Recenze: Šmoulové

Jednou přijde čas, kdy musí každý Šmoula povstat a pořádně se nakrknout, což se pozná podle toho, že jeho modrá začne mít štych malinko do růžova (žádné, ale opravdu žádné metafory ani aktuální kontexty v tom prosím nehledejte). A ten okamžik nastal jedné vlahé newyorské noci, kdy došlo k vítěznému přešmoulování upoceného pizizubky čaroděje Gargamela. Dlouho se mělo za to, že jejich svět, kde se právě chystá oslava Modrého měsíce, je výplod chorobné představivosti (něco jako bílé myšky nebo vyrovnaný státní rozpočet) a tahle malá modrá stvoření neexistují. Omyl, vážení, opak je pravdou, oni opravdu jsou – a zrovinka míří k nám! Takže: Pojďme čekat první várku, někde poblíž Central Parku.

Na svět tyhle sympatické modré trpaslíky přivedl již v roce 1958 belgický kreslíř Pierre 'Peyo' Culliford, který je zkusmo přihodil do komiksu Johan & Pirlouit. Stačilo zahrát na kouzelnou flétnu a přiskotačili do příběhu, ale hlavně všechny bleskově odbourali a okouzlili. A tak se rychle postavili na vlastní nohy s velkými ťápotami a do roka a do dne měli v časopisu Le Journal de Spirou vlastní projekt.

Jsou si podobni jako Šmoula Šmoulovi

Všichni jsou malí, modří a kromě Šmoulinky (a dvou až tří dalších bab) jsou to všechno poctiví chlapi modráci, což otevírá sekundární badatelskou otázku, jak je to u nich se sexem, rozmnožováním a tak. Mají za sebou komiksy, knihy, veleúspěšný televizní seriál z produkce Hanna-Barbera (který dosáhl na nějakých čtyři sta epizod), videohry a úspěšnou invazi do obchodů s hračkami, kde se jich prodalo více jak tři sta milionů (a to nepočítám těch šest kousků, které se v tomhle snímku zatoulaly do newyorského hračkářství). Ale do celovečerního animáku, propojeného s hraným filmem ve 3D formátu, jdou nyní poprvé. Jmenují se podle svých vlastností a jejich nejčastějším slovem pro vyjádření čehokoli je „šmoulovat“, takže se vždycky domluví. V jejich radostném šmoulím světě, který je plný světla a sluníčka (a začne vás ve 3D formátu opravdu sugestivně válcovat již od prvních záběrů) se hrozivě převaluje jen jediný temný mrak, který nese jméno Gargamel a je to čaroděj. Přesněji řečeno jeden šmoulí esencí posedlý a v zásadě skromný kouzelnický úchyl, který chce jen neomezenou moc a světové uznání. Uznejte, že to zas není tak moc - tak proč to kurník pořád nejde?

S potměšilým baziliškem kocourem Azraelem, který nezřídka vypadá, jako by se pravidelně sjížděl jeho lektvary, slídí Gargamel kouzelným lesem a hledá šmoulí stopu. Ale nikdy by jejich pokojnou vesnici neobjevil, kdyby to moula Nešika (jak bývá jeho pravidelným zvykem) zase pěkně nepodělal…

Co se asi děje v duši čaroděje?

Pakliže vůbec nějakou má (a jestliže ne, má něco místo ní, a jestliže ano – co to k sakru může být)? Gargamel je prostě dominantní a nepřehlédnutelná postava, která nejen nastoluje otázky, ale hlavně vzbuzuje očekávání a přitahuje pozornost, i když pravidelně dostává přes čumák (nebo co to má). Není dobré se na něj citově vázat, jednak by člověk vypadal jako úchyl s posunutými hodnotami a navíc je jasné, že to s ním nemůže dobře dopadnout. Ale není možné nevidět, že právě s ním přichází akce a napětí, ale i gagy a hlášky (z nichž ta, ve které doporučuje v jisté situaci Azraelovi mentolku, mě fakt dostala). Bez něj by Šmoulové byli jen modře kolorovaná, povykující a poskakující nuda. Odvěký nepřítel Šmoulů Gargamel si totiž z jejich pronásledování učinil životní program. Vypadá jako neškodný blbec s předkusem (s nímž by mohl zaskakovat za Kralíka Rogera) a dětinskou zálibou v dramatickém vynořování se z mlhy (kteréžto si užívá v páře nad newyorskými kanály). Vypadá sice jako neškodný blbec, ale je nám předkládán jako pěkný hajzl, stejně jako jeho vypráskaný kocour Azrael, kterého pravidelně háže do riskantního terénu dřív, nežli na něj vstoupí sám.

