Praha - Galakoncert České filharmonie, který se uskuteční 23. října ve Dvořákově síni pražského Rudolfina pod taktovkou Lawrence Fostera, nabídne umělce zvučných jmen. S ČF vystoupí klavíristé Daniel Barenboim a Radu Lupu, houslistka Sarah Changová a violoncellistka Alisa Weilersteinová. Na programu budou díla Vivaldiho, Mozarta, Čajkovského, Schuberta, Smetany a Enesca.
„Daniel Barenboim a Radu Lupu nejprve zahrají čtyřručně a potom každý zasedne za jeden klavír a spolu přednesou Mozartův koncert Es dur. Jsou to dlouholetí přátelé a toto bylo jejich přání. Koncert nebyl tvořen přímo pro Prahu či nějaké jiné město, ale šlo o to, který ze světových orchestrů bude natolik flexibilní, aby ho mohl zařadit, což se díky hudebníkům ČF podařilo,“ upozornil v rozhovoru pro pořad Události, komentáře ředitel České filharmonie David Mareček.
„Tento galakoncert představuje pro Českou filharmonii jeden z vrcholů její letošní pražské sezony. V těžké mezinárodní konkurenci dokázala získat projekt, díky němuž přivede do České republiky špičkové hudebníky, kteří stanuli na všech významných pódiích světa. Zde se objeví v mimořádně atraktivním a působivém programu,“ uvedl dále Mareček.
Na programu ojedinělého koncertu zazní Rumunská rapsodie č. 2 D dur George Enesca, druhá věta z části Zima a třetí věta z části Léto z cyklu Čtvero ročních dob Antonia Vivaldiho, Variace na rokokové téma pro violoncello a orchestr Petra Iljiče Čajkovského, Klavírní fantazie f moll pro čtyři ruce Franze Schuberta, Koncert pro dva klavíry a orchestr č. 10 Es dur Wolfganga Amadea Mozarta a symfonická báseň Vltava z cyklu Má vlast Bedřicha Smetany.
Svou 116. sezonu otevřela ČF 2. září ve Dvořákově síni pražského Rudolfina, pro zahajovací koncert zvolila Faustovskou symfonii Franze Liszta pro tenor, mužský sbor a orchestr.
Klavírista a dirigent Daniel Barenboim se narodil před 68 lety v Argentině a před třemi lety přijal i palestinské občanství. Domnívá se, že je příkladem pro všechny, kdo si přejí mír mezi Izraelem a Palestinci. Od roku 1999 propaguje arabsko-izraelské kulturní vztahy a řídí také orchestr West-Eastern Divan, složený z mladých arabských a izraelských hudebníků, který sídlí ve španělské Seville. V Izraeli si svou pověst poškodil kvůli uvedení díla Hitlerova oblíbence Richarda Wagnera, jehož hudba byla v této zemi nepsaným tabu.
