Recenze: Nezvratný osud 5

Když přijde čas, je třeba poslušně natáhnout brka, protože naštvaná mrcha Zubatá tě stejně nenechá zdrhnout a vezme si, co jí patří. Přežít se nevyplácí, protože tuhle vizunu s kosou nikdy neoblafneš, a když to zkusíš, nakrkne se a dá si na tobě obzvlášť záležet. Pokoušet se měnit osud tak může jen extrémní masochista nebo ten, kdo neviděl žádný z předchozích varovných dílů téhle monotematické hororové série, která již popáté dojí z původního originálního námětu další hektolitry krve. A kupodivu nepůsobí jen jako vyčpělý odvar, ale docela silný šálek kávy pro ty, kteří mají tenhle druh rádi.

Poprvé vykostil Nezvratný osud ty, kteří se ho snažili doběhnout a přelstít svou smrt, v roce 2000, kdy si s námi debutující scenárista a režisér James Wong zahrál premiérově hru na neodvolatelnou Smrt a dostal příznivce lineárních hororových vyvražďovaček do kolen. Jednoduché schéma, pravidelně uvozované drtivou katastrofou, kterou přežije jen pár nešťastníků, aby je pak za to rozběsněná Smrtka jednoho po druhém exemplárně ztrestala a poslala pokud možno hodně nechutným způsobem do penálu, je založeno na bázi trýznivého očekávání nevyhnutelného a smrtelných úderech brutálního Nezvratného osudu, o kterých my (i oni) víme, že přijdou, jen nevíme odkud, kdy a jak. Fungovalo to tak dokonale, že tohle schéma bez zásadnějších změn přežilo jedenáct let, které přinesly čtyři další pokračování, spolu s formátem 3D, který činí v některých pasážích „pětku“ ještě o něco výživnější.

Po nepovedené „čtyřce“ mnozí už v resuscitaci omíláním téhož vyčerpaného námětu přestávali věřit. „Pětka“ ale překonala předchozí klinickou smrt série a její fanoušci na ni tak mohou natěšeně vyrazit do multiplexů, kde se bude znovu v klasickém stylu „jedničky“ neodvolatelně a nelidsky trpět a v bolestech umírat. Je zvláštní, proč právě na tohle chodíme masově do kina. Někomu se to může zdát dokonce dekadentní a úchylné. Jenomže pro jiného je to adrenalin a cool pecka a jiní odcházejí z kinosálu s úlevným pocitem, jak je dobře, že jich se takováhle hrůza přece netýká. Ale ať již patříte do kterékoli skupiny, všem vám Nezvratný osud 5 vzkazuje, že:

Smrt nemá ráda podfuky

O čemž nikdo z těch, kteří toho dne nastoupili do autobusu a vyrazili na stupidní podnikový teambuildingový výjezd, neměl ani tušení. Na rozdíl od vás, zkušených a poučených filmových diváků téhle série, kteří ve chvíli, kdy autobus přijede na visutý most, jenž se klene vysoko nad řekou (a náhodou se právě opravuje), víte, že toto je právě to místo, kde se v tomhle díle bude za chvíli hromadně umírat. A nejste sami, komu to dojde, protože i Samovi bleskne takováto temná předtucha hlavou a na poslední chvíli vykličkuje s dalšími sedmi kolegy ze smrtonosné pasti, která v jejich případě sklapla naprázdno. Jenomže důsledné Smrti těchto sedm nedopatřením přeživších kousků prostě chybí, tak nabrousí kosu a vyrazí po jejich stopě, aby dorovnala skóre.

Standardní otvírák, který v různých variantách tradičně rozjíždí každý díl série, nepochybně hodně odkrojil z téměř padesátimilionového rozpočtu a je to na něm vidět. Po krátkém, seznamovacím prologu s těmi, kteří budou později závodit se Smrťákem, tu exploduje velkoryse, dynamicky a přesvědčivě nasnímaná katastrofická akce, s vymazlenými smrtícími mezihrami, jako je pád z mostu končící nabodením na stožár právě projíždějící plachetnice, šedesátimetrový let k vodní hladině na čelním skle autobusu či fatální situace, kdy pád do vody přežijete, ale pak vám spadne na hlavu auto (což mimochodem dokumentuje, že se
„pětka“ místy sama nebere zas až tak vážně). Takhle tu původně měli zařvat všichni a mohli to mít za pár sekund za sebou, ale díky Samově předtuše přežili a teď je čeká vyděšené čekání na Smrt, která pro každého z nich připravuje speciální program.

