Expozice, která je velmi příjemným prostředkem pro pozvednutí sebevědomí českého odborného i laického diváka. Stejnojmenná výstava nás přivádí do kouzelného prostředí dokonalých architektonických realizací, povětšinou vytvářených v období požehnané první republiky. Je dalším dobře vybraným a zpracovaným tématem unikátní výstavy, představené Galerií Jaroslava Frágnera na Betlémském náměstí v Praze. Autor fotografické dokumentace Štěpán Bartoš samozřejmě ve své strhující fotografické sérii nevynechává všeobecně známé realizace, které jsou výjimečnou ozdobou celé oblasti - například krematorium Pavla Janáka v Pardubicích, ústecké divadlo Kamila Roškota nebo lázně Bohdaneč od Josefa Gočára, dnes kultovní stavby české moderní architektury první poloviny dvacátého století.
Úrodné a průmyslové Polabí bylo vždy bohaté díky kvalitě své širokospektrální produkce. Bylo však bohaté i na uvážlivé investory, kteří se nebáli dát v nebývalé míře zelenou módním a moderním architektonickým stylům a směrům. Střídmě instalovaná výstava nechává divákovi dostatečný prostor ke vnímání opravdových pokladů - staveb z období historismu, secese, art deca, moderny, funkcionalismu. Dramaturgie výstavy pokračuje do současné doby, kde plynule přechází k dílům současných špičkových architektů. Nemůžeme však při této pochvale vynechat ani vliv předválečných politiků, například sousedního hradeckého osvíceného starosty Františka Ulricha, který vzorově pozval k realizacím žáky profesora vídeňské akademie Otto Wagnera a rovněž žáky Jana Kotěry.
A tak nám výstava v jakési pohádkové barevné přehlídce připomene realizace opravdových hvězd - Antonína Balšánka, Josefa Fanty (oba proslaveni Obecním domem a Hlavním nádražím), Aloise Dryáka, Františka Sandera (tvůrce nádherných majákovitých vodárenských věží), Jana Kotěry (autora například Charvátovy vily ve Vysokém Mýtě) či Ladislava Machoně (s jeho art decovým palácem Passage v Pardubicích). Neschází ani František Roith a jeho banka v Pardubicích, Bohuslav Fuchs a jeho funkcionalistická Löwitova vila v Heřmanově Městci anebo Albert Libra, Jan Gillar, Ladislav Žák, Oldřich Liska se svými družstevními domy s pozdně kubistickým dekorem. Připomenut je i Plečnikův žák Karel Řepa (autor na tehdejší dobu mimořádného sportovního areálu, funkcionalistických pavilonů na sportovní výstavě, Průmyslového muzea). K výrazným architektonickým osobnostem dneška patří Růžena Žertová (obchodní dům Prior v Pardubicích), Josef Pleskot, Aleš Burian a Gustav Křivinka, Zdeněk Fránek, ale také holandské studio Mecanoo (soubor obytných domků na okraji Svitav).
Autory výstavy jsou tradičně historik architektury Zdeněk Lukeš společně s Pavlem Panochem a Štěpánem Bartošem, kteří napsali a sestavili před dvěma lety knihu Kaleidoskop tvarů, jakousi příkladnou přehlídku úžasné polabské architektonické reality.
Pro běžného návštěvníka je výstava nádherným důvodem k zamyšlení a komorní architektonickou pohádkou. Vlastně ne, vždyť všechny ty povětšinou vzorně udržované domy, stojí a září.
Galerie Jaroslava Fragnera, Betlémské nám. 5a, Praha 1, do 11/01/09.
