Spejbl a Hurvínek jsou Pražáci již od konce války

Praha - Divadlo Spejbla a Hurvínka bylo založeno v Plzni v roce 1930 Josefem Skupou. Začátkem roku 1944 bylo nacistickými úřady uzavřeno až do konce 2. světové války. Poté se 12. října 1945 divadlo přesídlilo do Prahy. Pražské učinkování začalo dřevěným hercům pár měsíců po konci druhé světové války v Hasičském domě na Vinohradech. Budova se v současné době jmenuje Divadlo U Hasičů, ale Spejbla a Hurvínka zde již diváci nenaleznou.

V devadesátých letech dostalo loutkové divadlo ze svého dlouholetého působiště výpověď. Svůj domov pak Spejbl, Hurvínek, Mánička, Žeryk a další populární postavičky nakonec našly v pražských Dejvicích v bývalém kině Svornost. Dnes je v nově zrekonstruované budově kromě divadla i velké muzeum loutek, kde lze najít i ze dřeva vyvedené slavné principály Josefa Skupu a Miloše Kirschnera. Ve foyeru jsou Spejbl a Hurvínek v nadživotní velikosti, se kterými mohou děti pohybovat. Nejmenší diváci pak ocení jedinečnou elevaci hlediště, kde odkudkoliv vidí kdokoliv celé jeviště. 

Profesor Josef Skupa působil v Plzni v amatérském Loutkovém divadle Feriálních osad, které se v roce 1930 rozhodl přetvořit na první českou profesionální loutkovou scénu, jež dostala jméno podle nejznámějších loutek Skupových představení, Divadlo Spejbla a Hurvínka. Už od počátku se zde hrály hry pro děti i pro dospělé a tuto tradici divadlo dodržuje dodnes. Pro děti jsou určeny jak příběhy ze současnosti, tak i zcela pohádkové příhody; hry pro dospělé jsou převážně satirické komedie. Původních her uvedlo divadlo kolem 250. Kromě jednotlivých her si popularitu získala také Skupova pásma krátkých scének a grotesek, prokládaných písněmi.

Po Skupově smrti se ředitelem divadla a hlavním loutkohercem stal Miloš Kirschner (1927-1996). Rozšířil také Skupovu tradici zájezdů do zahraničí, přičemž se dokázal vždy naučit představení v jazyce hostitelské země, čímž se spejblovské hry staly přístupné pro všechny a divadlo je i dnes v zahraničí nejproslulejší českou loutkovou scénou. Dosud divadlo hrálo v 31 zemích v 18 jazycích. Po Kirschnerově smrti se ředitelkou divadlo stala Kirschnerova žena a interpretka Máničky a paní Kateřiny, Helena Štáchová. Spejbla a Hurvínka převzal Martin Klásek, který už dříve za Kirschnera alternoval. 

Divadlo v současné době vlastní přes 800 loutek, z toho rovných dvacet párů ústředních hrdinů. Ty úplně původní, které se kdysi stěhovaly do Prahy, jsou už dávno coby dar Josefa Skupy příteli Obrazcovovi vystaveny v Moskvě. Spejblovi je letos devadesát let, Hurvínkovi 84, Máničce a Žerykovi 80 a bábince Kateřině 39.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 12 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 18 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 21 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...