Zdánlivě jde o výstavu fotografií a půvabně zformovaných odpadových materiálů. Krásné fotografie i hezky vyrovnané hromádky pilin, odřezků a podobných odpadků přítomné však po chvíli znervózní. Poměrně brzy se zjistí, že za touto jednoduchou prezentací cosi číhá - ano, další rozměr se naskytne při studování popisků. Každý to buď máme v rodině, anebo jsme to zažili ve svém okolí, pokud jsme se sami nestali jeho chtěnou či nechtěnou součástí či obětí. To je fenomén kutilství, lidové tvořivosti v Čechách, realizované především na chatách či chalupách.
Návštěvník je přinucen vystavená díla prohlédnout opakovaně, aby pochopil, že nabízí i další patra významů. Oba autoři trvají na tom, že vystavená díla jsou pouhou dokumentací hotových děl autora jiného. Ha, tady si ale můžeme pohrát s interpretací i dezinterpretací, sledovat vývoj uměleckého díla, posuny významů, záměrnou tvorbu u jednoduchých účelových objektů, jejichž roli zná sám kutil-autor (v tomto případě dědeček jednoho z autorů), který může i nemusí diváka napínat s rozkódováním své kutilsko-nekutilské tvorby.
Pozice dokumentaristy se však odívá, už to není nahý bezelstný zprostředkovatel. Vidíme sice sami, že řada z předmětů-objektů je vytvářena pro vlastní potřebu, hranice možného použití se však kamsi ztrácí, nádherná je absence komerčních záměrů. Bezelstnost autora může být jen fikcí, my se však více nedozvíme. K dispozici máme jen exponáty, Přibylovsky dokonalé fotografie a jejich rafinovanou sestavu a Řeřichovsky řádně upravené odpadky. Hra začíná od začátku - přistoupíme však na možnosti, které nám dává text na průvodním letáku? Jde tady o řád, světaběh (??) či chaos?
Filosofické podtexty a zprostředkování dalších rozměrů sdělení jsou specialitou Ondřeje Přibyla, který neváhá s jistou marnotratností zapojit do podobných úkolů své nadprůměrně kvalitní fotografické zpracování, po několika výstavách již jasně prozrazující autorův rukopis.
Vyplatí se přerušit svůj pracovní koloběh a zastavit se na této výstavě. Nabízí opravdovou možnost soustředění - nikoliv však ztíženého. Prezentace obsahuje správnou dávku humoru a křehkosti, sem s nimi!
Ondřej Přibyl (1978), absolvent ateliéru fotografie Pavla Štechy a Ivana Pinkavy na Vysoké škole umělecko-průmyslové (2006).
Matouš Karel Řeřicha (1978), absolvent ateliéru Prostorové tvorby prof. Mariana Karla na Vysoké škole umělecko-průmyslové, autor vítězného návrhu ceny „Česká hlava“ - projektu na podporu české vědecko-technické inteligence.
Modely světa: 1.- 25. dubna 2008, Komunikační prostor Školská 28, otevřeno úterý 13-19 hodin, středa-pátek od 13 do 17 hodin.
