Tantra - dokument o porozumění za hranicí rozkoše

Praha – Dokument Benjamina Tučka Tantra nahlíží do intimního světa lidí, kteří si tantrické semináře vybrali jako způsob lepšího poznání sebe sama nebo prohloubení vztahu s partnerem. Tvůrce zajímalo – a jejich zájem se promítl i do otázky v podtitulu snímku: za hranice rozkoše? Jiný pohled na život a sex –, do jaké míry zjednodušené vnímání tohoto učení jako něčeho spojeného především se sexualitou odpovídá realitě. A také, zda existuje možnost, jak využít starobylou nauku pro zlepšení života, partnerských vztahů a rodinných vazeb v současné době.

„Náš film není primárně o tantře. Není to encyklopedie tantry, nemá za cíl vyčerpávajícím způsobem objasnit historii a současnost tohoto učení,“ upzornil režisér Benjamin Tuček. "Nás daleko víc zajímalo, jestli vůbec lze a jak lze aplikovat tuhle naprosto diametrálně odlišně vzniklou nauku na to, co žijeme tady a teď. A proto je film spíše koncipovaný jako dokument o vztazích v různých fázích vývoje partnerského soužití."

Rozumíš-li sobě, porozumíš patnerovi….

9 minut
Dokumentární film Tantra
Zdroj: ČT24

Tantra využívá k sebeuvědomění smyslnost a sexualitu. V pohledu na život a sex se nesoustředí na výkon, ale na prožitek. Učí, jak odstranit rozpor, který se může objevit v prožitku lásky k někomu a sexem s ním. Základem poznání sebe i druhého je komunikace, to platí samozřejmě i bez tantry, tantrické semináře jsou jedním ze způsobů, jak vzájemné neporozumění řešit.

"Nejtěžším úkolem pro mě…

… bylo pokusit se srozumitelně, a přitom ne didakticky vysvětlil a zařadit do kontextu rituály, které ve filmu jsou, právě proto, aby nebyly prvoplánové, aby nebyly nějakou lacinou senzací, naopak aby dávaly smysl, který jsme během těch dvou let, kdy jsme natáčeli, snad pochopili." /Benjamin Tuček/

Tučkův dokument se zaměřil na páry, které zvolily tuto cestu. „Šlo nám o zachycení partnerských příběhů několika párů, kterým tantrická zkušenost změnila život,“ uvedl režisér. Nejtěžší podle jeho slov nebylo natočit sexuální scény tak, aby se daly promítat v kinech, ale ukázat je pravdivě, v odpovídajícím kontextu.

„Tantra není primárně o nahotě“

Film ukazuje sex tak, jak nejsme zvyklí, tvrdí tvůrci. Protagonisty zachycuje i ve velmi osobních, intimních situacích. Na rozdíl od uvedení na HBO, které dokument zařadilo do cyklu Bez cenzury v „cenzurované“ verzi, bude v kinech promítán „bez rozkostičkovaných záběrů“ (i proto je přístupný od osmnácti let). „Tantra není primárně o nahotě. Je to poměrně dlouhodobý proces a nahota je prostředkem k tomu, aby se lidé dostali blíž ke své podstatě, k poznání sama sebe,“ zdůrazňuje ale Tuček.

Dodává, že natáčení při seminářích probíhalo se souhlasem účastníků. (Mezi nimi je i herečka Simona Babčáková. „Mě dost zaskočilo vidět film najednou z odstupu a ráda bych tímto vyjádřila obdiv všem účastníkům, kteří souhlasili se zveřejněním něčeho tak osobního,“ přiznala).

"Není to tak, že bychom někam vlítli s kamerou a tam byla parta nahatých lidí. Zdaleka ne. Film jsme točili rok a půl a točili jsme ho s dobrovolníky, kteří souhlasili s tím, že budou natáčeni. A protože jsou to lidé v nějaké fázi svého osobního poznání nebo stupně odvahy a přesvědčení, že nedělají nic špatného, tak uvítali tuhle možnost, jak 'laickou' veřejnost seznámit s tím, co to ta tantra v jejich podání je. Takže žádné přemlouvání nebylo vůbec nutné," popisuje Tuček vznik snímku.

„Dokument nechce tantru propagovat ani dehonestovat“

Do kin vstupuje Tantra 10. března. Tuček doufá, že film mezi diváky vyvolá diskusi, protože to by dokument rozhodně měl. Počítá s tím, že odezva nebude jednotná. „Na příběhu několika partnerských dvojic jsme se pokusili zobrazit něco, co někomu pomohlo, někomu ne,“ dodává. "Skrývá to v sobě i ambivalenci přijetí. Někdo film, potažmo tantru, přijme, někdo odmítne. Snímek si neklade za cíl něco propagovat, nebo dehonestovat. Má jediný cíl – předestřít, co to tantra vlastně je, a nechat na divácích, aby se svobodně rozhodli, jestli je to zajímá, přitahuje, nebo je to naopak odpuzuje, a tím pádem nemá smysl, aby se tím dále zabývali."

  • Tantra zdroj: Aerofilms http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2338/233745.jpg
  • Simona Babčáková v dokumentu Benjamina Tučka Tantra zdroj: Aerofilms http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2338/233740.jpg
  • Tantra zdroj: Aerofilms http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2338/233743.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
16. 11. 2025

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
16. 11. 2025

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
14. 11. 2025

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025
Načítání...