Třetí noc v muzeu s Benem Stillerem klimbá

Navzdory slibně znějícímu podtitulku Tajemství hrobky nenabízí na komerčních vavřínech jedničky hnípající režisér Shawn Levy (který na tohle téma už dávno řekl všechno, čeho byl schopen) víc než lacině naředěný a narychlo přihřátý zbytek ze včerejška. Vlažnou komedii, která prudí nikoli tím, že by byla úplně blbá, ale tím, jak bezradně rozmělňuje svůj potenciál.

Stalo se to před nějakými osmi léty, v roce 2006. Tehdy jsme s nočním hlídačem ctihodného přírodovědného muzea Larrym Daleym (Ben Stiller) poprvé zjistili, jak moc se v noci dokáží odvázat zdánlivě neživé exponáty. Na digitálním mejdanu si to, spolu s řadou ostatních, užívali Tyrannosaurus Rex, testosteroňák Attila, vymaštěný pračlověk i charismatický Teddy Roosevelt (jak by také ne, když ho hrál Robin Williams). Děti se upřímně smály, příznivci Bena Stillera okouzleně zírali, z celosvětových tržeb se vyrýžovalo téměř šest set milionů dolarů – a za libozvučných tónů Heroes Return ze Silvestriho soundtracku bylo všem jasné, že tahle noc nebude určitě poslední.

A taky že ne! Zhruba za tři roky nám (více přičinlivý nežli kreativní) režisér Shawn Levy nabídl druhou Noc v muzeu, kdy bylo třeba zatnout mocichtivý tipec takovým ranařským šajbám, jako byl egyptský faraon Kahmunrah, car Ivan Hrozný, Napoleon Bonaparte a mafiánská ikona Al Capone. Se stejným realizačním týmem tak Levy natočil dvojku, která sázela na vyzkoušenou tutovku, ničím zvláštním nepřekvapila, stála o něco více a vydělala o něco méně než jednička, ale pořád dost na to, aby bylo všem jasné, že se půjde vzápětí do trojky. A tak ji tady teď máme!

Noc v muzeu: Tajemství hrobky
Zdroj: ČT24/CinemArt

Dvojka ničím nepřekvapila – trojka začíná nudit!

Znovu je tu stále stejný Ben Stiller a parta jeho v noci stále stejně ožívajících muzeálních kámošů, kteří se v sotva znatelném příběhu motají kolem mystické zlaté staroegyptské desky, jež vlastně způsobuje, že každou noc ožívají. Jenomže žádné kouzlo netrvá věčně, kouzelná deska, navzdory poctivému matroši, z něhož byla odlita, začíná být poruchová a hrozí reálné nebezpečí, že v noci zavládne v muzeu mrtvolný klid, protože už nikdy nikoho k životu neprobudí.

„No a co,“ řekne si v tu chvíli reálně skeptický a předchozím dílem poučený divák, který tuší, že z dále omílaného základního nápadu Levy a jeho scenáristé stejně už nic moc nevymáčknou. Jenomže zaťatý noční hlídač Larry, rekvalifikovaný na šéfa speciálních triků, má jiný názor, neboť ví, že celovečerák nemůže skončit za dvacet minut, a tak všechny odvleče do londýnského muzea, kde má být údajně klíč k záchraně. Ale také tam číhá snaživý blbec Lancelot a nadržená noční hlídačka Tilly, která by si to ráda rozdala s importovaným, slibně kosmatým a virilně ochlupeným neandrtálcem.

Všechno kolabuje, všichni se začínají chovat ujetě, něco se někde stalo, ale nikdo neví pořádně co, takže je problém to napravit. Zdá se, že život oživlých exponátů brzo skončí a nemohu se zbavit pocitu, že to zní docela úlevně.

Málo muziky za hodně peněz a hvězd

Když někdo (tak jako Shawn Levy) dokáže na jednom bijáku vydělat půl miliardy, může si příště bez rozpaků říct o slušný rozpočet a ukázat na hvězdy, které by chtěl mít na place. Že to má jistou logiku, ještě neznamená, že je vždy nutně dobře. A rozplizlé finále téhle, celkově spíše vlažnější trilogie to jenom potvrzuje. Takhle tuctově utratit balík a prokaučovat přítomnost velkých hvězd, je svým způsobem také umění. K čemu je přítomnost Robina Wiliamse, Bena Kingsleyho, Owena Wilsona a dalších hvězd, když vlastně nemají moc co hrát a kudy a kam své figury směrovat? K čemu je spontánně rozjetý výkon Rebel Wilsonové, když celý její part působí jako přilepená skeč odjinud?

