Recenze: Věra Stuchelová - Hyperreality

Věra Stuchelová vyráží svou sérií Hyperreality dech svým pojetím a přetvářením reálného prostředí. Opět se jedná o výstavu léta a opět je proč zajít do galerie FotoGrafic do kouzelné Stříbrné uličky. A ujistit se, že Stuchelová dnes již každou svou výstavou potvrzuje své přední místo před oním pelotonem nadaných a kvalitně tvořících tvůrců.

Věra Stuchelová může být pro klasického diváka velkým překvapením – ale za její prací stojí zajímavý a logický vývoj. Dnes zaujímá zasloužené místo mezi nejzajímavějšími tvůrci nové generace. Vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Nová media u Veroniky Bromové, jejíž otisk je na řadě prací či u řady koncepcí jednoznačně cítit. V době studií pracovala také na zajímavých místech – v roce 1999 to bylo na International Summer Academy of Fine Arts v Salzburgu, v roce 2001 pobývala u docenta Pavla  Baňky na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, rok 2002 ji zastihl v  milínské Academia Di Belle Arti. Od roku 2003 pracuje jako odborná asistentka výuky digitální fotografie v Ústavu umění a designu na Západočeské univerzitě v Plzni.

Do všeobecného diváckého povědomí vstoupila svými fotografickými cykly – připomínám zajímavé série Dopisy, Intimita nebo Sen, ve kterých nejen potvrdila svoji profesionalitu, ale přemítala o sobě, o ženství, vlastní identitě. Její slavný cyklus Soukromý prostor již ideově předchází současnou výstavu Hyperreality.

Zátiší-nezátiší s (nejen) skrytou agresivitou

Intimní výběr několika jejích fotografií z rozsáhlejšího cyklu působí v komorním prostředí galerie FotoGrafic náležitě sugestivně (což je ale dar, který Martin Fojtek - organizátor a kurátor této malé galerie – soustavně a plánovitě využívá). Komentář k výstavě hovoří o mozaice příběhů, které se v nově, hyperreálně viděném předvedení nejrůznějších zátiší-nezátiší, zákoutí, detailů, stop po nejrůznějších domácích výkonech dají vysledovat či vycítit.

Zvolené technologie však dají každému souboru objektů tolik dokonalých barev, tvarů, stínů, že jsme jejich skrytou i zjevnou agresivitou slastně zaskočeni (to je spojení, co…) a máme spíš pocit, že sledujeme zvláštní zprávu o nepříběhu. Vsouváme si do viděného svá vlastní vysvětlení a své vlastní příběhy, srovnáváme s velkou školou amerického, nejen fotografického, hyperrealismu, kde absence smyslu a děje odkrývala možnou prázdnotu některých finálních segmentů konzumního života ad absurdum.

To vše možná ani Stuchelová nechtěla, ale díla, která vznikla nutně k řadě takových úvah vedou – a to pomíjíme až vzrušující estetiku podvečerního smutku předčasně ukončeného děje a stavu. Ony totiž objekty „skutečnější než skutečnost“ mají svoji nečekanou sílu a agresivitu, perou se mezi sebou, i když finální efekt může vyznívat zcela opačně. Jedno však zůstává – i když to patrně nemuselo být přímo cílem: okouzlení obrazem.

Galerie FotoGrafic, Stříbrná 2, Praha 1, denně 11-19 hod., do 3. září 2009

  • Věra Stuchelová: Hyperreality zdroj: JoVo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1054/105400.jpg
  • Věra Stuchelová: Hyperreality zdroj: JoVo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1054/105394.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Klempíř odmítl kritiku změn u dotací ze strany profesních asociací

Několik profesních organizací v kultuře kritizovalo změny podmínek dotačních řízení ministerstva kultury. Poukázaly na několik nových ustanovení, která v nich vyvolávají obavy o svobodu tvorby. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) odmítl, že cílem úprav je cenzura či omezování svobody umělecké tvorby. Asociacím vadí i očekávané personální změny v dotačních komisích ministerstva kultury, plyne z jejich vyjádření. Klempíře za údajné zavádění cenzury kritizovali také Piráti.
před 6 hhodinami

Kvíz: Medvídkovi Pú je sto. Co si o něm pamatujete?

Přesně před stoletím, 14. října 1926, vydal britský spisovatel A. A. Milne první knížku o Medvídkovi Pú, inspirován hračkami svého syna. Za dva roky následovalo pokračování. Že hlavní hrdina si rád dá „něco menšího“, nejlépe med, je všeobecně známo. Ale co si ještě pamatujete z příběhů Púa, Kryštůfka Robina a dalších přátel ze Stokorcového lesa? Ověřte si v kvízu, jak pozorný jste byli čtenář nebo divák animovaných adaptací.
před 14 hhodinami

Ministerstvo kultury přehodnocuje podmínky spolupráce s kulturními subjekty

Ministerstvo kultury chce přehodnotit rozsah a podmínky spolupráce s kulturními subjekty, týká se to mimo jiné karlovarského filmového festivalu nebo Pražského jara. Cílem je podle resortu zajistit, aby účelnost a přínosy spolupráce odpovídaly prioritám nové Státní kulturní politiky pro roky 2026 až 2029.
včeraAktualizovánovčera v 19:39‌‌

Terra Incognita ukazuje, jak míry a média ovlivňují pohled na svět

Jak mediální a měřicí technologie ovlivňují naše vnímání světa a vztah k němu, se stalo hlavním tématem výstavy Terra Incognita v pražském Domě fotografie. K vidění jsou filmové eseje i prostorové instalace.
včera v 17:03‌‌

VideoDlouhý, Široký a Bystrozraký se potkali v Plzni

Plzeňské divadlo Alfa vstoupilo do své jubilejní, šedesáté sezony s novým vedením. Umělecký šéf Šimon Spišák režíroval hned první premiéru, kterou je tradiční pohádka Karla Jaromíra Erbena Dlouhý, Široký a Bystrozraký v částečně loutkovém nastudování.
včera v 16:44‌‌

Lněnička a Isteník točí film o věčně rozhádaných bratrech

Režisér Tomáš Pavlíček natáčí hořkou komedii s názvem Pořezat pár větví. Po filmech Chata na prodej nebo Přišla v noci se pustil do dalšího snímku o rodinných vztazích. Vzniká v koprodukci České televize.
včera v 14:43‌‌

Generace Z utrácí za umění více než jakákoliv jiná

Bohatí příslušníci generace Z utratili loni a v první polovině letošního roku průměrně za výtvarná díla více než jakákoli jiná generace. Ukázal to průzkum veletrhu umění Art Basel a švýcarské banky UBS. Nejmladší generace dospělých tak předstihla i zástupce z generace, která přicházela na svět po druhé světové válce a tomuto trhu předtím dlouho dominovala.
včera v 12:29‌‌

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
včera v 09:31‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.