Smrt číhá všude

Je stále nablízku, všudypřítomná, rafinovaně nelítostná a vítězící, i ve chvíli, kdy její oběti pochopí pravidla hry a pokoušejí se o (ne)účinnou obranu. Zatím nic nového, co by tady už nebylo, všem je jasné, že kdo přežil, musí zemřít, neboť vlastní osud (ať už je jakýkoli) nebude nikdo beztrestně přepisovat!

S tím do projektu vstoupil i debutující režisér Steven Quale, kterého pro natáčení v 3D formátu (jenž je v případě této série použit již podruhé) kvalifikovala více než dvacetiletá spolupráce s Jamesem Cameronem. A šanci, kterou dostal, nepustil! Jeho Nezvratný osud 5 šlape ve stopách jedničky a dvojky (tedy rozhodně toho lepšího, co série nabízí). Smrt v jeho aranžmá přichází rafinovaně a nevypočitatelně, ať už je to na gymnastickém tréninku, thajské masáži, nebo v obzvlášť výživné a trýznivé formě, v zřejmě nejdrastičtější sekvenci - v ordinaci očního lékaře (kdy ve chvíli, kdy si myslíte, že už to máte za sebou, přejede vyhřezlé oko, které se zakutálelo na ulici, automobil).

Quale dokáže působivě pracovat v rámci velkých celků (viz vstupní monumentální katastrofa mostu), ale umí i sofistikované montáže detailů, které nezřídka nastolují mylné očekávání konce tam, odkud nepřijde. Ve chvíli, kdy čekáte poslední úder, nastupuje mezihra, v níž podstrkovaná nápověda kolabuje, sled detailů se mění do nové vražedné konfigurace a Smrt knokautuje svoji oběť úderem, který jsme my ani ona nečekali (což je modelově předvedeno v aranžmá tragického konce gymnastky Candice).

Quale tuhle morbidní hru – kdy divák předem ví, co přijde, a nervy mu můžete drásat jen tím, že neví kdy, kde a jak – hraje na debutanta překvapivě suverénně a s nadhledem mazáka, který měl dobrého učitele.

Smrt jim sluší

Projekty tohoto druhu se spokojí s herci z druhého sledu, kteří se poslušně postaví do fronty na Smrt – a taky že se s nimi v Nezvratném osudu 5 setkáte. K nim jako bonus Quale nabízí slušně útočné 3D, které má v některých sekvencích dokonce smysl (což se o řadě opusů, hozených do tohoto módního formátu jako šutr do vody, říci nedá). Ale hlavně zapojuje do starého schématu nový dramatický prvek, spočívající v jednoduché tezi: „přežiju, jen když někoho zabiju“ (vycházející z mírně upravené lidové moudrosti: aby se Smrt nažrala, a já zůstal celý). Navíc se tenhle sebevědomý debutant nebojí zatlačit na brutální pilu, což členům fanklubu téhle série rozhodně vadit nebude (ostatní mají smůlu). Neboť hororový thriller Nezvratný osud tady byl vždycky zejména pro ty, kteří věděli, do čeho jdou.

Pro otrlé a vytrénované, kteří počítají s tím, že tady se rozhodně nebude pokojně umírat v posteli, a nedělá jim morální vrásky řešení otázky, zda je lepší zabít, nebo být sám mrtvý. A tak se zdá, že jakkoli se tu bude znovu brutálně a hustě nechutně umírat, série Nezvratných osudů bude zřejmě žít dál…

FINAL DESTINATION 5. USA 2011, 92 min., české titulky, 3D. Režie: Steven Quale. Scénář: Eric Heisserer. Kamera: Brian Pearson. Hudba: Brian Tyler. Hrají: Nicholas D'Agosto (Sam), Emma Bellová (Molly), Miles Fisher (Peter), Ellen Wroeová (Candice), P.J. Byrne (Isaac), Arlen Escarpeta (Nathan), Jacquelina MacInnes Woodová (Olivie), David Koechner (Dennis), Tony Todd (Bludworth). V kinech od 8. září 2011.

Nezvratný osud popáté a zřejmě nikoli naposled

Kultovní série o tom, že smrt je třeba přijmout, když člověk přijde na řadu (jinak Zubatá pomstychtivě vycení chrup), žije již více než deset let. Po ostrém startu prvních dvou epizod to po „čtyřce“ vypadalo na ručník do ringu. „Pětka“ dává jistou naději, že tahle hra se Smrtí přece jen přežije. Tak si těch pět dosavadních variací na hororové umírání, kterému nelze uniknout, připomeňme.