  • Šmoulové 3D zdroj: Falcon http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2779/277834.jpg
  • Šmoulové 3D zdroj: Falcon http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2779/277828.jpg
  • Šmoulové 3D zdroj: Falcon http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2779/277832.jpg
  • Šmoulové 3D zdroj: Falcon http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2779/277835.jpg

Přiznávám, ať mi děti, Peyo i Šmoulinka odpustí, že on, a nikoli Taťka Šmoula či sterilní chlapík z reklamky Patrick Winslow s dobrotivou gravidní chotí, se pro mě stal ústřední (byť smutnou) postavou tohoto snímku. Záporáci jsou v takovýchto příbězích nepostradatelní a jejich figury bývají leckdy hodně výživné. A Gargamel, skvěle přehrávaný profláklým hlasem ze Simpsonových Hankem Azario, je čirou esencí této premisy. Ale možná, že to vlastně není až tak špatný chlap, tenhle Gargamel, který nahnal Šmouly zapovězenou cestou do kouzelného portálu, skrze který proskočili spolu s ním a jeho věčně vytočeným kocourem do New Yorku. Nebýt jeho, nebylo by o čem vyprávět - a on sám chce být jen lepší čaroděj, než je. Dobrý čaroděj je lepší než blbý čaroděj, o tom není žádná, ale problém je v tom, že k tomu nutně potřebuje modrou esenci, kterou jsou Šmoulové napumpovaní od hlavy po paty. Jenomže

Šmoula není moula

S novým prostředím se rychle sžil a hlavně díky své „plyšákovitosti“ získal i nové přátele. A modrou posedlý mág, který ve vytahaných kamaších a vlajícím županu pobíhá po ulicích a vyptává se znechucených Newyorčanů na malé modré mužíky, je tu stejně sám jako v kouzelném lese. Tak se nedivme, že jsou čarodějové (s výjimkou Gandalfa) většinou zlí, samotářští a nepřátelští introverti. Zakyslí páprdové, kteří, tak jako Gargamel, vypadají, že si naposled vyprali kamaše v loňském sněhu a je jim to jedno, protože se s nimi stejně nikdo  nekamarádí, o slušnou ženskou nezavadí a všechno si musí odřít sami.

  • Šmoulové 3D zdroj: Falcon http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2780/277930.jpg
  • Šmoulové 3D zdroj: Falcon http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2780/277936.jpg
  • Šmoulové 3D zdroj: Falcon http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2779/277830.jpg
  • Šmoulové 3D zdroj: Falcon http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2780/277938.jpg

Columbia a Sony tyhle již téměř polozapomenuté šmoulí skřítky vytáhly znovu na světlo filmového světa evidentně s pocitem, že by to ještě mohli zkusit a kromě generace nostalgiků, kteří na nich vyrůstali, dostat do kina i novou generaci diváků. A tak evropští trpaslíci vyskotačili z fundusu a vpadli do Ameriky, kde navzdory jejich banální story recyklovaných ikon, která nepřináší nic moc nového ani zábavného, se na ně kupodivu i slušně chodí do kina (což by Evropa, odkud pocházejí, mohla dále potvrdit). Spíš než oni však zvítězil rodinný formát snímku, který přivádí do kin přece jen více publika, byť mě, kromě nenaplněného příslibu, že si Gargamel něco začne s Patrickovou sexy šéfovou Odile, nenapadá již nic dalšího, čím by mohli výrazněji oslovit jeho dospělou část. Kromě toho, že to jsou roztomilí slaďoši, toho už Šmoulové totiž o mnoho více nenabízejí. Výjimkou je jen 3D formát, který barvitě funguje zejména ve Šmoulí říši, ale své dobré momenty si vybírá i při jejich newyorské anabázi. Řečeno slovy jednoho z nich: „Vadilo mi to, ale míň, než jsem čekal.“

  • Šmoulové 3D zdroj: Falcon http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2779/277829.jpg
  • Šmoulové 3D zdroj: Falcon http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2780/277927.jpg
  • Šmoulové 3D zdroj: Falcon http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2780/277931.jpg
  • Šmoulové 3D zdroj: Falcon http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2780/277934.jpg

Šmoulí parou vzad!

Až vyjde modrý měsíc a hvězdy se správně srovnají do řady, brána do jejich světa se znovu otevře a oni se vrátí, odkud přišli. A to je dobře pro ně i pro nás. Přiznávám, že je to tak trochu i pocit úlevný, ale nemohu se ubránit obavám, že si hned tak nedají pokoj a vypadli domů hlavně proto, aby mohli v klidu spíchnout další sequel, s nímž se na zapovězenou cestu vydají za nějakou dobu znovu.

