Spisovatel Kohout se dožívá 80 let

Brno - Jedna z nejvýraznějších a zároveň nejrozporuplnějších osobností české poválečné literatury, básník, spisovatel a dramatik Pavel Kohout dnes v Brně oslaví své 80. narozeniny. Tamní divadelníci pro něj připravili představení složené z úryvků jeho textů, už včera podepisoval zájemcům knihy a vystoupil na festivalu Měsíc autorského čtení, jehož je pravidelným hostem.

Kohout, který nyní žije převážně ve Vídni, přijel do Brna už před několika dny. Ve městě je v posledních letech poměrně častým hostem, kromě pravidelné účasti na Měsíci autorského čtení nedávno v Národním divadle Brno sledoval světovou premiéru své hry Éros.

Dnešní divadelní představení nese titul Hommage Kohout a má být poctou plodnému literátovi. Režie se ujal Jan Antonín Pitínský, účinkují v něm herci Husy na Provázku, HaDivadla a Slováckého divadla v Uherském Hradišti. Hostem slavnostního večera bude například exprezident Václav Havel.

Kohout se narodil v Praze v úřednické rodině. Politicky angažovaný začal být již od poloviny 40. let, nejprve především v rámci svazu mládeže, později vstoupil do komunistické strany. Po nedokončeném studiu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy začínal jako elév v redakci pro děti a mládež v Československém rozhlase a poté působil rok jako kulturní přidělenec v Moskvě. Po šéfredaktorování v týdeníku Dikobraz, vojenské službě a dvouleté činnosti v časopisu Československý voják strávil rok v televizi.

Debutoval na počátku 50. let milostnými a politickými verši, plnými komunistické propagandy a oslavných ód, i na sovětského diktátora Josifa Stalina. Jeho básně, společně s filmem Zítra se bude tančit všude, ke kterému napsal scénář, patří podle kritiků ke „zlatému fondu“ české stalinistické literatury. K této kapitole svého života se autor vyjadřoval již mnohokrát. „Člověk, kterému dojde jeho omyl, v něm může setrvat, anebo se pokusit o nápravu. V druhém přístupu vidím logiku života části své generace s podobným životopisem, jako je můj“, řekl například. Svou roli podle něj sehrály i historické okolnosti.

První stopy jeho rozčarování z režimu se objevily již v divadelních hrách z poloviny 50. let (například Zářijové noci). Na počátku 60. let upoutaly pozornost jeho adaptace literárních děl (Cesta kolem světa za 80 dní, Válka s Mloky nebo Josef Švejk aneb Tak nám zabili Ferdinanda a jiné citáty z Osudů dobrého vojáka Švejka), které společně s jeho divadelními hrami (například August August, august) byly uvedeny na scénách řady zemí světa. Jeho tvorba se na konci 60. let přiblížila absurdnímu dramatu a v té době se také začal výrazněji věnovat próze. V polovině 60. let pracoval jako dramaturg Divadla na Vinohradech, poté odešel na volnou nohu.

Od konce 60. let byl jedním z představitelů nonkonformního proudu v české literatuře a v roce 1968 se stal čelným protagonistou Pražského jara. V letech 1968-1969 byl stranickým předsedou v pražské pobočce Svazu československých spisovatelů. V roce 1969 byl vyloučen z KSČ a od počátku 70. let začal být perzekuován a patřil k hlavním iniciátorům a signatářům Charty 77. Poté, co mu byl v roce 1979 znemožněn návrat z ročního povoleného pobytu ve Vídni, kde spolupracoval s divadlem Burgtheater, se usadil v Rakousku.

Jeho autobiografie o roku 1968 Z deníku kontrarevolucionáře v Československu vyjít nesměla a pouze v zahraničí vycházely i jeho další knihy, většinou s politickým podtextem, jako například Katyně, Kde je zakopán pes nebo Hodina tance a lásky. Kohout je také autorem dramatu Ubohý vrah - první české hry uvedené na newyorské Broadwayi.

Na pultech českých obchodů a na prknech českých divadel se jeho díla opět objevila až po roce 1989, kdy začal žít střídavě v Praze a Vídni. I v polistopadové tvorbě prokázal schopnost vystihnout aktuální problémy, například odhalování spolupracovníků StB v knize Sněžím. Podle jeho románu Konec velkých prázdnin byl natočen úspěšný stejnojmenný televizní seriál a zfilmována byla i jeho další díla.

Kohout je držitelem řady cen, převážně rakouských a německých. Především za organizaci Pražského divadelního festivalu německého jazyka, na němž se podílí, převzal například v roce 2002 německý Velký kříž za zásluhy s hvězdou a stuhou. Se 45 premiérami na českých jevištích od roku 1990 je označován za nejhranějšího českého dramatika v Česku i v zahraničí.

Kohout se třikrát oženil. V roce 1950 si vzal herečku Alenu Vránovou, ale manželství se rozpadlo. Vzápětí se oženil podruhé - s asistentkou režie Annou Cornovou. Z tohoto manželství pochází spisovatelka Tereza Boučková. Jeho třetí manželkou i věrnou spolupracovnicí je od roku 1970 spisovatelka Jelena Mašínová. Celkem má tři děti.