Spejbl a Hurvínek jsou Pražáci již od konce války

Praha - Divadlo Spejbla a Hurvínka bylo založeno v Plzni v roce 1930 Josefem Skupou. Začátkem roku 1944 bylo nacistickými úřady uzavřeno až do konce 2. světové války. Poté se 12. října 1945 divadlo přesídlilo do Prahy. Pražské učinkování začalo dřevěným hercům pár měsíců po konci druhé světové války v Hasičském domě na Vinohradech. Budova se v současné době jmenuje Divadlo U Hasičů, ale Spejbla a Hurvínka zde již diváci nenaleznou.

V devadesátých letech dostalo loutkové divadlo ze svého dlouholetého působiště výpověď. Svůj domov pak Spejbl, Hurvínek, Mánička, Žeryk a další populární postavičky nakonec našly v pražských Dejvicích v bývalém kině Svornost. Dnes je v nově zrekonstruované budově kromě divadla i velké muzeum loutek, kde lze najít i ze dřeva vyvedené slavné principály Josefa Skupu a Miloše Kirschnera. Ve foyeru jsou Spejbl a Hurvínek v nadživotní velikosti, se kterými mohou děti pohybovat. Nejmenší diváci pak ocení jedinečnou elevaci hlediště, kde odkudkoliv vidí kdokoliv celé jeviště. 

Profesor Josef Skupa působil v Plzni v amatérském Loutkovém divadle Feriálních osad, které se v roce 1930 rozhodl přetvořit na první českou profesionální loutkovou scénu, jež dostala jméno podle nejznámějších loutek Skupových představení, Divadlo Spejbla a Hurvínka. Už od počátku se zde hrály hry pro děti i pro dospělé a tuto tradici divadlo dodržuje dodnes. Pro děti jsou určeny jak příběhy ze současnosti, tak i zcela pohádkové příhody; hry pro dospělé jsou převážně satirické komedie. Původních her uvedlo divadlo kolem 250. Kromě jednotlivých her si popularitu získala také Skupova pásma krátkých scének a grotesek, prokládaných písněmi.

Po Skupově smrti se ředitelem divadla a hlavním loutkohercem stal Miloš Kirschner (1927-1996). Rozšířil také Skupovu tradici zájezdů do zahraničí, přičemž se dokázal vždy naučit představení v jazyce hostitelské země, čímž se spejblovské hry staly přístupné pro všechny a divadlo je i dnes v zahraničí nejproslulejší českou loutkovou scénou. Dosud divadlo hrálo v 31 zemích v 18 jazycích. Po Kirschnerově smrti se ředitelkou divadlo stala Kirschnerova žena a interpretka Máničky a paní Kateřiny, Helena Štáchová. Spejbla a Hurvínka převzal Martin Klásek, který už dříve za Kirschnera alternoval. 

Divadlo v současné době vlastní přes 800 loutek, z toho rovných dvacet párů ústředních hrdinů. Ty úplně původní, které se kdysi stěhovaly do Prahy, jsou už dávno coby dar Josefa Skupy příteli Obrazcovovi vystaveny v Moskvě. Spejblovi je letos devadesát let, Hurvínkovi 84, Máničce a Žerykovi 80 a bábince Kateřině 39.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 58 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...