THE SMURFS: USA 2011, 102 min., český dabing, přístupný, 28 kopií + 2D + 3D. Režie: Raja Gosnell, scénář: J. David Stem, David N. Weiss, Jay Scherick, David Roon, kamera: Phil Meheux, hudba: Heitor Pereira. Hrají: Hank Azaria (Gargamel / Václav Knop), Neil Patric Harris (Patrick Winslow / Ondřej Brzobohatý), Jayma Maysová (Grace Winslowová), Sofia Vergara (Odile / Jitka Čvančarová). Hlasy: Oldřich Vlah (Taťka Šmoula), Tomáš Juřička (Měloun), Jiří Prager (Koumák), Andrea Elsnerová (Šmoulinka), Michal Holán (Nešika), Jaroslav Kaňkovský (Mrzout). V kinech od 11. srpna 2011.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoSochař Hendrych představuje průřez svou tvorbou v Topičově salonu

Sochař Jan Hendrych letos slaví devadesát let. Jde o jednoho z nejvýznamnějších českých představitelů figurálního sochařství. Směr socialistického realismu, který v době Hendrychových začátků v umění převládal, ho nelákal – lidi chtěl ztvárňovat po svém. Experimentoval i s novými materiály, například s plastem. Průřez svou tvorbou od sedmdesátých let i nejnovější díla nyní představuje v pražském Topičově salonu.
před 11 hhodinami

Festival Colours hlásí velký zájem o ubytování v kempech, hotely zdražily i několikanásobně

Ubytování v Ostravě se před jedním z největších hudebních festivalů v zemi Colours of Ostrava rychle plní. Místa pro vlastní stany v základním kempu už jsou podle webu festivalu všechna zabraná, vyprodané jsou i připravené stany pro dva v Tent Inn Kempu. K dispozici jsou ale ještě stany pro více lidí, stejně tak místa pro karavany nebo některé glampingové stany. Poprvé se letos mohou návštěvníci ubytovat i v kontejnerovém hotelu. Některé penziony a hotely ve městě pak zdražily i na pětinásobek.
před 20 hhodinami

Přes sedmdesát portrétů dokládá rozmanitost druhé generace Vietnamců

Vyrostli mezi dvěma kulturami – českou a vietnamskou. Fotografická výstava Little Hanoi, Next Generation přibližuje druhou generaci Vietnamců žijících v Česku. V pražské Holešovické tržnici sdílí osobní příběhy více než sedmdesátky mladých lidí. „Chtěli jsme ukázat, že mladí Vietnamci se už rozkročili do všech možných oborů,“ uvedly autorky projektu při rozhovoru pro Studio 6.
před 21 hhodinami

VideoKapela Něco něco přidala ke kytarám a synťákům Majonézu

Kapela Něco něco je prý na svém čtvrtém albu přímočařejší. Za hlavní esence nové nahrávky označují kytary, synťáky a majonézu – podle poslední ingredience se deska i jmenuje. Před křtem o ní mluvili zpěvačka Alžběta Trusinová a zpěvák, kytarista a producent Tomáš Tkáč.
19. 6. 2026

Fotil ZZ Top, U2 i své cesty. V Praze vystavuje Julian Lennon

Písničkář, muzikálový herec i básník Julian Lennon se v Praze představuje jako fotograf. Leica Gallery jeho snímky vystavuje pod názvem Mozaika. Skládá se z Lennonových cest po světě i portrétů hudebníků.
19. 6. 2026

Na Prague Proms se hraje hudba z francouzských komedií i bondovek

V Praze začíná hudební festival Prague Proms, který pořádá Český národní symfonický orchestr (ČNSO). V programu zazní mix hudebních žánrů: od filmových melodií přes komorní hudbu po jazz.
19. 6. 2026

VideoFilmové premiéry: Toy Story, Tahle párty je DEAD či dokument o Pavlíčkovi

Ve slovinském filmu Co je ti, holka? objevuje šestnáctiletá Lucia v italském klášteře dosud nepoznanou řeč vlastního těla. V české hororové komedii Tahle párty je DEAD čeká partu přátel – mezi nimi Vladimíra Polívku či Hynka Čermáka – na halloweenském večírku řetězec hádek a špatných rozhodnutí. Už popáté pokračuje v kinech Toy Story: Příběh hraček. Mezi Woodyho, Rakeťáka a další postavičky zavádí tablet ve tvaru žáby zcela nové pořádky. A dokument Michal Pavlíček: Rocker verze 7.0 nabízí vhled do života hudebníka, který se vrací po zdravotních potížích znovu na pódia.
19. 6. 2026

PR zástěrka, nebo prestiž? Albánský premiér vystavuje sochu „načmáranou“ v úřadě

Albánský premiér Edi Rama vystavuje na prestižní přehlídce Art Basel, vnímané jako největší mezinárodní veletrh současného umění. Dříve než politikem byl totiž Rama umělcem a maluje často i během „premiérování“. Kritici dlouholetého předsedy vlády se nicméně ptají, jestli si – zvláště ve světle aktuálních protestů – vystavováním v zahraničí hlavně nezlepšuje image.
18. 6. 2026
Načítání...