlastně nic neděje, ale na konci knihy zjistíme, že jsme prožili nejen neuvěřitelný příběh, ale že jsme se dostali i do vrstev, do kterých se při běžném čtení nedostaneme.