Brno - Jedna z nejvýraznějších a zároveň nejrozporuplnějších osobností české poválečné literatury, básník, spisovatel a dramatik Pavel Kohout dnes v Brně oslaví své 80. narozeniny. Tamní divadelníci pro něj připravili představení složené z úryvků jeho textů, už včera podepisoval zájemcům knihy a vystoupil na festivalu Měsíc autorského čtení, jehož je pravidelným hostem.
Spisovatel Kohout se dožívá 80 let
Kohout, který nyní žije převážně ve Vídni, přijel do Brna už před několika dny. Ve městě je v posledních letech poměrně častým hostem, kromě pravidelné účasti na Měsíci autorského čtení nedávno v Národním divadle Brno sledoval světovou premiéru své hry Éros.
Dnešní divadelní představení nese titul Hommage Kohout a má být poctou plodnému literátovi. Režie se ujal Jan Antonín Pitínský, účinkují v něm herci Husy na Provázku, HaDivadla a Slováckého divadla v Uherském Hradišti. Hostem slavnostního večera bude například exprezident Václav Havel.
Kohout se narodil v Praze v úřednické rodině. Politicky angažovaný začal být již od poloviny 40. let, nejprve především v rámci svazu mládeže, později vstoupil do komunistické strany. Po nedokončeném studiu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy začínal jako elév v redakci pro děti a mládež v Československém rozhlase a poté působil rok jako kulturní přidělenec v Moskvě. Po šéfredaktorování v týdeníku Dikobraz, vojenské službě a dvouleté činnosti v časopisu Československý voják strávil rok v televizi.
Debutoval na počátku 50. let milostnými a politickými verši, plnými komunistické propagandy a oslavných ód, i na sovětského diktátora Josifa Stalina. Jeho básně, společně s filmem Zítra se bude tančit všude, ke kterému napsal scénář, patří podle kritiků ke „zlatému fondu“ české stalinistické literatury. K této kapitole svého života se autor vyjadřoval již mnohokrát. „Člověk, kterému dojde jeho omyl, v něm může setrvat, anebo se pokusit o nápravu. V druhém přístupu vidím logiku života části své generace s podobným životopisem, jako je můj“, řekl například. Svou roli podle něj sehrály i historické okolnosti.
První stopy jeho rozčarování z režimu se objevily již v divadelních hrách z poloviny 50. let (například Zářijové noci). Na počátku 60. let upoutaly pozornost jeho adaptace literárních děl (Cesta kolem světa za 80 dní, Válka s Mloky nebo Josef Švejk aneb Tak nám zabili Ferdinanda a jiné citáty z Osudů dobrého vojáka Švejka), které společně s jeho divadelními hrami (například August August, august) byly uvedeny na scénách řady zemí světa. Jeho tvorba se na konci 60. let přiblížila absurdnímu dramatu a v té době se také začal výrazněji věnovat próze. V polovině 60. let pracoval jako dramaturg Divadla na Vinohradech, poté odešel na volnou nohu.
Od konce 60. let byl jedním z představitelů nonkonformního proudu v české literatuře a v roce 1968 se stal čelným protagonistou Pražského jara. V letech 1968-1969 byl stranickým předsedou v pražské pobočce Svazu československých spisovatelů. V roce 1969 byl vyloučen z KSČ a od počátku 70. let začal být perzekuován a patřil k hlavním iniciátorům a signatářům Charty 77. Poté, co mu byl v roce 1979 znemožněn návrat z ročního povoleného pobytu ve Vídni, kde spolupracoval s divadlem Burgtheater, se usadil v Rakousku.
Jeho autobiografie o roku 1968 Z deníku kontrarevolucionáře v Československu vyjít nesměla a pouze v zahraničí vycházely i jeho další knihy, většinou s politickým podtextem, jako například Katyně, Kde je zakopán pes nebo Hodina tance a lásky. Kohout je také autorem dramatu Ubohý vrah - první české hry uvedené na newyorské Broadwayi.
Na pultech českých obchodů a na prknech českých divadel se jeho díla opět objevila až po roce 1989, kdy začal žít střídavě v Praze a Vídni. I v polistopadové tvorbě prokázal schopnost vystihnout aktuální problémy, například odhalování spolupracovníků StB v knize Sněžím. Podle jeho románu Konec velkých prázdnin byl natočen úspěšný stejnojmenný televizní seriál a zfilmována byla i jeho další díla.
Kohout je držitelem řady cen, převážně rakouských a německých. Především za organizaci Pražského divadelního festivalu německého jazyka, na němž se podílí, převzal například v roce 2002 německý Velký kříž za zásluhy s hvězdou a stuhou. Se 45 premiérami na českých jevištích od roku 1990 je označován za nejhranějšího českého dramatika v Česku i v zahraničí.
Kohout se třikrát oženil. V roce 1950 si vzal herečku Alenu Vránovou, ale manželství se rozpadlo. Vzápětí se oženil podruhé - s asistentkou režie Annou Cornovou. Z tohoto manželství pochází spisovatelka Tereza Boučková. Jeho třetí manželkou i věrnou spolupracovnicí je od roku 1970 spisovatelka Jelena Mašínová. Celkem má tři děti.