Poštovní schránka na rohu ulice, to není nějaká lecjaká věc... už 200 let

Před dvěma sty lety se u nás objevily první poštovní schránky – přesněji listovní schránky. Výstava Poštovního muzea v Praze ukazuje, jak se od té doby proměnila jejich podoba. Mezi exponáty nechybí nejstarší dochovaná schránka v českých zemích, která stála ve 30. letech 19. století v Jihlavě.

První poštovní schránky byly dřevěné truhly v barvách rakouské monarchie. V roce 1869 pak vyšlo nařízení, že všechny musí být kovové. „Hlavně z toho důvodu, aby byly  chráněny před povětrnostními vlivy a také před nenechavci, různými pouličními zloději, kteří se snažili schránky vykrádat,“ vysvětlil kurátor výstavy Jan Kramář.

Rok po vyhlášení samostatného Československa dostaly schránky barvy inspirované národní trikolorou. Před vypuknutím druhé světové války se kvůli tomu staly terčem pro vyjadřování politických názorů. „Henleinovské bojůvky, které dávaly československému státu najevo svůj odpor, pomalovávaly československé schránky – jako státní symboly – hákovými kříži,“ upřesnil kurátor.

Naposledy změnily schránky barvu  roce 1963. Oranžovou si tak drží už více než šedesát let. Neměnil se ale jen materiál a zbarvení poštovních schránek, ale také jejich počet.

V devatenáctém století jich bylo jen několik stovek. Za první republiky zhruba 30 tisíc. Po druhé světové válce ale schránek výrazně ubylo, přibyly opět až v padesátých letech. V roce 1984 jich bylo zhruba 36 tisíc. Od té doby počet poštovních schránek stále klesá, v současnosti jich lze v Česku najít přibližně 21 tisíc.

Výstavu doplňují schránky i na snímcích Evžena Janouška. Fotografoval je po celém světě. „Začal internet, esemesky a mně bylo jasné, že poštovních schránky zmizí a že je potřeba je zachovat,“ vysvětlil, co ho k tomuto zájmu vedlo.

3 minuty
200 let poštovní schránky na výstavě
Zdroj: ČT24

Dvousetletou historii poštovních schránek připomíná Poštovní muzeum do 25. února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...