Praha – Změnil pohled na pravěkou společnost na českém území a podílel se na radiokarbonové metodě datování, která určí stáří biologických materiálů. Dokázal toho však mnohem víc. Za svůj přínos světové vědě v oboru společenských věd dnes v podvečer převezme archeolog profesor Evžen Neustupný v Profesním domě Cenu Neuron.
Pravěcí lidé nebyli trhani, říká laureát Ceny Neuron archeolog Neustupný
Převzetím Ceny Neuron se Neustupný dostane do prestižní společnosti. Dalšími laureáty jsou totiž chirurg Bohdan Pomahač, matematik Ivo Babuška, chemik Jiří Čížek a fyzik Jiří Bičák.
Původní specializací profesora Neustupného byl neolit a eneolit, postupem času však přešel na prostorovou archeologii, teorii sídelních areálů nebo k otázkám datovacích metod. S tím souvisí i jeho práce na radiokarbonové metodě datování, o kterou se zajímal jako jeden z prvních už v šedesátých letech. Už tehdy prý věřil, že má metoda budoucnost.
Západočeská univerzita v Plzni mu může děkovat za založení studia archeologie, což učinil v roce 1998. Zároveň se stal vedoucím katedry a později i profesorem. Vydal několik publikací a ocenění za svou činnost získal i ve Velké Británii, která jeho práci sledovala a publikovala.
Pravěcí lidé ve volném čase převážně spali
Neustupný se zasloužil o nový pohled na společnost pravěkého člověka. Rozbil mýtus o člověku zabaleném v roztrhaných kožešinách, každodenně bojujícím o přežití, o který se postaral hlavně Charles Darwin, a tuto teorii následně přiživovala literatura.
„Dnes vidíme pravěké lidi mnohem optimističtěji,“ říká Neustupný. Nejenže jejich „ošacení“ mělo daleko k roztrhaným hadrům (propracovaností a rezistencí spíš připomínalo dnešní Eskymáky), na pomezí paleolitu a mezolitu se podstatně změnil pohled na volný čas, kterého tehdejší obyvatelé měli údajně vcelku dost. A jak s ním naši předci nakládali? „Většinou spali,“ usmívá se profesor.
Archeolog Neustupný: Pravěcí lidé nebyli žádní trhani (zdroj: ČT24)