S tváří anděla - rozplizlé psychodrama, které samo žádnou tvář nemá

Stalo se ve středoitalské Perugii, v noci z prvního na druhý listopad roku 2007. Na konci odvázaného mejdanu, namixovaného alkoholem, drogami a sexuálním násilím, bylo nalezeno pobodané mrtvé tělo jedenadvacetileté britské studentky Meredith Kercherové. Z vraždy byla obviněna její spolubydlící, americká studentka Amanda Knoxová a její přítel Raffaele Sollecito. Tohle je výchozí dramatická situace filmového příběhu, jehož zásadním problémem je, že režisér Michael Winterbottom a scenárista Paul Viragh nevědí, o čem chtějí vlastně vyprávět.

Tahle tragická kauza, která ukazuje odvrácenou tvář studentské mobility zvané Erasmus, je hodně kontrastní k erasmácky náborovým a rozmarně romantickým opusům Cédrica Klapische (Erasmus a spol., Erasmus 2). Následný kontroverzní soudní proces byl plný přehmatů, zvratů a masivní medializace. Bulvár makal na plné obrátky a olepil Amandu přívlastky jako americká svůdkyně, ďábel s andělskou tváří, sexuální šampionka nebo sfinga z Perugie. A obviněná, v první instanci odsouzená a posléze znovu zproštěná obžaloby Amanda Knoxová k tomu nehodlala mlčet, prokázala smysl pro byznys, aktivní strategii a marketing a napsala o svém případu knihu Čekám, až mě vyslechnou (Waiting to be Heard), za kterou jí na konto údajně přilétly čtyři miliony dolarů. Ke knížce se rozhoupal i její (údajný) spoluviník Raffaele a také několik žurnalistů, kteří u toho byli od začátku.

Byla mezi nimi i novinářka Simone Fordová (ve filmu sexy čtyřicítka Kate Beckinsaleová), jejíž knížku si přečetl nadějný režisér Thomas Lang (i ve slipech spíše asexuální a permanentně autorsky zachmuřený Daniel Brühl), který nechtěl zůstat pozadu. A tak se rozhodl natočit na tohle téma celovečerák, a vydal se proto do Sieny, kam Winterbottom rafinovaně přenesl děj (a také přejmenoval původní autentické postavy na Jessicu a Elizabeth), aby se seznámil s prostředím, poznal lidi a nasál atmosféru právě probíhajícího soudního procesu. Aby to nevypadalo, že je stejně upatlaný šťoural, který se, tak jako bulvární pisálci, přiživuje na tématu (což ostatně původně chtěl), začne se aktivně vyhraňovat, čímž se definitivně stane arogantně prudící, nesympatickou figurou, která svoji rozervanost léčí sjížděním lajn, z čehož posléze vyplyne jeho toporně ušlechtilé a proklamativní rozhodnutí netočit už film o násilí, ale o lásce. Takže zřejmě nebude točit nic…

S tváří anděla
Zdroj: ČT24/CinemArt

Vyprázdněný, zmatený a snadno zapomenutelný

Takový je bohužel poslední snímek režiséra nestandardních opusů Michaela Winterbottoma (In This World), za který asi dalšího Zlatého medvěda nedostane. Jeho film má hypertrofické ambice, které nedokáže naplnit, a evidentní snaha po jinakosti, tj. osobitě originálním uchopení tématu, pak vede k tomu, že mu totálně protéká mezi prsty (včetně těch na nohou).

Zločin a následný komplikovaný a kontroverzní soudní proces tu tvoří jen kulisu pro Thomasovo zmatené hledání správného úhlu pohledu, při kterém se střídavě chová jako pomatený nebo agresivní debil, jemuž posléze pomáhá prohlédnout nevinná a mladičká studentka a barmanka Melanie (britská modelka Cara Delevingneová, která se ani nesnaží moc hrát, což je dobře, protože jí to moc nejde). A právě ta, za paralelní podpory básníka Danta Alighieriho, otevře zaťatému opruzu Danielu Brühlovi, který celý svůj part odehrál v jediné, pozérské poloze, jeho mainstreamem zaslepené oči. A divné dílo o ničem je dokonáno.

S tváří anděla / Daniel Brühl, Cara Delevingneová
Zdroj: ČT24/CinemArt

Tenhle film se odehrává ve znamení zmateného scénáře i režiséra, který se nedokáže rozhodnout, zda točí svoji reflexi šokujícího zločinu, nejednoznačné soudní drama, film o (nerealizovaném) filmu, Thomasovu krizi prakticky všech jeho vztahů či kritickou esej o manipulativní moci médií. Tenhle maglajz je zarámován neoslovujícími hereckými výkony, z nichž pozitivně vybočuje jen přirozená a i na pohled příjemná Kate Beckinsaleová a zajímavá, byť zásluhou scénáře (jako mnohé jiné) nedotažená figura tajemného Edoarda v podání Valeria Mastandrea.

S tváří anděla je prostě film „zero“, který nenabízí o mnoho víc, než to, že je barevný a zvukový, ale k tomu zmatečný, neukotvený a zbytečný. Blbý, chtělo by se říci lakonicky a rychle na něj zapomenout, což by nemělo dělat zas až tak velký problém.

THE FACE OF AN ANGEL / S TVÁŘÍ ANDĚLA. Velká Británie/Itálie/Španělsko 2014. Režie: Michael Winterbottom. Scénář: Paul Viragh. Kamera: Hubert Taczanowski. Hudba: Harry Escott. Hrají: Daniel Brühl (Thomas Lang), Kate Beckinsaleová (Simone Fordová), Valerio Mastandrea (Edoardo), Cara Delevingneová (Melanie), Genevieve Gauntová (Jessica), Sai Bennettová (Elizabeth). V kinech od 23. dubna 2015.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Dostojevského román Bílé noci se stal nečekanou senzací na TikToku

Marcelo Nogueira není příliš zběhlý v klasické literatuře, přesto se i tento sedmadvacetiletý brazilský knižní influencer nechal zlákat románem Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci – příběhem z 19. století o lásce a osamění, který se nyní stal nečekanou senzací na TikToku, napsala agentura AFP. Dostojevského příběh snílka, který se při procházce Petrohradem setká s mladou ženou, do níž se šíleně zamiluje, se tak v Brazílii stal bestsellerem téměř 180 let po svém vydání.
před 11 hhodinami

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
před 17 hhodinami

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
12. 9. 2026Aktualizováno12. 9. 2026

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
12. 9. 2026

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
12. 9. 2026

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.