Skrývání, utrpení, smrt. Rushdie vydává své paměti

Praha – Spisovatel Salman Rushide vpustil do prodeje další knihu s názvem Joseph Anton: Vzpomínky. Britský literát s indickými kořeny v publikaci popisuje nelehké desetiletí, během něhož se skrýval před smrtí kvůli přikázání íránského revolučního vůdce ajatolláha Chomejního. Ten totiž na Rushideho uvrhl tzv. fatvu.

Kniha vychází v době bouří a protestů v oblasti muslimského světa, kdy muslimové protestují proti americkému snímku znevažujícím proroka Mohameda. Rushdie i nadále čelí smrtelným výhružkám za své Satanské verše, které pobouřily veřejnost kontroverzním zobrazením Proroka a jeho nejbližších. 

Muslimové však na svého „nepřítele“ nezapomněli. Současný nejvyšší íránský duchovní zvýšil odměnu za spisovatelovu hlavu na tři miliony dolarů a existuje dokonce i nadace na vyplnění slibu fatvy. 

Muslimský protest proti Rushdiemu
Zdroj: ISIFA/EPA/Jaipal Singh

Rushdie se v předvečer vydání svých nových pamětí ke kontroverznímu snímku, vyvolávajícímu násilné i nenásilné protesty, oficiálně vyjádřil. „Vždy jsem tvrdil, že to, co se stalo mně, je jen prologem a podobných případů bude mnohem, mnohem více,“ konstatoval. Se zmíněným americkým snímkem se sice neztotožňuje, přesto ale podle něj není důvodem k vyvolávání chaosu a vraždění. 

Skrývání a touha po obyčejném životě

Proč se dílo jmenuje Joseph Anton: Vzpomínky? V době svého skrývání pojal literát právě tento pseudonym, jenž ho chránil před prozrazením. Kniha má přes šest set stran a začíná okamžikem, kdy se autor telefonicky dozvěděl, že na něj Chomejní uvalil trest smrti. 

Salman Rushdie - Joseph Anton: Vzpomínky
Zdroj: ČT24/Kosmas

Čtenář se dozví o únavném putování z místa na místo, skrývání či utrpení, když musel Rushdie sledovat vraždy svých kolegů, které zajali muslimští fanatici. I nadále se však snažil angažovat v literatuře, čímž se z něj stala mezinárodní celebrita. 

„Jsem umlčen a uvězněn,“ vzpomíná Rushdie v knize. „Nemohu ani mluvit. Chci si kopat s míčem v parku se svým synem. Obyčejný, banální život: můj sen.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
před 12 hhodinami

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
včera v 06:30

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.