Nezvratný osud (USA 2000, 99 min. Režie: James Wong). Všechno začalo předtuchou sedmnáctiletého středoškoláka Alexe Browninga o katastrofě letu č. 180, které o vlásek unikl s několika spolužáky a učitelkou Newtonovou. Jenomže záhy pochopil, že Smrt se s tím nesmířila a půjde po nich. Teenagerovská vyvražďovačka zabrala, počátek budoucí série je na světě.

Nezvratný osud 2 (USA 2003, 90 min. Režie: David Richard Ellis).Rok poté, co si Alex Browning zahrál s nezvratným osudem, má podobné varovné tušení Kimberly Cormanová, která se s několika kamarády vyhne tragické havárii na dálnici č. 23. Když zemře první zachráněný, pochopí, že hra se smrtí bude pokračovat, a spojí síly s Clear Riversovou, která jediná přežila katastrofu letu č. 180.

Nezvratný osud 3 (USA 2006, 93 min. Režie: James Wong). Zakladatel série se vrací, aby pokračoval v budování již kultovní série. „The Devil's Flight“ je vskutku ďábelská horská dráha a Wendy tuší, že v zábavním parku budou brzo umírat lidé. Co je platné, že jich pár přesvědčí, aby se téhle jízdě vyhnuli, když je má Smrt již na svém seznamu a nemíní je škrtnout.

Nezvratný osud 4. (USA 2009, 82 min. Režie: David Richard Ellis). Schéma se nemění a k jeho realizaci se tentokrát znovu vrací režisér „dvojky“. Na tribuně autodromu nemusí být vždycky bezpečno a Nick má tušení, že za chvíli tu poteče krev. Ty, které zachrání, ovšem čeká další kolo s neúprosnou Smrtí, která se jim krutě mstí za to, že jí unikli. V zásadě stále stejně, ale poprvé v 3D formátu.

Nezvratný osud 5 (USA 2011, 92 min. Režie: Steven Quale). Samovi se tenhle most vysoko nad řekou od začátku nelíbil, takže vytáhl z autobusu pár kamarádů těsně předtím, než se zřítil do hlubin a pohřbil všechny – kromě nich. Dobré účty dělají dobré přátele, a tak se jim to Smrt snaží vynahradit vynalézavými likvidacemi, které je hodně bolí. Přežít může jen ten, kdo jí dá život někoho jiného.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
před 3 hhodinami

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
před 11 hhodinami

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026

Grand designérem roku 2025 je Krejčiřík, do Síně slávy vstoupila Eisler

Hlavním vítězem Ceny Czech Grand Design 2025 se stal Jiří Krejčiřík za kolekce svítidel a hudební nábytek. Do Síně slávy vstoupila designérka, architektka a pedagožka Eva Eisler. Celkem jedenáct ocenění, o nichž rozhodli porotci Akademie designu ČR, převzali designéři v pražském Stavovském divadle. V letošním dvacátém ročníku měly ceny podobu pečetních prstenů, které navrhl loňský hlavní vítěz, módní návrhář Jan Černý.
11. 3. 2026

Zajímá nás boj za pravdu, environmentální téma i Gen Z, říká ředitel Jednoho světa

Začíná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Po pražské premiéře se přesune do šesti desítek dalších měst po celém Česku. Hlavní soutěžní sekce festivalu letos podle pořadatelů propojují naléhavá svědectví z krizových oblastí s osobními sondami do lidského nitra.
11. 3. 2026

VideoRozčiluje mě způsob, jak se o homosexualitě mluví, říká spisovatel Maňák

Spisovatel a literární vědec Vratislav Maňák vydal knihu S Wittgensteinem v gay sauně. V sociologických reportážích sleduje místa ve střední Evropě spojená s gay kulturou. Zmiňuje brněnskou operu či vídeňské sauny, ale i píseň Lucie Bílé Láska je láska. „Dlouhodobě mě rozčiluje, jakým způsobem se o homosexualitě mluví. Nejde o to, že by nebyla veřejné téma, s ohledem na kulturní války je queer identita diskutovaná dost, ale způsob, jakým je diskutovaná, mi přijde hodně reduktivní, protože gaye buď démonizujeme, bagatelizujeme nebo litujeme. Já jsem chtěl ukázat gay identitu a gay kulturu v širší plastičnosti,“ vysvětluje.
10. 3. 2026
Načítání...