Praha - Kontroverzní válečný snímek o německém leteckém hrdinovi první světové války, baronovi Manfredu von Richthofenovi, zamířil do českých kin. Velkofilm z režie Nikolaie Müllerschöna se premiérově objeví 21. srpna a divákům nabídne dvě hodiny leteckých scén, záběry z českých exteriérů i milostný příběh v kulisách bojů.
Velkofilm vznikl v britsko-německé koprodukci a v Berlíně měl premiéru už na jaře. Již od oznámení natáčení ovšem budí živé diskuse. Tematika válečného hrdinství totiž v souvislosti s německými dějinami vždy vzbuzuje minimálně rozpaky, tím spíše, že Německo obě dvě světové války rozpoutalo. Příběh barona, jenž si vysloužil přízvisko „rudý“ či přezdívku „eso všech es“, se tak stal terčem kritiky.
Rudý baron? Rudý ďábel!
Manfred von Richthofen pocházel ze slezské šlechtické rodiny. Během první světové války se svým rudě natřeným dvojplošníkem a pak i trojplošníkem značky Fokker sestřelil osm desítek nepřátelských strojů států Dohody. Francouzi mu přezdívali Rudý ďábel. Ve věku 25 let byl v dubnu 1918 sestřelen a pochován s vojenskými poctami obou stran. Původ střely se liší, podle jedné verze byl jejím původcem pilot Roy Brown.
Richthofena ve filmu hraje Matthias Schweighöfer, jeho lásku, která se jej snaží přivést na pravou cestu bez zbraní a propagandy, Lena Headeyová. Soka z kanadského letectva, pilota Browna, ztvárnil Joseph Fiennes. Ve filmu vystupují i čeští herci, např. Jan Vlasák nebo Ladislav Frej.
Filmařům v Česku pomohli
Právě Češi se nepřímo podíleli i na natáčení filmu. Němečtí a britští filmaři využili české exteriéry, natáčelo se v Praze před Národním muzeem, na zámku ve Veltrusech, na louce mezi Strží a Starou Hutí u Dobříše a v okolí Divadla na Vinohradech. Původně se přitom mělo natáčet v Polsku a v Litvě.
S nedostatkem dobových strojů štábu pro změnu pomohla česká Letecká amatérská asociace, když pro natáčení spolu s barrandovským studiem vytvořila věrohodné modely 19 dvojplošníků, tři jednoplošníky a spoustu leteckých vraků. Ve filmu ovšem nevzlétnou a většina leteckých scén vznikla počítačovou animací.
Podle historiků je úloha letectva za první světové války příliš zveličována. Letecká technika totiž v bojích nesehrála významnější úlohu a i postava barona Richthofena je vzhledem k průběhu celé války jen okrajová. Jeho medializaci napomohlo i první americké filmové zpracování pilotových osudů z roku 1971, které rovněž neslo název Rudý baron.
