Recenze: Věra Stuchelová - Hyperreality

Věra Stuchelová vyráží svou sérií Hyperreality dech svým pojetím a přetvářením reálného prostředí. Opět se jedná o výstavu léta a opět je proč zajít do galerie FotoGrafic do kouzelné Stříbrné uličky. A ujistit se, že Stuchelová dnes již každou svou výstavou potvrzuje své přední místo před oním pelotonem nadaných a kvalitně tvořících tvůrců.

Věra Stuchelová může být pro klasického diváka velkým překvapením – ale za její prací stojí zajímavý a logický vývoj. Dnes zaujímá zasloužené místo mezi nejzajímavějšími tvůrci nové generace. Vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Nová media u Veroniky Bromové, jejíž otisk je na řadě prací či u řady koncepcí jednoznačně cítit. V době studií pracovala také na zajímavých místech – v roce 1999 to bylo na International Summer Academy of Fine Arts v Salzburgu, v roce 2001 pobývala u docenta Pavla  Baňky na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, rok 2002 ji zastihl v  milínské Academia Di Belle Arti. Od roku 2003 pracuje jako odborná asistentka výuky digitální fotografie v Ústavu umění a designu na Západočeské univerzitě v Plzni.

Do všeobecného diváckého povědomí vstoupila svými fotografickými cykly – připomínám zajímavé série Dopisy, Intimita nebo Sen, ve kterých nejen potvrdila svoji profesionalitu, ale přemítala o sobě, o ženství, vlastní identitě. Její slavný cyklus Soukromý prostor již ideově předchází současnou výstavu Hyperreality.

Zátiší-nezátiší s (nejen) skrytou agresivitou

Intimní výběr několika jejích fotografií z rozsáhlejšího cyklu působí v komorním prostředí galerie FotoGrafic náležitě sugestivně (což je ale dar, který Martin Fojtek - organizátor a kurátor této malé galerie – soustavně a plánovitě využívá). Komentář k výstavě hovoří o mozaice příběhů, které se v nově, hyperreálně viděném předvedení nejrůznějších zátiší-nezátiší, zákoutí, detailů, stop po nejrůznějších domácích výkonech dají vysledovat či vycítit.

Zvolené technologie však dají každému souboru objektů tolik dokonalých barev, tvarů, stínů, že jsme jejich skrytou i zjevnou agresivitou slastně zaskočeni (to je spojení, co…) a máme spíš pocit, že sledujeme zvláštní zprávu o nepříběhu. Vsouváme si do viděného svá vlastní vysvětlení a své vlastní příběhy, srovnáváme s velkou školou amerického, nejen fotografického, hyperrealismu, kde absence smyslu a děje odkrývala možnou prázdnotu některých finálních segmentů konzumního života ad absurdum.

To vše možná ani Stuchelová nechtěla, ale díla, která vznikla nutně k řadě takových úvah vedou – a to pomíjíme až vzrušující estetiku podvečerního smutku předčasně ukončeného děje a stavu. Ony totiž objekty „skutečnější než skutečnost“ mají svoji nečekanou sílu a agresivitu, perou se mezi sebou, i když finální efekt může vyznívat zcela opačně. Jedno však zůstává – i když to patrně nemuselo být přímo cílem: okouzlení obrazem.

Galerie FotoGrafic, Stříbrná 2, Praha 1, denně 11-19 hod., do 3. září 2009

  • Věra Stuchelová: Hyperreality zdroj: JoVo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1054/105400.jpg
  • Věra Stuchelová: Hyperreality zdroj: JoVo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1054/105394.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 13 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...