Praha - Pražské Divadlo Na Jezerce vystavuje fotografie filmových postav Rudolfa Hrušínského (1920 - 1994). Jde už o čtvrtou expozici z cyklu Paměť divadla a filmu. Návštěvníci této scény si ji budou moci prohlédnout až do poloviny listopadu.
„Snažili jsem se jít ze začátku chronologicky, od prvních filmů, jako byla Věra Lukášová nebo Humoreska, jež natočil s Otakarem Vávrou, která tátu posunula z chlapeckých rolí do sekce milovníků, a zajistila mu tak natrvalo místo v českém filmu. Pak jsme ale zjistili, že to není možné, neboť se sem všechny fotografie nevejdou. Museli jsme udělat razantní selekci,“ hovoří o úskalí výběru Jan Hrušínský.
Rudolf Hrušínský patřil od okamžiku, kdy se jako sedmnáctiletý objevil na filmovém plátně, k hercům, v nichž probíhají vnitřní bitvy, které svádějí se svou zranitelností. I když vytvořil 111 filmových postav, vždy zůstal sám sebou. Pro předválečnou generaci byl nezapomenutelným Jarkou Kohoutem z filmového přepisu Věry Lukášové, pro další generace pak bardem české národní povahy - dobrým vojákem Švejkem. Jeho plavčík Důra z Rozmarného léta se snad co do popularity mohl měřit jen s převozníkem Proškem ze Zlatých úhořů či s doktorem Skružným z filmu Vesničko má středisková.
Díky filmu se Hrušínský setkal například s režiséry Martinem Fričem, Otakarem Vávrou, Františkem Čápem, Josefem Grusem, Karlem Kachyňou, Františkem Vláčilem, Jiřím Menzelem, Dušanem Kleinem a Ladislavem Smoljakem.
Mezi více než stovkou snímků, které principál Jezerky Jan Hrušínský vybral z rodinného archivu, jsou například záběry z legendárního filmu Spalovač mrtvol, který komunističtí cenzoři na 20 let uzavřeli do trezoru, snímku Skřivánci na niti, který postihl stejný osud, z Bočanova snímku Čest a sláva, z Obecné školy a pochopitelně i z Dobrého vojáka Švejka.
Výstavu zahájil s filmovým publicistou Janem Follem režisér Juraj Herz, který podotýká: „Točil jsem s Rudolfem tři filmy, ale samozřejmě nejdůležitější, nejlepší a nejzajímavější byl Spalovač mrtvol.“
