Soupis lidských vlastností a základních životních dramat je poměrně omezený, přesto se v různých variacích stále opakují. V novém seriálu České televize se láska, zločin, osobní zájmy a mezilidské vztahy proplétají v kulisách (nejen) První republiky. Osudy rozvětvené rodiny Valentů se rozehrají poprvé v pátek 17. ledna ve 20:00 na Jedničce.
Literárních i filmových rodinných ság je bezpočet. Českotelevizní novinka samozřejmě svádí k dohadům, jestli mají diváci očekávat „české“ Panství Downton nebo nové Sňatky z rozumu. Tvůrci inspiraci nejen těmito tituly přiznávají, jedním dechem ale dodávají, že záměrem nebyla kopie žádného z nich.
Inspirací mnoho, kopie žádná
Pro scenáristy (Jan Gardner, Magdalena Buštová, Pavel Gotthard) byla prý při stavbě příběhu vzorem kniha Jane Austenové Pýcha a předsudek, která se dočkala několikerého převedení na filmové plátno, nejznámější je asi na Oscary nominované zpracování od britského režiséra historických látek Joea Wrighta z roku 2005 s Matthewem MacFadyenem a Keirou Knightleyovou v rolích osudového milostného páru. „Vedlejší linie v ní posunuje tu hlavní,“ vysvětlil Jan Gardner, v čem knihu Austenové „napodobili“. „Chtěli jsme, aby každá zápletka měla v příběhu svou funkci a dohromady tvořily jeden celek.“
K seriálovým inspiracím dodal: „Když přistupujete k jakékoliv látce, tak je vždy důležité identifikovat žánrové konvence a klišé. Ty první se snažíme dodržet, těm druhým je třeba se vyhnout. Těch inspirací bylo proto hodně: Sňatky z rozumu, Byl jednou jeden dům, Panství Downton, Impérium – Mafie v Atlantic City, Vichry války, minisérie Láska v bílém pekle… Každý z nich nám něco dal, něco ukázal – třeba i to, jak to dělat nemáme. Ve finále je ale První republika svébytným světem s originálními postavami a příběhem, který jinde neuvidíte.“
Má ji rád, nemá ho ráda…
Konkrétní příběh samozřejmě ne, ale zápletky, s nimiž se hrdinové potýkají, už tu stokrát byly - ovšem, jinak to ani nejde, stojí-li seriál zejména na vztazích. „V dramatice se vám neustále opakuje: má ho ráda, nemá ji rád, ukradl, zestárl, zemřel, přinesl. A vy to variujete a zasazujete to do různých prostředí,“ popsal to trefně režisér Robert Sedláček při představování projektu České století, který se také „odehrával“ v historii. Pro Sedláčka ovšem byly v tomto cyklu historické okamžiky stěžejní a jeho pojetí dějin zcela odlišné, v První republice je doba především atraktivní kulisou.
V tom se do velké míry liší i od Vyprávěj, s nímž je nový seriál často k nelibosti tvůrců srovnáván. „Vyprávěj byla spíš celospolečenská rodinná sága. První republika je romantický žánr. Celospolečenské události nejsou nejsilnějšími tahouny příběhu,“ potvrdil režisér obou projektů Biser A. Arichtev.
Těmi jsou podle jeho slov melodrama a detektivka (oblíbené žánry prvorepublikové a protektorátní doby). „Náš seriál není o historii první republiky, ale o každodennosti. Doba se mění, ale lidská nátura zůstává stejná,“ podotýká Jan Gardner. I proto podle něj mohou diváci vidět mezi příběhy hrdinů a dnešní dobou jistou podobnost - ve spletitých rodinných situacích i v problémech v podnikání, které mají na rodinné vztahy nemalý vliv. Napětí v klanu Valentů stupňuje také milostný trojúhelník a stín utajené vraždy.
Film pro pamětníky? To ne
Tvůrci upustili od vleklého představování množství postav a hned v prvním díle roztáčí děj. Co se odehrálo předtím a kdo v tom měl jakou roli, prozrazují zároveň s ním (Není to mladá Léblová, jak její otec utekl do Ameriky?) a krátkých flaschbacích. Seriál začíná těsně před koncem první světové války stěhováním Valentových do domu po rodičích přivdané Kláry (Markéta Plánková) v pražském Podolí, které Kláře kromě cejchu defraudantské dcerky připomíná i milostné dobrodružství s jedním z Valentových synů („zlý“ Jiří Vyorálek, „hodný“ Ján Koleník a krapet rozjívený benjamínek Robert Urban).
V čele stolu i rodiny zasedá obchodník Alois Valenta, podporován svou starostlivou ženou (Jana Štěpánková). „Je bytostně zakotvený ještě ve starém Rakousku, svými názory, svým postojem k životu, svými hodnotami, a celkem těžce nese převrácení společenské situace,“ představil svou postavu Jan Vlasák. Valenta mu prý připomíná jeho vlastní rodinný příběh. „Můj dědeček měl statek blízko Břežan a jako sedlák zažil první světovou válku i první republiku,“ prozradil.
Zásadní dějinné události do osudů Valentových zasahují, zbytek se děje spíš náznakem „za okny“ středostavovské rodiny (volnost mužů v rozhodování vs. omezenost volby v případě žen, poválečná bída), přesto tvůrci nechtějí vytvořit idealizovaný film pro pamětníky. Určitou stylizaci ale připouští. „Když jsme začali psát, důkladně jsme si tu dobu prostudovali a naši odborní poradci nám hodně pomáhají, abychom udělali dobově věrný příběh. Rozhodli jsme se ale První republiku trochu stylizovat, abychom ji přiblížili současnému divákovi a zároveň zachovali všechno to krásné, co s tou dobou máme spojeno,“ upřesnil Gardner. Stylizace je znát především na výpravě a na kostýmech - vše je takové vymydlené a nažehlené.
Seriálová První republika trvá až do 40. let
První republika bude okupovat obrazovky České televize po dvaadvacet večerů. Navzdory názvu budou osudy rodiny Valentů pokračovat až do konce druhé světové války, na druhé sérii už tvůrci pracují. „Plán je pokrýt ve čtyřech sériích dobu až do 40. let. Další pokračování se bude týkat rozkvětu první republiky, zhruba let 1926 až 1929, kdy přijde černý pátek na burze a krize. Pak následují krizová třicátá léta, předmnichovská doba a 40. léta a válka,“ nastínil producent Filip Bobiňski.