Pocit, že k předvedenému snad ani nemohl existovat regulérní scénář a všichni si přišli do muzea jen tak zaimprovizovat na vyšťavené téma, je stejně intenzivní jako dojem vlažného déjà vu. Opulentní rozpočet, prima výchozí nápad, skvělí herci, blbý scénář, omílající neinvenčně totéž a nudná režie – to je závěrečná Noc v muzeu, kde ožívají dějiny a rezonuje elementární pravda, že po starých stopách k novému cíli nedojdeš! A také je to nostalgické ohlédnutí za Robinem Williamsem a Mickeym Rooneym, které už nikdo do žádné pozemské role neobsadí.

NIGHT AT THE MUSEUM: SECRET OF THE THOMB / NOC V MUZEU: TAJEMSTVÍ HROBKY. USA 2014, 89 min., české titulky/český dabing, přístupný, 2D. Režie: Shawn Levy. Scénář: David Guion, Michael Handelman. Kamera: Guillermo Navarro. Hudba: Alan Silvestri. Hrají: Ben Stiller (Larry Daley), Robin Williams (Teddy Roosevelt), Dan Stevens (Lancelot), Owen Wilson (Jedediah), Ben Kingsley (Merenkahre), Rebel Wilsonová (Tilly), Dick Van Dyke (Cecil), Patrick Gallagher (Attila), Steve Coogan (Octavius), Mickey Rooney (Gus), Ricky Gervais (dr. McPhee). V kinech od 18. prosince 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nová alba vydávají Alter Bridge či The Cribs

Po dvou vánočních týdnech se kola hudebního průmyslu opět roztočila. Kapely začínají vysílat do světa čerstvé nahrávky. Vycházejí třeba nová alba Alter Bridge nebo The Cribs.
před 11 hhodinami

Kvíz: Vypátráte správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie?

Od úmrtí spisovatelky Agathy Christie uplynulo půlstoletí. První dáma detektivních příběhů promýšlela rozličné motivy a provedení zločinů v sedmdesátce románů a dalších povídkách a divadelních hrách. Zapátrejte v paměti a ověřte si v kvízu, jestli přijdete na správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie.
před 13 hhodinami

Zlaté glóby v hlavních kategoriích získaly filmy Jedna bitva za druhou a Hamnet

Zlatý glóbus v kategorii komedie či muzikál získal v noci na pondělí na slavnostním vyhlašování amerických filmových cen film Jedna bitva za druhou s Leonardem DiCapriem v hlavní roli, který ztvárnil vyhořelého revolucionáře, který pátrá po své dceři. V kategorii nejlepší filmové drama vyhrál snímek Hamnet, který sleduje vyrovnávání se manželského páru Agnes a Williama Shakespearových se smrtí jejich syna.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Pragovky mimořádného významu. Resort kultury přispěl na výkup desítkami milionů

Rekordních padesát milionů korun vyplatilo loni ministerstvo kultury na dotacích pro výkup předmětů mimořádného významu. Peníze získalo osmnáct muzeí a galerií. Nejvíc, 34 milionů korun, šlo do Národního technického muzea, které koupilo automobilové veterány značky Praga. Výzvu k podávání dotací na mimořádné výkupy pro letošní rok vyhlásilo ministerstvo koncem prosince, není však aktivní. Muzea a galerie musí počkat, až bude schválený státní rozpočet pro letošní rok.
před 23 hhodinami

Filmový agent si vyřizuje účty v Pákistánu a posiluje nacionalismus Indů

Ve sporu mezi Indií a Pákistánem přilil olej do ohně nový bollywoodský špionážní thriller, který v Indii trhá návštěvnické rekordy. Snímek Dhurandhar popisuje infiltraci tajného agenta do zločinecké sítě v pákistánském městě Karáčí. Dokresluje nacionalistický trend v indickém filmovém průmyslu. Jedna pákistánská politická strana už filmaře žaluje.
9. 1. 2026

Kvíz: Diváky táhne Urgent. Poznáte i další nemocniční seriály podle postav?

Mezi nejúspěšnější seriály z nemocničního prostředí posledních let patří americký Urgent. Vedle vysoké sledovanosti posbíral už i pět cen Emmy. Hlavním hercem seriálu je Noah Wyle, který si doktorský plášť neoblékl poprvé. V kvízu na konci článku si můžete ověřit, jestli víte, jak se jmenuje jeho postava a jestli si pamatujete i další hrdiny seriálových nemocnic.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

Pomník z fragmentů brněnských domů připomene v Liverpoolu architekta Wiesnera

Kameník Radim Skácel pracuje ve své dílně na speciálním pomníku. Objekt vytvořený z kamenných fragmentů brněnských staveb Ernsta Wiesnera chtějí iniciátoři projektu umístit v Liverpoolu vedle architektova náhrobku. Připomenout tak chtějí jednoho z nejvýznamnějších meziválečných architektů Československa a upozornit na jeho složitý osud. Jako židovský uprchlík musel opustit domov, žil a zemřel ve Velké Británii.
9. 1. 2026
Načítání...