Třetí noc v muzeu s Benem Stillerem klimbá

Navzdory slibně znějícímu podtitulku Tajemství hrobky nenabízí na komerčních vavřínech jedničky hnípající režisér Shawn Levy (který na tohle téma už dávno řekl všechno, čeho byl schopen) víc než lacině naředěný a narychlo přihřátý zbytek ze včerejška. Vlažnou komedii, která prudí nikoli tím, že by byla úplně blbá, ale tím, jak bezradně rozmělňuje svůj potenciál.

Stalo se to před nějakými osmi léty, v roce 2006. Tehdy jsme s nočním hlídačem ctihodného přírodovědného muzea Larrym Daleym (Ben Stiller) poprvé zjistili, jak moc se v noci dokáží odvázat zdánlivě neživé exponáty. Na digitálním mejdanu si to, spolu s řadou ostatních, užívali Tyrannosaurus Rex, testosteroňák Attila, vymaštěný pračlověk i charismatický Teddy Roosevelt (jak by také ne, když ho hrál Robin Williams). Děti se upřímně smály, příznivci Bena Stillera okouzleně zírali, z celosvětových tržeb se vyrýžovalo téměř šest set milionů dolarů – a za libozvučných tónů Heroes Return ze Silvestriho soundtracku bylo všem jasné, že tahle noc nebude určitě poslední.

A taky že ne! Zhruba za tři roky nám (více přičinlivý nežli kreativní) režisér Shawn Levy nabídl druhou Noc v muzeu, kdy bylo třeba zatnout mocichtivý tipec takovým ranařským šajbám, jako byl egyptský faraon Kahmunrah, car Ivan Hrozný, Napoleon Bonaparte a mafiánská ikona Al Capone. Se stejným realizačním týmem tak Levy natočil dvojku, která sázela na vyzkoušenou tutovku, ničím zvláštním nepřekvapila, stála o něco více a vydělala o něco méně než jednička, ale pořád dost na to, aby bylo všem jasné, že se půjde vzápětí do trojky. A tak ji tady teď máme!

Noc v muzeu: Tajemství hrobky
Zdroj: ČT24/CinemArt

Dvojka ničím nepřekvapila – trojka začíná nudit!

Znovu je tu stále stejný Ben Stiller a parta jeho v noci stále stejně ožívajících muzeálních kámošů, kteří se v sotva znatelném příběhu motají kolem mystické zlaté staroegyptské desky, jež vlastně způsobuje, že každou noc ožívají. Jenomže žádné kouzlo netrvá věčně, kouzelná deska, navzdory poctivému matroši, z něhož byla odlita, začíná být poruchová a hrozí reálné nebezpečí, že v noci zavládne v muzeu mrtvolný klid, protože už nikdy nikoho k životu neprobudí.

„No a co,“ řekne si v tu chvíli reálně skeptický a předchozím dílem poučený divák, který tuší, že z dále omílaného základního nápadu Levy a jeho scenáristé stejně už nic moc nevymáčknou. Jenomže zaťatý noční hlídač Larry, rekvalifikovaný na šéfa speciálních triků, má jiný názor, neboť ví, že celovečerák nemůže skončit za dvacet minut, a tak všechny odvleče do londýnského muzea, kde má být údajně klíč k záchraně. Ale také tam číhá snaživý blbec Lancelot a nadržená noční hlídačka Tilly, která by si to ráda rozdala s importovaným, slibně kosmatým a virilně ochlupeným neandrtálcem.

Všechno kolabuje, všichni se začínají chovat ujetě, něco se někde stalo, ale nikdo neví pořádně co, takže je problém to napravit. Zdá se, že život oživlých exponátů brzo skončí a nemohu se zbavit pocitu, že to zní docela úlevně.

Málo muziky za hodně peněz a hvězd

Když někdo (tak jako Shawn Levy) dokáže na jednom bijáku vydělat půl miliardy, může si příště bez rozpaků říct o slušný rozpočet a ukázat na hvězdy, které by chtěl mít na place. Že to má jistou logiku, ještě neznamená, že je vždy nutně dobře. A rozplizlé finále téhle, celkově spíše vlažnější trilogie to jenom potvrzuje. Takhle tuctově utratit balík a prokaučovat přítomnost velkých hvězd, je svým způsobem také umění. K čemu je přítomnost Robina Wiliamse, Bena Kingsleyho, Owena Wilsona a dalších hvězd, když vlastně nemají moc co hrát a kudy a kam své figury směrovat? K čemu je spontánně rozjetý výkon Rebel Wilsonové, když celý její part působí jako přilepená skeč odjinud?

Pocit, že k předvedenému snad ani nemohl existovat regulérní scénář a všichni si přišli do muzea jen tak zaimprovizovat na vyšťavené téma, je stejně intenzivní jako dojem vlažného déjà vu. Opulentní rozpočet, prima výchozí nápad, skvělí herci, blbý scénář, omílající neinvenčně totéž a nudná režie – to je závěrečná Noc v muzeu, kde ožívají dějiny a rezonuje elementární pravda, že po starých stopách k novému cíli nedojdeš! A také je to nostalgické ohlédnutí za Robinem Williamsem a Mickeym Rooneym, které už nikdo do žádné pozemské role neobsadí.

NIGHT AT THE MUSEUM: SECRET OF THE THOMB / NOC V MUZEU: TAJEMSTVÍ HROBKY. USA 2014, 89 min., české titulky/český dabing, přístupný, 2D. Režie: Shawn Levy. Scénář: David Guion, Michael Handelman. Kamera: Guillermo Navarro. Hudba: Alan Silvestri. Hrají: Ben Stiller (Larry Daley), Robin Williams (Teddy Roosevelt), Dan Stevens (Lancelot), Owen Wilson (Jedediah), Ben Kingsley (Merenkahre), Rebel Wilsonová (Tilly), Dick Van Dyke (Cecil), Patrick Gallagher (Attila), Steve Coogan (Octavius), Mickey Rooney (Gus), Ricky Gervais (dr. McPhee). V kinech od 18. prosince 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
včera v 12:47

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...